Taktika označovat nepohodlné informace za “fake news”, z dílny amerického prezidenta Donalda Trumpa, již našla uplatnění po celém světě. Všímá si slovenský server Antipropaganda. Tuto frázi běžně používá k zpochybnění a umlčení vůči němu kritických hlasů a faktů. Mnozí autoritářští lídři se Trumpem inspirovali a převzali způsob jeho vyjadřování, aby ho využili na potlačení svobody projevu a tisku, podkopání důvěryhodnosti tradičních médií či zdiskreditování své kritiky a politické opozice.
Podle portálu Politico lídři či státem vlastněná média v nejméně 15 zemích světa používají slovní spojení “fake news”, aby zpochybnily nepohodlná fakta či informace, které přinášejí tradiční média. O příklady není nouze.
Syrský prezident Baššár Asad zpochybnil zprávu Amnesty International o tom, že v letech 2011 až 2015 v syrských věznicích zabili přibližně 13 tisíc vězňů: “Dnes se dá zfalšovat všechno. Žijeme v době “fake news”,” vyjádřil se v rozhovoru pro Yahoo News, když mu novináři předložili zprávu se statistikami.
V Turecku se zase lídr opozice Kemal Kılıçdaroğlu snažil usvědčit Erdoganova rodinu z ukrývání peněz na účtu v zahraniční bance. Tvrdil, že má k dispozici záznamy z dané banky – dokumentaci z finančních transakcí a bankovní výpisy. Během jeho projevu v tureckém parlamentu však státní televize náhle přerušila živé vysílání. Přívrženci strany prezidenta Erdogana označili jeho projev za “fake news”.
Přebírat Trumpovu taktiku “fake news” se neštítí ani některá soukromá média. Světem koncem listopadu otřásla reportáž CNN o moderních dražbách otroků v Libyi. Soukromý TV kanál Libya 218 se pokusil o zpochybnění pravdivosti reportáže odvoláním na Trumpův tweet o tom, že “CNN International zůstává významným zdrojem fake news …” Kanál Libya 218 navíc navrhl prošetření důvěryhodnosti CNN na základě tohoto Trumpa tweetu. Mezinárodní organizace pro migraci, která je agenturou OSN, přitom už dříve upozornila, že afričtí migranti procházející přes Libyi jsou často prodáváni na otrockých trzích za účelem provádění nucených prací.
V souvislosti s katalánským referendem zas ministr zahraničí Španělska prohlásil, že fotografie a videa policejního násilí vůči voličům byly “fake news”.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte se podobně jako Trump cítí být “démonizován” médii a nazval novináře “špiony”, na což Trump během společného setkání v Manile reagoval smíchem. Filipíny jsou přitom podle Výboru na ochranu novinářů pátou nejnebezpečnější zemí pro novináře.
Dalším příkladem je premiér Kambodže Hun Sen, který vyjádřil solidaritu s Trumpem, jelikož “sdílejí společný pohled na média jako na strhující anarchii”. Hun Sen je obviňován z porušování lidských práv, korupce a utlačování opozice.
Označování faktů a informací, které přinášejí tradiční média za “fake news” je problematické vzhledem k tomu, že americký prezident je klíčovou osobností světové politiky a Spojené státy jsou jedním z předních garantů západního zřízení, které stojí na liberálně-demokratických hodnotách. Přebírání “fake news” rétoriky autoritářskými lídry slouží jako záminka k ospravedlňování porušování základních lidských práv a svobod v jejich zemích. Zároveň napomáhá dalšímu šíření autoritářských režimů a podkopávání demokratických hodnot.
Trumpovy manipulace, včetně té vše nevhodné nazývat „fake news“ si všiml i John Oliver.
Autorka: Soňa Rusnáková
Přeložil a doplnil: Jan Cemper