Jak funguje propaganda se znovu můžeme podívat na profilu Tomia Okamury. Předseda SPD si stěžuje, že „poslanci ANO, ODS, Piráti, ČSSD, KSČM a TOP 09 odmítli dnes podpořit náš návrh, aby se důchod zvýšil navíc těm nejchudším důchodcům (kteří dostávají důchod do deseti tisíc korun měsíčně) ještě o 900 korun.“ Tento skandál má ovšem jeden zásadní problém. Takový návrh by totiž smetl Ústavní soud.
V České republice totiž důchodový systém tak, že kromě fixní (solidární) částky uznává zásluhovost. Pokud by sněmovna přistoupila na návrh SPD přidat dalších 900 korun, ale jen někomu, znamenalo by popření tohoto principu. „Chtěl bych poprosit, aby hnutí SPD zapracovalo na legislativní kvalitě svých návrhů, protože pokud skutečně napíšou návrh, ze kterého vyplývá, že důchodce, který dnes bere 9 200, bude brát vyšší důchod než důchodce, který dnes bere 10 000, tak to prostě nedává smysl. To je zjevně protiústavní, protože přece není možné, aby člověk, který pracoval déle, zaplatil víc peněz, potom měl nižší důchod než někdo jiný. Takže i ti z nás, kteří by rádi podpořili navýšení nejnižších důchodů, z tohoto důvodu pro tento váš návrh nemohou hlasovat, protože je to prostě legislativní paskvil, který by neobstál u Ústavního soudu,“ řekl poslanec Mikuláš Ferjenčík.
A je tomu skutečně tak. Ústavní soud už v podobném případě zasahoval už v roce 2010. Ústavní soud označil tehdejší zásluhový prvek v důchodech za nedostatečný. Soudci se zastali muže, jehož průměrná výše důchodu dosahovala 19 procent dřívějšího výdělku, zatímco průměrná výše důchodu dosahovala 44 procent průměrné mzdy. “Ústavní soud nikterak nezpochybnil princip solidarity mezigenerační a v zásadě akceptoval i princip solidarity intragenerační (příjmové), konstatoval však, že ani tyto principy, a platí to zejména o principu solidarity intragenerační, nemohou téměř úplně potlačit též princip ekvivalence, resp. zásluhovosti z pohledu přispěvatele do systému důchodového pojištění,“ konstatoval tehdy Ústavní soud.