Trapasem skončil příspěvek Tomia Okamury k příležitosti včerejšího svátku, kdy si republika připomněla upálení reformátora Jana Huse. Podle Okamury „Hus hlásal jinými slovy absolutní přímou demokracii.“ Už to je samozřejmě nepravda. Janu Husovi šlo především o reformaci Katolické církve. Podle něj se nikdo nesměl stavit na slovo boží a vykládat si ho po svém. Velký vliv měl i Hus na vývoj (staro)češtiny. Proti vládcům a vrchnosti pak bojovalo především Husitské hnutí.

Zásadní lží však bylo tvrzení, že „Jan Hus není mezi význačnými českými osobnostmi na vnější fasádě Národního muzea. Jak včerejší, tak dnešní páni dobře vědí, proč o Husovi raději pomlčet.“

A tohle je co?

„Fasáda budovy se honosí celkem dvaasedmdesáti nejdůležitějšími jmény mužů české historie, která jsou zlatým písmem napsána mezi okny muzea. Jedním z nich je i jméno Jana Husa, které v současnosti těžko vzbudí velké emoce,“ psal Český rozhlas ke 100. výročí vzniku samostatného Československého státu a k příležitosti znovuotevření muzea.

administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.