Českým internetem prolétávají zprávy o tzv. Velké Barringtonské deklaraci (Great Barrington Declaration). Zmínku o deklaraci lze najít i na blogu Jana Hnízdila, internisty, rehabilisty a autora některých publikací. Deklarace je poslední dny předmětem diskusí odborné i laické veřejnosti. Dle blogu dokument ‘podepsalo přes 200 tisíc špičkových vědců, epidemiologů, praktických lékařů a občanů’. Širší kontext ohledně této deklarace se vám pokusím nastínit v tomto komentáři.
Velká Barringtonská deklarace je návrh postupu pro řešení pandemie COVID-19, která byla podepsána na Americkém institutu pro ekonomický výzkum (American Institute for Economic Research) – libertariánský think tank, v Great Barringtonu ve státě Massechusetts. Deklarace obhajuje strategii “cílené ochrany” (focused protection), založené na statistických úrovních rizika, narozdíl od plošných uzavření (lockdowns). Podle deklarace mají tato uzavření neblahý vliv na fyzické i psychické zdraví veřejnosti, s dílčí zátěží pro znevýhodněné. Deklarace navrhuje zaměřit se na ochranu těch, kteří jsou nejvíce ohroženi s tím, že omezení uložená na zbytek populace by byla menší, za účelem “snížení prahu kolektivní imunity”. Deklarace neobsahuje jedinou zmínku o rozestupech, rouškách, trasování kontaktů, dokonce ani o testování na COVID-19.
Autoři deklarace
Hlavními třemi autory deklarace jsou epidemioložka Sunetra Guptaová z Oxfordské univerzity, profesor medicíny Jay Bhattacharya ze Stanfordské univerzity a biostatistik a profesor medicíny Martin Kulldorff z Harvardské univerzity. Guptaová vedla skupinu, která v březnu tohoto roku vydala široce kritizovanou modelovou studii, která naznačovala, že polovina populace Spojeného království již mohla být infikována nemocí COVID-19 a v září tohoto roku studii, ve které se konstatuje, že práh kolektivní imunity by měl být nižší než se očekávalo z důvodu již existující imunity v populaci. Byla jednou z autorek dopisu (21. září 2020) britskému premiérovi Johnsonovi, ve kterém se doporučuje ochrana zranitelných skupin před metodou tzv. lockdownu. Guptaová také publikovala komentář v deníku The Daily Telegraph s úvodním titulkem “Život se může vrátit do normálu, pokud si stanovíme jako společný cíl dosáhnout kolektivní imunity”. Guptaová argumentuje tím, že situace by byla pouze dočasná: “Říkáme, udělejme to po dobu tří měsíců, než se patogen dostane do populace“.
Jay Bhattacharya je spoluautorem komentáře (24. března 2020) v The Wall Street Journal s titulkem “Je koronavirus tak smrtelný jak říkají?”, ve kterém se uvádí, že existuje jen málo důkazů podporujících nařízení omezení pohybu (zůstat doma) a karantén při pandemii COVID-19 ve Spojených státech. Byl také hlavním autorem sérologické studie publikované v dubnu 2020, která naznačovala, že až 80 tisíc obyvatel kalifornského okresu Santa Clara mohlo být již infikováno – tato studie i provedení výzkumu sklidilo širokou kritiku, přičemž v jedné se hovoří i o politicky motivovaných výzkumnících.
