Komplexní rozbor videa s Kathi Schepis

Více než 12 tisíc sdílení má video ze Švýcarska s českými titulky, ve kterém má údajná farmaceutka Kathi Schepis vysvětlovat, že vakcíny proti Covid-19 jsou neúčinné, zbytečné a nebezpečné. Projev Kathi obsahuje mnoho logických chyb a nesmyslů.

Celé video pochází z tiskové konference švýcarského spolku Aletheia. Co je Aletheia zač?  Při bližším prozkoumání tohoto webu zjistíte, že se Aletheia prezentuje jako odborná společnost, které jde pouze o “poctivou vědu” a “fakta”. Jaká je realita? Ve skutečnosti se jedná o širokou skupinu lidí, kteří na stránkách tohoto webu prezentují již dávno vyvrácené hoaxy či ničím nepodložené informace. Jako například o ivermektinu.

A nyní k jednotlivým tvrzením:

Tvrzení 1: „Vývoj léku obvykle trvá 10 až 15 let.“

To je nejčastější argument, kterým se ohání velké množství odpůrců očkování a nejde s ním souhlasit, protože se nezakládá na pravdě. Tato informace už je snad skoro z doby kamenné. V dnešní době, kdy máme moderní technologie, stále rychleji vyvíjejících se věd a výzkumná střediska, vybavená super počítačem, tak lze dobu jakéhokoliv léčiva (vakcíny, léku) výrazně zkrátit.

Nehledě na to, že vývoj vakcín proti COVIDU-19 v žádném případě nezačal od nuly. Ba naopak je postavený na dlouholetém výzkumu. Taky považuji za nutné podotknout, že vakcíny proti současnému koronaviru se staly prioritou – “předbíhaly“ v pořadníku na schvalování léčiv a pracoval na nich celý svět v reálném čase, takže díky tomu mohlo jejich testování i schvalování proběhnout rychleji.  Podrobnější informace o tom, co všechno pomohlo urychlit vývoj těchto vakcín, najdete v tomto kvalitně sepsaném a zároveň ozdrojovaném článku Mediků pro očkování.

Tvrzení 2: „Covid vakcíny byly schváleny na základě údajů za dva měsíce.“

Toto tvrzení je zavádějící. Jak se lze dočíst například na stránkách výrobců vakcín BioNTech a Moderna, výzkum vakcín trval několik měsíců a data, shromážděná ve studiích, trvala více jak dva měsíce.

Samotné údaje ze studií fáze 2 a fáze 3 od společnosti BioNTech / Pfizer zahrnují údaje za dva a půl měsíce. Například studie fáze 1 a fáze 2 společnosti BioNTech začaly na jaře 2020. Výsledky byly publikovány v časopise Nature 12. srpna a v New England Journal of Medicine 14. října 2020.

V souladu s tím byly účastníkům obou studií podávány dávky vakcíny nebo placebo v časovém intervalu 21 dnů. Celkově studie trvala od 4. května do 19. června nebo 22. června. Pak následovala další studie. První výsledky studií fáze 2 a fáze 3 se objevily v New England Journal of Medicine dne 10. prosince 2020.

V této studii byly účastníkům také podávány dávky vakcíny nebo placebo v časovém intervalu 21 dnů. Tato studie trvala déle než dva měsíce, konkrétně od 27. července do 14. listopadu.

Tvrzení 3: „Základem pro schválení léčivých přípravků, dokonce i vakcíny, která je formálně „léčivým přípravkem”, alespoň ve Švýcarsku, jsou obvykle prospektivní, randomizované, dvojitě zaslepené studie. Dvojitě zaslepená znamená, že účastníci studie ani lékaři zapojení do studie nevědí, komu je podáváno verum, například vakcína, a komu placebo. Studie 3. fáze vakcín mRNA Covid byly pouze zaslepené pro pozorovatele. To znamená, že účastníci studie byli informováni o tom, zda patří do skupiny s vakcínou nebo placebem.“

Studie BioNTech / Pfizer a Moderna bývají provedeny tak, aby testované osoby nevěděly, zda jim bylo aplikováno placebo nebo očkování. Vyplývá to z více než 300 stránkových protokolů studie (BioNTech / Pfizer a Moderna).

