Na celkový počet úmrtí za rok 2020 si ještě nějakou dobu zřejmě počkáme. Už teď je však naprosto zřejmé, že šlo bohužel o rekordní rok. Velice výmluvný je také počet zemřelých za 1.-50. týden 2020. Zatímco předchozích 9 let se pohyboval celkový počet kolem 106 tisíc, vloni to bylo 121 124 osob.
Jedno vysvětlení by šlo přece jen přijmout. V současné době kolem 75 let mají „poválečné“ ročníky, přičemž po 2. světové válce následoval „porodní boom“. Takže částečně lze přijmout, že umírají silné ročníky. Ovšem celkový počet zemřelých vzrostl dramaticky. Toto jednoduché vysvětlení tedy neobstojí. Zvýšená úmrtnost navíc vzrostla jen v 3. a 4. čtvrtletí. Můžu tedy položit řečnickou otázku: “Jak to, že v 1. a 2. čtvrtletí tyto silné ročníky tolik neumíraly?”
Někteří dezinformátoři zveličují slova pana ministra zdravotnictví Blatného, který skutečně řekl, že pokud zemře člověk po dopravní nehodě a měl pozitivní test, započítá se do celkového počtu úmrtí s COVIDem. Jenže, počet smrtelných nehod za loňský rok klesl na letité minimum. Vloni jich bylo „jen“ 460, oproti 547 za rok 2019. Takže ani dopravní nehody tento zvýšený počet úmrtí nevysvětlí.
Počty sebevražd za rok 2020 ještě neznáme. V celkových počtech ovšem sebevraždy obvykle hrají jen minimální význam. Obvykle je jejich počet kolem 1 500 za rok.
A co zanedbaná preventivní péče? Ano, odborníci se shodují, že pandemie zapříčinila to, že lidé chodí na preventivní prohlídky méně. Ta by se neodrazila na celkové úmrtnosti tak rychle. Mezi další faktory patří vysoký počet nakažených zdravotníků a i psychická únava zdravotníků. Ale i tyto faktory jsou nepřímým následkem pandemie.