Na sociální síti Facebook se šíří příspěvek (1, 2, 3) o údajném vystoupení mikrobioložky a ČT24, která se měla zmínit o nebezpečnosti respirátorů. Podle ní údajně vdechováním již vydechnutého viru může nakažený dostat velkou virovou nálož, která může vést k hospitalizaci i mladých pacientů.
V prvé řadě se nám nepovedlo dohledat vystoupení žádné mikrobioložky na ČT24 za poslední týden. Příspěvek neříká o koho se mělo jednat. Z jiných příspěvků však jde vydedukovat, že se jednalo o vystoupení MUDr. Martiny Vašákové. Ta však není mikrobioložkou, ale přednostkou pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice. Příspěvek je dezinterpretací slov lékařky a je nesmyslný. Viry se nemohou rozmnožovat v respirátorech. Z logiky věci se tedy vdechuje maximálně stále ten samý virus, který už člověk jednou vdechl. Rozmnožování virů probíhá tzv. replikací. Viry nemají vlastní metabolismus a k rozmnožování potřebují hostitelskou buňku, která jim poskytne enzymy a stavební látky potřebné k tvorbě nových virionů, jsou to vnitrobuněční parazité. Vir se naváže na specifickou povrchovou strukturu hostitele, která slouží jako receptor. Po vstupu do vnímavé buňky viry zahajují reprodukční cyklus. Pro svoji reprodukci využívají transkripční a translační aparát vnímavé hostitelské buňky. Jako vnímavá buňka je označena ta, ve které proběhne kompletní reprodukční cyklus a uvolní se nové infekční viriony.
“Vir zůstává z velké části zachycen ve vláknem respirátoru, něco jako když nalijete víno do koberce…. Nošení respirátoru tedy žádné riziko úplně zvyšovat nebude a respirátor se v tomto od roušky téměř neliší. Hlavně ale člověk nešíří vir kolem sebe (proto je důležité, aby respirátor neměl vydechový filtr), to je stále to nejdůležitější,” poznamenává Petr Ludwig.
„Základním rozdílem mezi rouškou a respirátorem je způsob ochrany. Primárním úkolem roušky je ochránit okolí před vydechovanými kapénkami, které mohou obsahovat choroboplodné zárodky. V menší míře chrání rouška i svého nositele. Respirátor naproti tomu chrání před vdechnutím virů a bakterií zejména svého nositele. Mezi respirátory se řadí jak jednorázové masky, tak i propracovanější a dražší respirátory určené pro opakované použití. Množí se také nabídky respirátorů z 3D tiskáren nebo roušek se speciálním filtrem z nanolátky. Pozor na respirátory s výdechovým ventilem, ty vydechovaný vzduch nijak nefiltrují, a proto by je obyvatelstvo raději nemělo užívat,“ upozorňuje Český červený kříž.
Tým amerických a kanadských vědců publikoval metastudii, která shrnuje dosavadní poznatky v této oblasti napříč zhruba 70 výzkumy. Ty se napříč lety zabývaly různými formami obličejových ochran (od obyčejných roušek přes respirátory až po speciální chirurgické masky) a mapovaly jejich vliv na fyziologii či vnímání. Mezi sledovanými faktory byly třeba namáhavost dýchání, krevní tlak, fungování srdce, okysličování mozku, průtok krve ve svalech a další metriky, na něž by mohlo mít nošení roušky vliv. Výsledky tohoto pátrání byly překvapivě jednoduché – pro zdravého člověka není nošení roušek či respirátorů fyziologicky jakkoli ohrožující, pouze nekomfortní.
„Nošení obličejové masky může být nepříjemné. Dýchání se může jevit o trochu náročnější. Můžete znovu vdechovat teplejší vzduch s mírně zvýšeným množstvím oxidu uhličitého. A při cvičení bude váš obličej zpocenější,“ shrnula závěry doktorka Susan Hopkins z lékařské fakulty Kalifornské univerzity, která se specializuje na fungování plic v zátěžových situacích. „To jsou však smyslové vjemy. U zdravých lidí neovlivňují funkce kardiopulmonálního systému. Takže zatímco během nošení masky můžete pociťovat větší dušnost, musíte tento nedostatek srovnat s rizikem nakažením nemocí COVID-19; a to za předpokladu, že po fyziologické stránce k žádným změnám v podstatě nedochází.“
Životnost respirátoru je různá. „U každého modelu respirátoru to může být jinak, proto sledujte označení písmeny R, NR a D. Respirátory s označením R můžete použít opakovaně. Respirátory s označením NR jsou pouze jednorázové použití. Ochranu poskytují nanejvýš 24 hodin. Respirátory s označením D splňují požadavky na odolnost vůči zanášení výdechového ventilu,“ píše například lékárna BENU. U jednorázových je maximální životnost respirátoru s filtrační třídou FFP2 nebo FFP3 jedna pracovní směna – 8 hodin.