Postup zaslepení je vysvětlen v protokolu studie od BioNTech / Pfizer na straně 45. Uvádí se tam, že testované osoby nevědí, zda dostávají vakcínu nebo placebo. Aby se tomu zabránilo, stříkačky jsou připravené takovým způsobem, že jejich vzhled neprozradí, zda obsahují vakcínu nebo placebo. Dále se na straně 46 uvádí, že zaslepení by mělo být zrušeno pouze v případě nouze – zdraví účastníků studie má při tomto rozhodování vždy přednost. V souladu s tím bylo o obsahu injekčních stříkaček informováno pouze několik lidí, kteří skladovali, připravovali a podávali vakcínu.

Vysvětlení postupu zaslepení lze nalézt v protokolu studie Moderna od strany 22 dále. I tam je výslovně uvedeno, že účastníci studie by do konce studie neměli vědět, zda dostali placebo nebo vakcínu. Stejně jako ve studii BioNTech / Pfizer byly injekční stříkačky připraveny tak, že z jejich vzhledu nebylo možné poznat, zda obsahují vakcínu nebo placebo. Je také stejné, že zaslepení vůči účastníkům studie je zrušeno pouze v případě nouze.

Tvrzení 4: „Schválení vakcín Covid bylo celosvětově uděleno na základě tzv. primárního koncového bodu účinnosti, kterým je mírné onemocnění Covid. To je z lékařského, sociálního a epidemiologického hlediska irelevantní, protože triviální příhody, jako je bolest v krku, bolest hlavy nebo horečka, se zaznamenávají v kombinaci s pozitivním PCR testem.“

Z tohoto vyjádření není úplně zřejmé, zda mluví o všech vakcínách proti COVIDU-19 nebo pouze o vakcínách mRNA. Avšak pokud má na mysli “všechny”, tak není pravdou, že když byly vakcíny schváleny, tak nebyla věnována pozornost tomu, zda zabrání tomu, aby se nemoc rozvinula do těžkého průběhu a že jako “primární koncový bod účinnosti” byly zaznamenány pouze “triviální příhody”, jako jsou “bolest v krku, bolest hlavy nebo horečka”. Když se podíváme na jednotlivé koncové body studií fáze 3 veškerých vakcín, které byly uvedeny na trh, tak zjistíme, že z nich vyplývá něco jiného.

Koncové body studie fáze 3 vakcíny Johnson & Johnson (duben 2021): “Primárními cílovými parametry byla účinnost vakcíny proti středně těžkým až těžkým formám koronavirového onemocnění.”

Koncové body studie fáze 3 vakcíny AstraZeneca (prosinec 2020): “V této studii jsme také zahrnuli hospitalizace a těžké kurzy jako koncové body, abychom zajistili srovnatelnost s jinými vakcínami.”

Koncové body studie fáze 3 vakcíny Moderna (únor 2021): “Primárním koncovým bodem byla prevence onemocnění Covid-19 14 dní po druhé dávce vakcíny u účastníků, kteří předtím nebyli infikováni SARS-CoV-2.” “Sekundárním koncovým bodem byla účinnost mRNA-1273 proti těžkým průběhům Covid-19.”

Koncové body zkoušky vakcíny BioNTech / Pfizer fáze 3 (prosinec 2020): “Prvním primárním koncovým bodem byla účinnost BNT162b2 po nejméně sedmi dnech po podání druhé dávky vakcíny proti potvrzeným infekcím Covid-19.”  “Hlavními sekundárními cílovými body byla účinnost BNT162b2 proti těžkým průběhům Covid-19.”

Tvrzení 5: „Žádná solidní perspektivní studie neprokázala, že by vakcína snižovala také počet závažných průběhů, hospitalizací nebo úmrtí.”

S tím nelze souhlasit. Účinnost vakcíny z BioNTech / Pfizer byla prokázána třeba na základě studie, publikována v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů New England Journal of Medicine na začátku roku 2021. Studie se zúčastnilo kolem 600 000 očkovaných lidí v Izraeli. Studie také zjistila, že účinnost vakcíny se časem vytrácí, a proto bude zapotřebí posilovací dávka.

O tom, že je očkování skutečně účinné, se můžete přesvědčit i v článku VTM Živě.

Tvrzení 6: „Účinnost vakcín je zkreslená.”

Údaj o účinnosti vakcín (v registračních studiích) kritizuje Kathi Schepis s argumentem, že je zkreslený, protože se účinnost navyšuje pomocí relativního snížení rizika (RRR), nikoliv absolutního snížení rizika (ARR). Rozdíl mezí relativním a absolutním snížení rizika je popsaný třeba zde.

