Jaký je vztah mezi diskutujícími podporující Rusko a těmi, kteří jsou proti islámu?
Nedávno byla v Moskvě otevřena obří mešita a v komentářích pod články s tímto tématem můžeme zahlédnout poťouchlé poznámky o tom, že to asi příznivcům Putina pěkně zamotá hlavu. Rusko také aktivně vstoupilo do syrského konfliktu, kde bojuje proti islámským silám. Nabízí se tedy otázka, jaký je vztah mezi diskutujícími podporující Rusko a těmi, kteří jsou proti islámu (respektive uprchlíkům). Případně také jaký mají vztah k islámu diskutující preferující západ.
Vztahy napříč různými diskuzními tématy lze získat tak, že vezmeme data z celé zahraniční diskuze (komentáře pod články, které redaktoři zařadili do zahraniční rubriky). Jde tedy o trochu jiný typ dat než v minulé analýze, kde byly zahrnuty i domácí články týkající se uprchlíků. Také jsou zahrnuty všechny vazby mezi komentujícími, které mají sílu alespoň sedm, protože lze poté identifikovat i dvě menší skupiny. Pro podrobnější popis metodologie viz předchozí článek.
Na grafu vidíte konkrétně červnovou zahraniční diskuzi. Diskuze v červnu je vybraná z toho důvodu, že je na ní vidět skvěle struktura skupin, která je v základu stejná od začátku sběru dat, který začal v lednu 2015. V průběhu měsíců se mění jenom proporce tří základních skupin, které jsou na tomto grafu zobrazeny jako červená, modrá a hnědá. Modrá skupina je prozápadní, červená proruská a hnědá protiislámská. Bíle označení diskutující nejsou zařazeni do žádné interpretovatelné skupiny. Jak lze z grafu vidět, v červnu byla velikost diskuze o Rusku a o islámu v podstatě vyrovnaná (pro Rusko 165 aktivních komentujících, pro západ 257 a proti islámu 255). Díky tomu je červen dobrým měsícem pro porovnání názorů, protože například v září se o Rusku diskutovalo o poznání méně. Pokud jste zklamaní, že pracujeme s daty z června a víc by vás zajímala struktura aktuální diskuze, tak zde jsou zářijové surové výsledky též analýzy.
Pro červen navíc hovoří, že lze identifikovat i menší proislámskou skupinu označenou zelenou barvou (16 aktivních komentujících). Tuto skupinu se ve většině ostatních měsíců vůbec nedaří v rámci celé zahraniční diskuze rozpoznat.
Zajímavostí je drobná růžová skupina (5 diskutujících), kterou lze najít i v květnu a únoru, zastávající se homosexuálů. Vždy se logicky objevuje s nějakým tématem, které se dané problematiky týká. V červnu to bylo povolení homosexuálních sňatků v USA, v květnu referendum v Irsku a v únoru slovenské referendum.
Jaké jsou tedy vztahy mezi protiislámskými a proruskými diskutujícími? Důležité je, že se v žádném případě nejedná o stejnou názorovou skupinu. Algoritmus tyto dvě skupiny jasně odděluje. Jsou tedy lidé, kteří se v diskuzi daleko víc zaměřují na Ukrajinský konflikt a osoby, které zajímá víc islámská a uprchlická problematika. Již okem lze ovšem spatřit, že proruská a protiislámská skupina jsou na sebe v grafu hodně „namáčklé“ a jsou si tedy názorově bližší. Lze to vyjádřit i přesným výpočtem. Použijeme pro to vlastní pracovní metriku, kterou lze označit jako orientovaná názorová blízkost, vyjadřující, jak hodně má jedna skupina v oblibě druhou skupinu. Podrobněji viz metodologickou poznámku. Když hodnotu vypočítáme pro všechny skupiny mezi sebou, vznikne nám matice vztahů:
Není žádným překvapením, že opačně orientované názorové skupiny mají k sobě velmi negativní vztah. Jedinou výjimkou je postoj proislámské skupiny, která má sice k opačné názorové skupině také negativní vztah, ale pouze velmi slabý (-0,13 ‰). Zdá se, že obecně proislámská skupina nemá příliš tendenci se negativně vymezovat vůči skupinám ostatním.
