Novinky v řetězových mailech

S blížícími se volbami přibývá řetězových e-mailů. Tento týden přinášíme jen přehled e-mailů, které jsme zachytili.

Novinkou je, že řetězové emaily zaznamenaly pravděpodobnou kandidaturu Petra Pavla na prezidenta. Petr Pavel je oblíbená postava dezinformátorů, na kterém řeší svoje frustrace. Poprvé jde však o reakci na jeho možnou kandidaturu. „Generál Pavel chce kandidovat na prezidenta. Pravděpodobně vyhraje, protože je někým řízen a podporován a ten ho bude řídit i po volbách. Vysvětlení, že přidat se do KSČ byla chyba nestačí,“ píše se v jednom z nich.

Další novou věcí je řetězový email s odkazem na článek Ivo Šebestíka z července 2021 s názvem „Na špatných vztazích ČR s Ruskem musí mít někdo zájem“. Obsahem je tvrzení, že Vrbětická kauza a reakce české strany na ni je záměrnou sabotáží dobrých vztahů s Ruskem, na kterých by nám mělo záležet, a že jde o vlivovou operaci, která má zajistit připoutání ČR k Západu.

Poměrně nově uchopuje problematiku ANO vs. Piráti jiný řetězový e-mail. Nově v tom, že pojmenovává světy obou politických uskupení nejen v obvyklém stylu. Andrej Babiš je zachránce, Piráti zkáza, ale konkrétně je pojmenovává jako zásadně nesmiřitelné. Babišovo ANO vidí jako „pragmatický, sociálně ekonomicky a zejména kulturně český, tradiční svět směřující na přirozeně konzervativní voliče, běžné zaměstnance, důchodce, tradiční podnikatele, živnostníky, pro které je zpravidla muž mužem a žena ženou a i sex není obohacován neobvyklými úchylkami všemi směry.” Piráti jsou dle textu naopak představiteli vrcholu českého progresivistického vidění světa, „podporujícího institucionalizaci soužití a vyžití různých sexuálních kombinací včetně aktivismu typu Chceš prcat? kterým se nedávno zviditelnila europoslankyně a bývalá předsedkyně Evropské pirátské strany Markéta Gregorová. …“

FactCheck řetězových mailů: Ztráty „ohromných perspektivních obchodů“ z nepřijetí do Arktické rady?

Rétorika nabádající nás k poslušnosti vůči Rusku z důvodů údajných negativních ekonomických vlivů je v řetězových emailech na denním pořádku.

Evergreenem posledních měsíců je tvrzení, že „v návaznosti na vrbětickou kauzu nás kopli do zádele z jednání Arktické rady, kde se jedná o ohromných perspektivních obchodech.“

Hm. Arktická rada, ohromné perspektivní obchody. Každý zapátráme v hlavě, ale málokdo asi něco o Arktické radě víme. Část se možná nechá strhnout tvrzením anonymního rádoby insidera a červík pochybností je na světě. Ověřili jsme za vás, jak to se slavnou Arktickou radou je ve skutečnosti.

Ale popořadě: Arktická rada byla založena v roce 1996. Jejími členy jsou Dánsko, Finsko. Island, Kanada, Norsko, Rusko, Švédsko, USA a také organizace zastupující domorodé obyvatelstvo Arktidy. Členy mohou být pouze země s územím zasahujícím do oblasti Arktidy. Ostatní státy si mohou požádat o tzv. status pozorovatele, který jim však neumožňuje přímé hlasování. Status pozorovatele lze přidělit na základě žádosti výhradně souhlasem všech členských států. V současnosti se jedná o 13 států – Japonsko, Čína, Indie, Jižní Korea, Singapur, Itálie, Španělsko, Nizozemí, Německo, Francie, Velká Británie, Polsko, Švýcarsko. Hlavní cíle Arktické rady jsou vzájemná spolupráce zemí v regionu, udržitelný rozvoj oblasti a ochrana životního prostředí.

ČR nebyla členem Arktické rady ani o členství v ní neusilovala – na což ostatně nemá nárok, protože její území není součástí Arktidy. Na konci roku 2020 však podala žádost o místo pozorovatele a do diplomatické roztržky s Ruskem bylo obecné mínění, že tento status získá. To se však nestalo.

Rusko přijetí ČR mezi pozorovatele na květnovém zasedání Arktické rady 20.5.2021 nedoporučilo a prosadilo odložení jeho přihlášky, nicméně je přímo nevetovalo a stejně se zachovalo i k dalším předloženým přihláškám (Irsko, Estonsko).

Podle českých polárních výzkumníků podílejících se na podání a vyřizování žádosti o přijetí (Marie Šabacká z Jihočeské univerzity, Barbora Halašková z Masarykovy univerzity) se ale nejedná o žádné ohrožení českého výzkumu a projektů v arktické oblasti.

Suma sumárum, označit odložení žádosti na status pozorovatele v mezistátní organizaci za „kopnutí do zádele“ a vyloučení z “ohromných perspektivních obchodů” je minimálně problematické. Jednak stejným způsobem byly „kopnuti“ i ostatní uchazeči, jednak Rusko v Arktické radě proti přihlášce ČR neuplatnilo právo veta (lze polemizovat, do jaké míry z obav z možné reakce ostatních členů). Rozhodně by se žádné ohromné perspektivní obchody nekonaly tak jako tak.