Její tvrzení je správné v tom, že účinnost vakcíny 95 procent v registrační studii BioNTech / Pfizer je ve skutečnosti relativní číslo. To však není zavádějící, protože takto se obecně měří účinnost v klinických studiích. Tyto studie porovnávají údaje očkovaných lidí s údaji z neočkované kontrolní skupiny. Ve stručnosti: 95 procentní účinnost znamená, že ve skupině očkovaných se vyskytlo o 95 procent méně infekcí než ve skupině neočkované. Ne, že by 95 ze 100 očkovaných lidí bylo chráněno před infekcí. V klinické studii BioNTech / Pfizer bylo například celkem 178 případů COVID-19: 9 mezi očkovanými a 169 ve skupině s placebem.

Tvrzení 7: „Dne 30. září 2021 bude v renomovaném časopise European Journal of Epidemiology zveřejněna analýza Harvardovy univerzity, která zkoumala údaje z 68 zemí a 2947 správních obvodů v USA. Dochází k závěru, že očkování by mělo být znovu zváženo jako primární opatření ke zmírnění současné situace, protože v zemích s vysokou proočkovaností se nevyskytuje méně nových případů covidu, ale spíše pozitivní trend v opačném směru.”

Kathi Schepis tímto svým tvrzením odkazuje na tuto studii, která byla zveřejněna 30. září. Když si tuto studii rozklikneme a celou si ji přečteme, zjistíme, že toto tvrzení postrádá jeden dost podstatný kontext.

Kathi Schepis sice správně interpretuje výsledky této studie, protože autoři tam píší: „Nezdá se, že by existovala nějaká rozpoznatelná souvislost mezi podílem plně očkované populace a počtem nových infekcí Covid-19 během 7 dnů.“  Nicméně, to neznamená, že vědci považují očkování za nesmyslné: Na konci studie píší, že na základě jejich zjištění je třeba zvážit přijetí dalších opatření kromě očkování proti COVIDU-19.

Jak již totiž bylo mnohokrát řečeno, tak vakcíny mají primárně chránit před těžkým průběhem onemocnění a úmrtím na COVID-19, nikoliv samotnou nákazou. Údaje z Univerzity Johnse Hopkinse třeba pro Německo to naznačují: I přes vyšší počet případů nakažených lidí na COVID-19 než v předchozím roce se počet úmrtí nezvyšuje stejným tempem.

Tvrzení 8: „30. října bylo v EU zaznamenáno více než 1 milion nežádoucích účinků z vakcín. Přibližně třetina z nich má závažné nežádoucí účinky.”

Toto prohlášení podkládá odkazem na evropskou databázi EMA. Když si tento odkaz rozklikneme, dočteme se, že EMA zaznamenává pouze případy podezření nežádoucích účinků, související s očkováním, avšak nikoliv prokázané nežádoucí účinky po očkování, což je dost zásadní rozdíl. Zde je podrobně vysvětleno, jak to funguje.

Totéž platí pro americkou databázi VAERS, kterou Schepis také mimo jiné zmiňuje.  Kolik podezřelých případů bylo hlášeno v databázi EU k 30. říjnu nelze dohledat, protože tam lze vyhledat pouze nejnovější údaje. 15. prosince bylo hlášeno kolem 1,25 milionu podezřelých případů.  Její tvrzení, že ve třetině případů jde o závažné vedlejší účinky, je mylné. Nahlášené podezřelé případy lze vyhledat v databázi podle skupiny příznaků. Například do 15. prosince 2021 bylo hlášeno 170 172 podezřelých případů u vakcíny Moderna, z nichž většina se týkala obecné nevolnosti a podráždění v místě vpichu.

V Německu bylo podle nejnovější bezpečnostní zprávy Institutu Paula Ehrlicha, který je zodpovědný za zaznamenávání nežádoucích účinků očkování, hlášeno pouze 0,2 závažných reakcí na 1000 dávek vakcíny.

Na rozdíl od toho, co tvrdí Schepis, mrtvice a trombózy nepatří mezi „často zaznamenané“ vedlejší účinky. Tyto nežádoucí účinky se vyskytují jen velice zřídka.

Tvrzení 9: “K léčbě covidu jsou k dispozici účinné a levné léčebné přípravky, například hydroxychlorochin a ivermektin.”