Martin Kulldorff společně s Bhattacharyou napsal komentář do Wall Street Journal, ve kterém se vyhranil proti testování mladých a zdravých lidí na COVID-19. Kulldorff v National Post prohlásil, že lidé pod 50 let “by měli normálně žít své životy, pokud jim není znám nějaký rizikový faktor” zatímco “kdokoli nad 60 let, ať už učitel, řidič autobusu nebo domovník by neměl pracovat.” Nevysvětlil však, co mají dělat lidé, kteří dosahují věku mezi těmito hranicemi. “Pokud ve svých šedesáti nemohou pracovat z domu, měli by mít možnost vzít si dovolenou (podporovanou sociálním pojištěním) na tři, čtyři nebo kolik měsíců to zabere, než bude v komunitě imunita, která ochrání všechny.” Zatímco Guptaová prohlásila, že méně zranitelní lidé by měli “jít ven, infikovat se a vytvořit si kolektivní imunitu”, Kulldorff před záměrným vyhledáváním infekce varoval. Prohlásil, že “každý by si měl mýt ruce a zůstat doma, pokud je nemocný”. Kulldorff odmítl kritiku, že by plán mohl vést k více úmrtím – nazval to “nesmyslem”. Prohlásil, že “méně starších lidí – ne nula, ale méně starších lidí – by bylo nakaženo. Budete ale mít více nakažených mladých lidí, což sníží úmrtnost.”
Den po zveřejnění deklarace se Guptaová, Bhattacharya a Kulldorff setkali s americkým ministrem zdravotnictví Alexem Azarem a poradcem pracovní skupiny Bílého domu zabývající se koronavirem Scottem Atlasem. Podle Azara se jednání uskutečnilo “jako součást našeho závazku zajistit, abychom slyšeli široké a odlišné vědecké perspektivy.” Bhattacharya popřel, že by deklarace doporučila strategii kolektivní imunity a řekl, že “strategie kolektivní imunity popisuje současnou politiku uzamčení” a dodatečně v e-mailové komunikaci sdělil, že bylo nesprávné si myslet, že skupina prosazovala strategii komunitní imunity a vysvětlil, že “komunitní imunita je biologický fakt, takže to samozřejmě zmiňujeme, ale není to naše strategie.” Guptaová uvedla, že “alternativa (ke kolektivní imunitě), která spočívá v neustálém potlačování viru, sebou nese obrovské náklady pro chudé a mladé, a to nejen v této zemi (USA), ale na celém světě”. Argumentuje tím, že práh kolektivní imunity pro SARS-CoV-2 bude dosažen v prosinci 2020. Bhattacharya doporučil, že by do té doby měly být zranitelné skupiny lidí za pomoci vlády ubytovány mimo vícegenerační domácnosti. Dodal, že by se měla učinit taková politická opatření, která by tyto zdroje pro starší lidi ve vícegeneračním prostředí po omezenou dobu, nezbytnou dokud nebude nemoc pod kontrolou, zpřístupnila. Poté by se tito lidé mohli vrátit domů.
Signatáři a kontroverze
Mimo výše zmíněné dokument podepsali i další profesoři a akademici z různých vědních oborů. Od 5. října byla deklarace dostupná k podpisu. O čtyři dny později některá média upozornila na desítky zjevně falešných jmen, která byla na seznamu tehdy 175 tisíc signatářů na podporu deklarace. Např. Dr Johnny Fartpants, Professor Notaf Uckingclue, Dr Very Dodgy Doctor, Mr Banana Rama, Dr Person Fakename, atd. Podepsáno je též více než 100 psychoterapeutů, mnoho homeopatů, masérů a dalších ne zcela relevantních lidí, mezi jinými i zpěvák Chöömej – mongolského hrdelního zpěvu označený jako “zvukový terapeut”. V reakci na to Jay Bhattacharya litoval, že “někteří lidé zneužili naši důvěru přidáním falešných jmen”, což bylo podle jeho názoru “nevyhnutelné”. Dále dodal: “Vzhledem k objemu korespondence, kterou jsem obdržel od lékařů a odborníků na veřejné zdraví, stejně jako od vědců a epidemiologů je zřejmé, že značný počet odborníků souhlasí s poselstvím deklarace a jejím požadavkem na politiku cílené ochrany”. Jaká je reálná podpora deklarace a zda jsou jména signatářů reálná zůstává i nadále otázkou. Dle Byline Times k 5. říjnu 2020 byla deklarace podepsána přes 5000 vědci z oboru lékařství a veřejného zdraví, 11 267 zdravotníky a 155 tisíci ostatními lidmi ze široké veřejnosti.
