Na pravou míru: Mohou lidé, co přijeli z Itálie nebo Řecka darovat krev?

Po e-mailech a dezinformačních webech se v různých formách šíří informace, že v ČR lidé, kteří přijeli z Řecka nebo Itálie nemohou darovat krev, protože se v těchto zemích údajně šíří nemoc, na kterou neexistují léky. Protože se nejedná o klasickou dezinformaci, vše uvádíme spíše na pravou míru.

Společnost pro transfuzní lékařství ČLS JEP vydala 23. 7 .2018 doporučení vyřazovat z dárcovství na 28 dnů (4 týdny) osoby, které navštívily oblasti, kde byl v roce 2017 zaznamenán významný výskyt přenosů západonilské horečky. Aktuálně platný seznam zahrnuje vnitrozemí Chorvatska (tj. území mimo přímořské oblasti), Maďarsko, Rumunsko, Řecko, severní Itálii a Srbsko.

Jedná se tedy jen o doporučení a jednotlivé transfuzní stanice ho mohou uposlechnout, ale také nemusí. Doporučení však platí jen pro prvních 28 dní od návratu z dovolené. Pokud se u vás neprojeví jakékoliv příznaky onemocnění, po měsíci od dovolené můžete běžně krev darovat. „Závěrem je nutno dodat, že tato doporučení se v České republice vydávají již několik let,“ píše Mgr. Denisa Kadlubcová z Oddělení epidemiologie Ministerstva zdravotnictví ČR. Doporučení zatím platí do 31. 10. 2018.

Západonilská horečka je virové onemocnění, které je způsobeno flavivirem označovaným jako západonilský virus. U většiny nemocných probíhá infekce zcela bez příznaků. Inkubační doba je 3–14 dní. Původce choroby se obvykle dostává do lidského organismu ze slinných žláz infikovaného komára.  „U velké většiny (75 %) infikovaných probíhá infekce zcela asymptomaticky (bezpříznakově), ostatní pacienti mají nespecifické příznaky připomínající chřipkové onemocnění (zvýšená teplota, bolesti hlavy a únava). Pouze u méně než 1 % pacientů dochází k ohrožení života v důsledku meningoencefalitidy (zánětu mozku a mozkových plen) s nepříznivou prognózou, zejména pak u osob starších 50 let,“ píše web věnující se onemocněním. Takže realita je taková, že u přibližně jednoho ze 150 lidí může dojít k závažnému průběhu. Z tohoto počtu pak u 3–15% může onemocnění být tak fatální, že může znamenat smrt. Jinými slovy, pokud Vás komár štípne, je pravděpodobné, že komár není vůbec nakažen.

V Evropě se v poslední době objevuje stále více případů, kdy se někdo západonilskou horečkou nakazí. Podle odborníků za to může globální oteplování, kvůli kterému se do evropských zemí stěhují nové druhy komárů. „Pokud si někdo všimne podivně vypadajícího hmyzu, ať nás kontaktuje. Může jít o dalšího přenašeče nemocí,“ vzkázal epidemiolog Oldřich Šebesta z Krajské hygienické stanice v Brně. Komáři, kteří mohou být přenašeči této nemoci, se však objevili v ČR jen na jaře u některých rybníků na Jižní Moravě. Jinde a později jejich výskyt nebyl zaznamenán.