Jak je to s tím „opičím morem“ Tomia Okamury?

Tomio Okamura (SPD) šířil před komunálními volbami poplašnou zprávu, o údajném nebezpečí západonilské horečky a neexistující nemoci Opičí mor. Za výskyty onemocnění vinil migranty. „V těchto dnech se ve státech Evropské unie objevily vzácné případy západonilské horečky a opičího moru. Zemřeli čtyři lidé včetně jedné české ženy. Tyto případy mají bez jakékoliv pochyby souvislost s ilegální migrací. Hnutí SPD dlouhodobě upozorňuje, že s migrační politikou EU přímo souvisí obrovská zdravotní rizika pro populaci Evropy,“ řekl Okamura ve videu.

Jak je to se západonilskou horečkou se věnoval zevrubně článek na webu Seznam.cz. „Zdokumentované případy západonilské horečky se u nás objevují už v roce 1997, první případ byl potvrzen již v roce 1972 v tehdejším Československu. Nikdy nebyl zaznamenán případ přenosu nemoci z člověka na člověka. Virus nejčastěji přenášejí ptáci, dostal se k nám tedy nejspíše jednoduše, a to prostřednictvím dlouho žijících stěhovavých ptáků. Virus se navíc vyskytoval již před více než dvaceti lety v Rumunsku nebo Rusku,“ píše zpravodajský server Seznam.cz s odkazem na věrohodné zdroje.

A jak je to s tím opičím morem? „Žádný z lékařů oslovených Novým deníkem nikdy dříve neslyšel o opičím moru. Podle Zelené existují opičí neštovice, které se přenášejí pouze blízkým kontaktem imunitně slabého člověka s opicí. Před opičím morem dříve varoval také web Zájezdy.cz, podle něhož tato nemoc hrozí na Madagaskaru. Mylná informace ale vznikla chybným překladem z angličtiny. Autor zaměnil slovo „bubonic“ (dýmějový) a „babonic“ (z anglického slova baboon – pavián). Na Madagaskaru se ve skutečnosti objevil dýmějový mor,“ píší Lidovky.cz.

Okamura měl pravděpodobně na namysli virus opičí nešťovice (tzv. Monkeypox). Celkem tři nakažené opičími neštovicemi hlásí Velká Británie. Dva lidé si nemoc přivezli z Nigérie, třetím nakaženým je zdravotnice, která nemocné ošetřovala. Jako první informaci přinesl dezinformační web Středoevropan bývalého neonacisty Filipa Vávry. Od něj pravděpodobně převzal informaci Okamura.

Ve skutečnosti se tedy nejedná o žádnou velkou epidemii, ale o ojedinělé případy. Virus opičích neštovic je na člověka přenášen kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných zvířat (zejména hlodavců, ale také primátů). K šíření viru dochází i respirační cestou, tělními tekutinami infikovaných osob a předměty kontaminovanými virem. Inkubační doba je obvykle 6 – 16 dní, samotné onemocnění trvá 2 – 4 týdny. Úmrtnost se pohybuje mezi 1 – 10 %. Projevy onemocnění jsou podobné pravým neštovicím. Patří mezi ně horečky, bolesti hlavy a zimnice, následně se na těle objevuje svědivá vyrážka. Vakcína proti opičím neštovicím neexistuje, částečnou ochranu poskytuje očkování proti pravým neštovicím. Riziko snižuje také očkování proti klíšťatům. Léčí se Cidofovirem.

Jak nám můžete pomoci, se dozvíte zde.