Zajímavější jsou ovšem vztahy mezi různými diskuzními tématy. Ukazuje se, že proruští diskutující mají v oblibě diskutující protiislámské a naopak. Na druhou stranu je ovšem vztah prozápadní skupiny k protiislámským názorům také pozitivní, i když není tak silný. Vzájemný postoj proislámské skupiny a prozápadní je v obou případech pozitivní a středně silný. Tento výsledek můžeme chápat tak, že zatímco proruská skupina má v otázce islámu jasno, prozápadní skupina není v názoru na islám jednotná. Z tohoto pohledu by bylo velmi zajímavé se podívat, kolik diskutujících přešlo ze západního a ruského tábora v dalších měsících do skupiny obávající se islámu, ale to je již nad rámec tohoto článku.
Šedivá čísla uprostřed vyjadřují vztah skupiny k sobě samé. Tedy jak hodně se lajkují lidé ve skupině mezi sebou. Logicky se jedná o výrazně vyšší hodnoty než napříč skupinami. Nejvyšší hodnotu má v tomto případě proislámská skupina, která se tedy zdá být názorově poměrně homogenní.
Prohomosexuální skupina je vynechána z důvodu přehlednosti tabulky a také proto, že s většinou skupin nemá téměř žádnou interakci. Za zmínku ale stojí, že jde o skupinu s opravdu vysokou hustotou lajků uvnitř (52,6 ‰), což je dané tím, že se skupina příliš nevěnuje jiným tématům a zaměřuje se jen na otázku homosexuality. Zajímavé také je, že s prohomesexuální skupinou výrazně sympatizuje skupina proislámská (4,2 ‰). To je pravděpodobně způsobeno obecně liberální orientací proislámských diskutujících. Opačný vztah prohomosexuální skupiny k proislámské je sice pozitivní ale zdaleka ne tak silný (0,86 ‰). Pro zájemce je rozšířená tabulka zde.
Jako základní poznatek z analýzy struktury si můžeme odnést, že diskutující, kteří fandí v ukrajinském konfliktu západu, jsou v otázce postoje k islámu a uprchlíkům velmi nejednotní. Naopak ruští příznivci jasně inklinují k protiislámským názorům. Pokud se bude zvyšovat nadále aktivita Ruska v Sýrii, bude zajímavé sledovat, jak to změní strukturu diskuze. Patrně již nepůjde jednoduše rozlišovat na proruskou stranu zabývající se ukrajinským konfliktem a protiislámskou stranu řešící uprchlickou krizi a islámský terorismus. O to ale budou možná budoucí výsledky analýzy zajímavější.
Metodologická poznámka
Orientovaná názorová blízkost se spočítá jako:
(lajky skupiny 1 u komentářů skupiny 2 – dislajky skupiny 1 u komentářů skupiny 2) /
(počet členů skupiny 1 * počet komentářů skupiny 2)
Metrika vyjadřuje kolik lajků komentující ze skupiny jedna udělili komentářům lidí ze skupiny dva v poměru ke všem teoreticky udělitelným lajkům. Teoretické lajky se spočítají tak, že vezmeme počet členů skupiny jedna a vynásobíme ho počtem všech komentářů skupiny dva. Získáme tím číslo, které bychom dostali, kdyby všichni členové skupiny jedna olajkovali všechny komentáře skupiny dva.
Výsledek metriky bývá velmi malý, protože teoretických lajků je obrovské množství, takže hodnoty je vhodné uvádět v promile. Z toho plyne, že rozsah metriky se pohybuje od -1000 do +1000, kde pozitivní číslo je pozitivní vztah skupiny 1 ke skupině 2 a záporné číslo je negativní vztah.
Článek byl publikován na webu autora.