Mezi signatáře patří i Matt Strauss, lékař a profesor na Queen’s School of Medicine na Ontario’s Queen’s University at Kingston, který řekl, že většina zdravotníků, se kterými mluvil souhlasí s tím, že současné politiky lockdownu a izolace “působí více škody než užitku”. Řekl také, že si myslí, že mezi kolegy nejde o menšinový názor. Pediatrička a profesorka lékařské etiky Annie Janvierová je součástí skupiny vědců z Quebecu, kteří jsou kritičtí k reakci vlády Quebecu na regionální epidemii. Prohlásila, že: “To, co převládá ohledně COVIDu, není věda, je to veřejné mínění a politika.” Kritizovala aktuální lockdownová opatření v Kanadě s tím, že momentálně nejsou zranitelné skupiny chráněny. Profesor lékařské mikrobiologie na Univerzitě East Anglia David Livermore vysvětlil své rozhodnutí podepsat deklaraci: “nikdy v historii jsme neřešili takovou pandemii, jako je tahle… budoucí generace se budou zděšeně ohlížet.”
Odezva vědecké obce
Obavy ohledně deklarace vydal jménem Britské akademie lékařských věd (British Academy of Medical Science) její prezident Robert Lechler. Profesor evropského veřejného zdraví na London School of Hygiene and Tropical Medicine Martin McKee přirovnal deklaraci ke “zprávám používaným ke zpochybňování politiky veřejného zdraví vůči škodlivým látkám, jako např. tabáku.” Samotný Americký institut pro ekonomický výzkum (AIER), na jehož zasedání byla deklarace zahájena, je popisován jako libertariánský think tank financovaný prostředky nadace Koch. Institut v minulost podporoval odmítání změny klimatu.
Spolupředseda kanadské vládní imunitní skupiny Covid-19 David Naylor řekl National Postu: “Je zřejmé, že řešení ‘Velkého Barringtonu’ nadchne minimalizátory, kteří předstírají, že COVID-19 není o moc horší než chřipka a oživí libertariány, kteří principiálně protestují proti opatření ohledně veřejného zdraví… Budiž: po celou dobu byli mimo hru.” Naylor také poukázal na studii publikovanou v srpnu 2020, která zkoumala ‘švédskou cestu’ bez lockdownu a její efekt na kolektivní imunitu švédské populace, a která konstatuje, že i přes vyšší míru hospitalizací a zemřelých v porovnání se sousedskými zeměmi nedošlo ke zlepšení kolektivní imunity. Podle Naylora by politika prosazovaná signatáři deklarace nikdy nebyla “kontrolovaným demografickým promořením, které si někteří fanatici představují” a kvůli exponenciálnímu růstu infekcí by vedla do situace, kdy “budou nemocnice přeplněné s davy lidí nemocných ve věku 40 až 50 let a úmrtí budou raketově stoupat, jako tomu bylo v Itálii a New Yorku.” S vyhlídkou vakcíny, která bude k dispozici během několika měsíců, Naylor zpochybnil logiku strategie ‘Velkého Barringtonu’ otázkou: “Proč bychom proboha měli spěchat a přijímat bezhlavý předpis na demograficky selektivní neštovicovou party s nebezpečným patogenem.”
Profesor epidemiologie na Harvardské univerzitě William Hanage kritizoval logiku signatářů deklarace: “Poté, co správně zdůrazní nepřímé škody způsobené pandemií, pokračují, že odpovědí je zvýšení přímé škody, která jí byla způsobena.” Zaútočil také na proveditelnost myšlenky ‘cílené ochrany’ těch, kteří jsou zranitelní vůči závažné infekci: “Tvrzení, že virus můžete udržet mimo určitá místa testováním v době, kdy se v Bílém domě objevuje epidemie, by mělo ilustrovat, jak je to pravděpodobné.” Hanage nazval deklaraci “docela nebezpečnou z několika důvodů” a varoval: “pokud to uděláte, budete mít více hospitalizací a více úmrtí” … “největší riziko zavlečení do nejzranitelnějších komunit nastane, pokud bude míra nakažených opravdu vysoká u mladších věkových skupin.” Hanage také varoval, že nekontrolované infekce mezi mladými lidmi představují riziko dlouhodobých lékařských účinků této nemoci. Dodal, že „máme tendenci navazovat kontakty s přibližně stejně starými lidmi a vzhledem k tomu by žádná ze starších generací neměla imunitu – byly by v kontaktních sítích v nebezpečí devastující nákazy.” Dále doplnil, že většina odborníků v žádném případě neobhajovala celoplošný lockdown.
