Epidemie COVID-19 řečí statistik

„Statistika nuda je, má však cenné údaje,“ zpívá se v známé písničce pro děti od Jaroslava Uhlíře. Je však tomu tak. Statistika celkové úmrtnosti Českého statistického úřadu nám může například ukázat, jaký vliv na jednotlivé vlny epidemie COVID-19 mělo očkování. V roce 2020, kdy se neočkovalo, dosahovala nadúmrtí až 2000 nadúmrtí oproti průměru. Úplně nejhorší byl 45. týden roku 2020, kdy zemřelo 4238 lidí, tedy o 2201 více než činil průměr za předcházející roky. Tedy zemřelo více jak dvojnásobek lidí než obvykle. V té době se neočkovalo.

Loni nás zasáhla velmi vlna epidemie COVID-19 na jaře a v létě. Zatímco na počátku roku 2021 ještě byl počet nadúmrtí velmi vysoký, vloni na podzim i přes velmi nebezpečnou variantu delta byla čísla nadúmrtí také vyšší než průměr, ale podstatně nižší než předchozí vlny. Nadúmrtí byly asi o 1000 zemřelých vyšší než průměr, ale také o 1000 zemřelých nižší než v předchozích vlnách. Proočkovanost proti COVID-19 přitom začala prudce růst v dubnu 2021.

Kvůli současné vlně omikron jsou hlášeny rekordní počty nakažených v ČR. Vlna se zatím však příliš nepromítá na počtech úmrtí na COVID-19 (statistiky celkové úmrtnosti zatím nejsou známé) a neprojevuje se ani na počtu těžce hospitalizovaných s COVIDem v nemocnicích. Začíná růst počet lehkých případů s COVIDem v nemocnicích. Dle statistik OpenDataLab začíná růst počet lidí bez příznaků v nemocnicích. Není to samozřejmě důkaz nějakého podvodu nemocnic, jak se snaží naznačovat antivaxeři a lidi odmítající opatření, ale zkrátka incidence pozitivních případů ve společnosti je vysoká a tak je jasné, že se pozitivní případy začnou objevovat i mezi nemocnými, kteří jsou v nemocnici z jiného důvodu. Ale i samotné zjištění pozitivity pacienta přidělá samozřejmě zdravotníkům práci. Takového pacienta musí izolovat od ostatních a přistupovat k němu jako k infekčnímu.