Členové SPD kandidují i za neonacistické a neofašistické strany

Členové hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury (SPD) kandidují v komunálních volbách i na kandidátkách jednoznačně extremistických politických stran. Alespoň soudě podle informací webu volby.cz Českého statistického úřadu.

Příkladem je Richard Štark z Nymburka. Ten si na kandidátku do městského zastupitelstva nechal zapsat, že je členem SPD. Přitom kandiduje na kandidátce Národní demokracie. Národní demokracie (zkratka ND) je česká nacionalistická politická strana. Je řazena mezi krajně pravicové politické subjekty. Jejím předsedou je Adam B. Baroš. V březnu 2015 spolu s dalšími představiteli své strany umístil na místě vraždy Anežky Hrůzové v Polné vývěsku poukazující na „nutnost vyřešení židovské otázky“, která podle nich „nebyla dosud uspokojivě vyřešena“. V červenci 2015 byl jedním z aktérů demonstrace proti přijímání uprchlíků v Česku, během které s oprátkou v ruce vyhrožoval, že pokud vláda nepřistoupí na úplnou izolaci země od uprchlíků, začne sám konat, za což nyní také čelí trestnímu oznámení. V souvislosti s obsahem jím vydávaných knih a jiných písemností, i pro obsah svých veřejných projevů byl v období od roku 2013 do dubna 2016 obviněn ze tří trestných činů proti lidskosti: z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Dalším příkladem propojení některých členů SPD s neonacisty je Petr Leger. Ten kandiduje na kandidátce „Mělničtí patrioti“ v Mělníce. Kandidátku však zaštiťuje Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), která nominovala 20 z 21 kandidátů včetně Petra Legera. Stejně jako Štark si i Leger nechal zapsat, že je členem SPD. Za neonacisty označil DSSS dokonce i prezident Miloš Zeman a vše nasvědčuje, že se nespletl.  Dělnická strana sociální spravedlnosti vystupuje jako nástupkyně rozpuštěné Dělnické strany. K zákazu Dělnické strany došlo 17. února 2010 rozhodnutím Nejvyššího správního soudu. Soud tehdy v rozsudku dovodil, že představovala bezprostřední riziko ohrožení demokracie, protože byla ideově navázána na nacionální socialismus a neonacismus a podporovala násilí.

Jak nám můžete pomoci, se dozvíte zde.