Neexistují žádné vědecké důkazy, které by jakkoliv prokazovaly, že jsou tyto “léčebné přípravky” efektivní v boji proti současnému koronaviru.

O ivermektinu se sice předtím objevily nějaké vědecké studie, které naznačovaly účinnost tohoto léku proti COVIDU-19, nicméně o nějakou dobu později byly staženy z důvodu, že byly nekvalitní či podvodné – obsahovaly faktické chyby (např. špatně sečtená čísla), nebo vykazovaly zcela jednoznačné známky manipulace s daty (např. v nich byly uvedeny u pacientů v podstatě nemožné údaje, nebo v nich byli někteří pacienti uváděni opakovaně) a mimo jiné neprošly ani peer review procesem.

Co je to peer review proces?  Nejdůležitější část každého vědeckého výzkumu, při kterém jeden nebo více odborníků z téhož odvětví zkoumá, jestli je obsah dané vědecké práce vhodný k publikování či nikoliv.  Více informací ohledně toho se dozvíte třeba zde. Příklad jedné takové studie, která udělala z Ivermektinu “zázrak” a byla stažena, je třeba tady. Z jakých důvodů byla přesně tato studie stažena?  To je krásně vysvětleno třeba v tomhle článku. Co se týká hydroxychlorochinu, tak to je lék, který se používá proti malárii, má protizánětlivé účinky a údajně pomáhá i proti revmatologickým onemocněním. Dočíst se o něm tyto informace můžete například zde. Nicméně žádný vědecký důkaz o tom, že je vhodný pro léčbu onemocnění COVID-19, není nikde k nalezení. Toto bylo napsáno i Světovou zdravotnickou organizací WHO, která výslovně nedoporučuje užívání této “drogy”.

Tvrzení 10: „Ještě zbytečnější a nebezpečnější je přeočkování v pravidelných intervalech, které zvyšuje vedlejší účinky.”

Ne, přeočkování opravdu nezvyšuje vedlejší účinky. Podle údajů zveřejněných tento měsíc Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv má například třetí dávka vakcíny Pfizer proti koronaviru mírné až středně závažné vedlejší účinky podobně jako druhá dávka.

A že je to zbytečné? To je rovněž nesmysl. Izraelská studie, zahrnující více než 728 000 dobrovolníků, která byla publikovaná v časopise Science, ukazuje výrazný ochranný efekt třetí dávky vakcíny proti COVIDU-19 ve srovnání s dvěmi dávkami: 93% snížení nutnosti hospitalizace, 93% vážného průběhu nemoci, 81% případu smrti.

Tvrzení 11: „Dne 2. listopadu byl v časopise British Medical Journal zveřejněn článek, který odhalil závažné nedostatky při provádění klíčové studie vakcíny Pfizer ve studijních centrech v USA. Tato zjištění zpochybňují nejen integritu samotné studie, ale i její výsledky obecně, a tedy i základ pro udělení souhlasu. Obvykle taková závažná zjištění držitele rozhodnutí o registraci a zdravotnických orgánů vedou k rozsáhlým vyšetřováním a dotyčný lék je stažen z trhu, dokud nejsou k dispozici výsledky. Proč držitelé rozhodnutí o registraci a zdravotnické orgány na celém světě mlčí?”

Kathi Schepis měla na mysli konkrétně tenhle článek. Ačkoliv se tímhle konkrétně zabýval už Seznam v jednom článku, tak nemá význam se v tom nadále pitvat.

Závěr: Prohlášení od Kathi Schepis o účinnosti vakcín a provedené schvalovací studie jsou nesprávné nebo opomíjejí důležitý kontext. Nelze přijmout ani tvrzení, že vakcíny byly schváleny pouze na základě údajů shromážděných během dvou měsíců. Očkování poskytuje účinnou ochranu před závažným onemocněním a úmrtím na COVID-19. Závažné nežádoucí účinky jsou velmi vzácné, byly rychle objeveny a například v případě trombózy a myokarditidy jsou snadno léčitelné. Ivermektin a hydroxychlorochin nejsou účinné léky pro léčbu COVID-19. Přeočkování není zbytečné a ani nezvyšuje vedlejší účinky. Oveřujte si každou informaci bez ohledu na to, od koho ji máte. V dnešní době, plné konspiračních webů, dezinformatorů a odpůrců protiepidemologických opatření + očkování s lekářským titulem je to velmi důležité.

Jedná se o převzatý příspěvek od Lev Popil