Odborný asistent epidemiologie na Yaleově univerzitě Gregg Gonsalves popsal strategii navrženou v deklaraci jako “utracení stáda nemocných a postižených” a označil to za “absurdní”. Podle něj téměř polovina americké populace má skryté rizikové faktory. Obhajoval převládající karanténní strategii, vzhledem k tomu, že maxima v míře nakažených mezi mladými pravděpodobně korelovaly s úmrtími ohroženějších starších lidí. Gonsalves napsal: “Jestliže rozdmýcháte komunitní přenos, tak jako každý v nízkorizikové skupině si jde po svém, já chci, aby plán pro mou 86 letou matku byl více než jen teoretický.”
Vedoucí skupiny buněčné biologie infekční laboratoře na The Francis Crick Institute Rupert Beale prohlásil, že vytvoření kolektivní imunity před obecným realizováním vakcíny proti COVID-19 je “velmi nepravděpodobné”. Beale zastává názor, že “deklarace prioritizuje jen jeden aspekt rozumné strategie – ochrana zranitelných – a doporučuje, že bychom mohli vybudovat kolektivní imunitu u zbytku populace. To je zbožné přání. Není možné zcela identifikovat zranitelné jednotlivce a není možné je plně izolovat. Dokonce víme, že imunita vůči koronavirům časem slábne a je možné se znovu nakazit. Takže dosažení trvalé ochrany zranitelných jednotlivců vytvořením kolektivní imunity je velmi nepravděpodobné, když chybí vakcína.”
Profesor celosvětového veřejného zdraví Edinburghské univerzity Devi Sridharová prohlásila, že deklarace “zní dobře v teoretické rovině”, ale že “pokud skutečně pracujete ve veřejném zdravotnictví v první linii, nedává moc smysl”. Dodala, že předpoklad deklarace nebyl ani “správný” ani “vědecký”. Vědecký pracovník v oblasti všeobecného zdraví University of Southampton Michael Head prohlásil, že deklarace byla “velmi špatný nápad” a pochyboval, zda se ohrožení lidé mohou viru vyhnout, pokud se může šířit. Nakonec dodal, že ”Barringtonská deklarace je založena na principech, které jsou nebezpečné pro národní i celosvětové veřejné zdraví.” Prohlásil, že “existují země, které si vedou se zvládnutím pandemie relativně dobře, včetně Jižní Koreje a Nového Zélandu, a jejich strategie nezahrnují možnost jednoduše nechat virus divoce se šířit, zatímco by doufaly, že astmatická komunita a starší lidé se mohou někde schovat 12 měsíců.” Docent lékařské fakulty University of Leeds Stephen Griffin kritizoval etické, logistické a vědecké nedostatky deklarace a poukázal na rizika dlouhodobých účinků infekce i u osob méně náchylných k závažné infekci. Podle některých buněčných biologů by bylo zapotřebí přirozené, trvalé a ochranné imunity proti nemoci COVID-19 a není jasné, jak efektivní a dlouhodobá by byla imunita lidí po infekci. Další odmítavé reakce vědců na danou deklaraci jsou uvedeny i na webu Science Media Center.
Kromě toho byl na webu pochybného institutu AIER zveřejněn i další otevřený dopis údajných belgických zdravotníků, kde ovšem není jasné, kdo za textem stojí a zároveň ho může podepsat anonymně kdokoliv i bez ověření odbornosti v dané oblasti.
Autor je poslancem za Českou pirátskou stranu