Kdy vzniká lepší imunita, po překonání infekce nebo po očkování?

Kdy vzniká lepší imunita – po překonání infekce nebo po očkování? Obvykle je skutečně pravda, že po překonání infekce je imunita robustnější. Tělo se setká s celým patogenem a tak si dokáže zapamatovat a “osahat” více míst, na které může v budoucnosti zaútočit.

Nemusí to být však pravidlo a v případě SARS-CoV2 odpověď stále nemáme. Je tu však jedna studie, která říká, že mRNA vakcíny možná dokážou vyvolat odpověď, kterou je náročnější obejít mutacemi. Studie vyšla v časopise Science a srovnávala neutralizační schopnost protilátek po vakcinaci / překonání při různých mutacích v spike proteinu resp. jeho klíčovou část RBD, která je zodpovědná za navázání se na lidské buňky. Spike protein (jeho RBD část) tedy různě mutovali na více místech a sledovali, jak a které mutace dokážou uniknout před navázáním protilátek. Zde je shrnutí:

1) Neutralizační aktivita protilátek po očkování je více homogenní (jednolitá) než v případě překonání infekce. Jinými slovy, po očkování máme všichni velmi podobné protilátky i jejich hodnoty. V případě infekce jsou rozdíly mnohem výraznější.

2) Imunita po očkování cílí téměř výhradně na RBD část spike proteinu. To je docela překvapivé, protože mRNA vakcíny kódují celý spike protein. Překonání infekce dokáže vytvořit protilátky proti více částem spike proteinu.

3) Naproti tomu, imunita po očkování dokáže cílit na více míst na RBD doméně spike proteinu ve srovnání s překonáním infekce. RBD doména je přitom hlavní místo, ve kterém může dojít k mutaci, která vytvoří variantu rezistentní na naše vakcíny (https://www.nature.com/articles/s41392-021-00536-0). Vyšší variabilita v případě vakcín zajišťuje, že je málo pravděpodobné, aby jedna mutace dokázala zcela vyřadit neutralizační aktivitu.

4) Místa, která cílí protilátky, se časem mění. Krátce po očkování (týdny) jde o protilátky, které zaměřují více míst na spike proteinu. Znamená to, že na obejití imunitního systému by virus potřeboval kombinaci více mutací. Časem se repertoár zužuje a protilátky se “specializují” jen na některá místa. Mutanti v těchto místech proto dokáží potenciálně jednodušeji obejít imunitu.

5) Po překonání infekce je repertoár od začátku výrazně snížen a imunita cílí více specificky jen některá místa RBD. Jak je uvedeno v bodě 4, k zúžení repertoáru dochází i v případě vakcín, ale i v pozdějších fázích (3-4 měsíce po infekci / vakcíně) cílí protilátky z vakcín na více míst než ty po překonání infekce.

6) Některé kombinace mutací v RBD zcela vyřadily neutralizační schopnost protilátek z překonání infekce, zatímco vakcinační protilátky stále efektivně neutralizovaly virus.

7) Studie tedy dodává důkazy, že protilátky z vakcíny mohou být efektivnější v případě nástupu nových variant než protilátky z překonání infekce.

S jednoznačnými závěry je třeba být opatrný, ale i tato studie by měla dát zrnko pochybností tomu, kdo si tvrdohlavě myslí, že přirozená infekce vyvolá lepší imunitní odpověď.

Článek vyšel původně jako facebookový příspěvek na stránce Vaxinátor