“Ve Švýcarsku se hlasovala o tom, ve Švýcarsku zákon o referendu funguje, Švýcarsko tohle a Švýcarsko tam to…” Zní ze všech stran zastánců obecného referenda v ČR. Švýcarsko uvádí jako příklad nejvíce SPD Tomio Okamury. „Takhle je to v mnoha demokratických zemích. Naším příkladem je Švýcarsko. Mimochodem, ve Švýcarsku dokonce musí hlasovat občané v referendu i o změnách ústavy, dokonce i o daních,“ řekl Tomio Okamura například v říjnu loňského roku pro Českou televizi. Naše stránka tedy porovnala návrh zákona „o celostátním referendu a změně Ústavy ČR“, který vytvořila SPD a švýcarské zákony o referendu, které jsou dohromady čtyři. Jaké jsou tedy ty rozdíly?
- Počty a druhy zákonů o referendu
SPD Tomio Okamury navrhuje, aby k obecnému celostátnímu referendu existoval jednotný zákon, který se týká všech otázek kromě lidských práv či zásahů do výkonu soudní moci. Švýcarsko rozlišuje, čeho se referendu týká. Tedy rozlišuje, zda se jedná o lidovou iniciativu k úplné revizi federální ústavy, nebo zda se jedná o revizi ústavy nebo zda se jedná o mandatorní referendum (jedná se například o ústavu, nebo mezinárodní smlouvy a nechá o nich hlasovat lidi sám federální parlament) a nebo fakultativní referendum o běžný zákonech (lidové hlasování může navrhnout federální parlament i petice občanů).
- Počty podpisů
Tomio Okamura rád vykládá, že k vyhlášení referenda ve Švýcarsku je potřeba jen 50 000 podpisů na 8 milionů obyvatel. No. To je pravda je jen částečně. Týká se to jen fakultativního referenda, tedy hlasování o běžných federálních zákonech. K hlasování o ústavě je třeba 100 000 podpisů. Tedy na počet obyvatel i voličů více podpisů, jak navrhuje SPD pro Českou republiku.
- Souhlas jiné instituce
V návrhu SPD není nic o minimální účasti lidí, aby referendu bylo platné. Na Slovensku, v Maďarsku a dalších státech je to například 50%. Ve Švýcarsku minimální hranice též neexistuje. Ale! Podmínkou změny ústavy je souhlas dvojité většiny: většiny občanů i většiny kantonů. Pokud navrhovatel pod svůj stručně formulovaný návrh – například „zákaz exportu zbraní“ – během roku a půl posbírá 100 tisíc podpisů, federální vláda a parlament se musejí jeho návrhem zabývat. Na jeho základě mohou vypracovat návrh zákona nebo vytvořit protinávrh. Pro úspěch návrhu v následujícím referendu je opět potřeba dvojitá většina, občanů i kantonů. Ani nic takového Okamura v návrhu nemá.
- Vedení kampaně
Ve Švýcarsku se též vede velký důraz na vyvážené informování občanů. Absolutně nepřípustné by ve Švýcarsku bylo, aby nějaký politik byl v každé druhé debatě na Barrandově, jako to dělá Tomio Okamura.
Referenda vyhlašuje Federální kancléřství. Federální kancléřství je centrální správní institucí Federální rady (exekutiva). Odbor politických práv radí organizačním výborům pro lidovou iniciativu a organizačním výborům pro referendum, ověřuje petiční listy, formálně prověřuje lidové iniciativy, organizuje federální volby do Národní rady a zabývá se stížnostmi, které souvisejí s hlasováním a volbami.
Federální kancléřství má ovšem také za úkol nestranně informovat občany či vést vzdělávací kampaň o problematice chystaného referenda popřípadě iniciativy. Za tímto účelem vydává Federální kancléřství informační brožury a dále informuje občany prostřednictvím internetových stránek, vytváří vyváženě informující videospoty.
Stát přispívá organizačním výborům pro lidovou iniciativu a organizačním výborům pro referendum formou volného publikačního prostoru (jedna stránka) v informačním dokumentu, oficiální voličské brožuře. Zbytek brožury pak je složen „půl na půl“ o výhodách a nevýhodách přijetí referenda. Vláda doporučuje, zda má být referendum či iniciativa přijata nebo odmítnuta.
Návrh Tomio Okamury žádný takový návrh nestrannosti neobsahuje.
Co se týká daňového systému, výrok Tomia Okamury je zavádějící. „Výrok označujeme jako nepravdivý, neboť i přesto, že v určitých případech v otázce zvýšení daní skutečně musí proběhnout referendum (o změně Švýcarské ústavy), neznamená to, že se všelidové hlasování musí konat v ‚jakémkoliv’ případě,“ rozporoval Demagog.cz v článku v Lidových novinách.