Aféra Tožička a Židovský hlas solidarity

Tomáš Tožička nakonec za Piráty kandidovat nebude. Připomeňme, že původně nominovaný kandidát na senátora mimo jiné uváděl, že kapitalismus je zločin proti lidskosti a že centristé v médiích jsou ohrožením demokracie. Podle Vilety takové výroky poškozují Piráty jako celek a mohou být urážlivé vůči části voličů strany. Tožička na pirátském celostátním fóru označil kritiku za skandalizační kampaň motivovanou snahou kompromitovat Piráty a vykreslit je jako komunisty. První hlasování ustál, vaz mu však zlomil objevený screenshot, kde příspěvek doprovodil koláží spojující Davidovu hvězdu a hákový kříž. Tomáš Tožička na žádost předsednictva Pirátů stáhne svou kandidaturu v doplňovacích senátních volbách na Teplicku. Podle Ivana Bartoše na tom nemění nic ani názor krajské organizace v Ústeckém kraji.V úterý byla kandidatura stažena.

Poměrně hodně lidí pobouřil příspěvek facebookové stránky Židovský hlas solidarity. Ten poslal předsedovi Ivanovi Bartošovi dopis, ať stažení kandidatury ještě zváží. Název iniciativy a text dopisu zní tak, jakoby mluvil jménem celé židovské komunity v ČR. Tak tomu skutečně není a za iniciativou stojí pouze 6 lidí. Název je tedy dosti manipulativní. Nutné také dodat, že Židovský hlas solidarity není oficiálně registrovaným spolkem, nemá tedy žádnou právní subjektivitu.

Odpověď předsedy Ivana Bartoše:

“Dobrý den, děkuji za vaši reakci. S obsahem vašeho otevřeného dopisu, ve kterém definujete životní cestu Tomáše Tožičky, souhlasím. Nařčení Tomáše Tožičky z antisemitismu či v souvislosti s jinými předchozími výroky (bolševismu, stalinismu či extrémismu) zásadně odmítám.

Toto jsem opakoval v průběhu dosavadní, nyní z mého pohledu již ukončené, kampaně. Republikové předsednictvo požádalo v pondělí dopoledne, tedy před publikací vašeho otevřeného dopisu, Tomáše Tožičku o stažení kandidátky, a ten této žádosti vyhověl.

Mé reakce v průběhu jeho kandidatury jsou k dohledání na veřejně přístupném pirátském fóru, jejichž část v souvislosti s rozhodnutím požádání Tomáše Tožičky o odstoupení z kampaně budu v závěru mé otevřené reakce citovat. Citovala je i některá média.

V politickém diskursu nefandím nálepkám, a to ať směrem k jednotlivcům, které definují jejich činy ovšem i to, jak o nich hovoří, tak směrem ke skupinám, pokud v danou chvíli není tato zcela jasně definovaná. Někdy se jim vyvarovat nelze, ale snažíme se s Piráty tyto nepoužívat, neboť sami dlouhodobě čelíme různým formám útoků a snahám o diskreditaci naší již jedenáctileté mravenčí práce, na které se aktivně podílejí i stovky lidí mimo Pirátskou stranu.

Tímto nálepkováním a paušalizací je ovšem dnes často vedena politická „debata“ (nebo spíše nedebata), a je to i součástí různých kampaní. Myslím si, že to není správně. Ze stejného soudku jsou ovšem i některé reakce Tomáše Tožičky v řadě diskusí a myslím, že zcela oprávněně jsou řadou lidí chápány jako urážlivé, nehledě na jejich dataci.

Šokovat nebo provokovat ke zviditelnění tématu si může dovolit třeba nezávislý tisk (ostatně v debatě s Tomášem Tožičkou jsme se dotkli třeba karikatur v magazínu Charlie Hebdo), nebo je lze použít v aktivistické rovině pro nastolení tématu, je-li mainstreamem ignorován. V politické rovině a stylu faktické komunikace témat však i já osobně vidím zcela zásadní hranice. Ostatně právě o tom byla vedena diskuse i na poli celostátního fora.

V životě se snažím, a opakuji snažím, řídit v přeneseném významu takovým „moudrem“ „Chceš-li, aby tě lidé slyšeli, křič. Chceš-li, aby ti lidé rozuměli, šeptej.“ Že toto v realitě české i mezinárodní politiky nemusí vést k úspěchu? Bohužel nemusí. Vidíme to okolo sebe denně.

Způsob „ukřičené“ a „šokující“ komunikace a vlastně i politiky vede sice k politickým rychlo-úspěchům, dostává politiky na přední stránky novin, ale na kvalitě společnosti jako celku se podepisuje negativně. Vede jen k další polarizaci a očekávat, že čím více budu provokativní nebo kolik lidí urazím, tím více nastane onen efekt nastavení zrcadla a takové to „Aha!“, je naivní. I mě z této naivity vyvedla poměrně dlouhá, nyní již desetiletá cesta.

Je toho mnoho, co bych k tomuto chtěl říci, ale odpověď na váš otevřený dopis není správným nosičem. Z řady mých veřejných vyjádření však moje nastavení i vize změny dle mého názoru patrny jsou.

Dovolím si odcitovat moji reakci na Pirátském foru z neděle 1. března, po mém osobním setkání s Tomášem Tožičkou.

„01 bře 2020, 16:37

Exponovanost témat či aktuální atmosféra neospravedlňuje způsob konfrontace, který je urážlivý, či překračuje hranice slušné diskuse, jejíž cílem by mělo být vždy pojmenování problémů a hledání jejich řešení. To jest obecná věc a měla by nám všem být blízká. Ne každý se tím řídí a to jak dnes tak historicky.

Tomáš Tožička zrušil před x lety Facebook. Reakce, která se objevila ve veřejném prostoru, je 11 let starý screenshot, ve kterém nestraník Tomáš Tožička reaguje na článek Marka Švehly ke konfliktu v Gaze. Jak a proč se někde objevil teď, neřeším. Mohli jsme o něm vědět a hodnotit ho doposud? Nemohli. Internet má paměť, často lepší než my, a to je správně.

Post pravděpodobně pochází z období po operaci “Cast Lead” (Lití olova), ve které tehdy zahynulo přes 1400 civilních obětí, z toho několik set dětí, což potvrdila i oficiální zpráva “United Nations Fact Finding Mission on the Gaza Conflict” k akci Izraele “Operation Cast Lead”, ve které se hovoří o válečných zločinech. V té době to bylo velmi exponované téma. To však neospravedlňuje formu reakce se svastikou.

Formu, kterou Tomáš Tožička použil, považuji za značně nevhodnou a problematickou. Dnes přes oběd jsem s ním tuto věc probíral včetně toho, že je tento způsob komunikace (nehledě na to, že se jedná o příspěvek z roku 2009) nevhodný a ve společenském diskursu neobhajitelný. Pobouření lidí, je zde zcela namístě. Nařčení z antisemitismu (podobně jako tomu bylo nejdříve ze stalinismu, či bolševismu) je bohužel zbraní určité části spektra názorových oponentů, a to namístě není. Stejně tak jako přirovnávat Tomáše Tožičku k Foldynovi či Okamurovi.

Konotace původního příspěvku z roku 2009, ale i další, které již proběhly jako součást diskreditační kampaně, poškozují nejen osobu Tomáše Tožičky, který je nespravedlivě nálepkován fenomény, proti kterým celý život bojuje, ale i Pirátskou stranu, která tohoto nestranického kandidáta nominovala.“