Soud v Haagu nerozhodl, že Rusko nemůže za sestřelení letu MH17

V souvislosti s lednovým rozsudkem Mezinárodního soudního dvora v Haagu se šíří mnoho dezinformací. Už jsme upozorňovali, že podle některých soud ospravedlňuje současnou agresi proti Ukrajině. Soud přitom vydal rozsudek k žalobě z roku 2017 a současné tzv. „speciální operace“ Ruska se vůbec netýká. Nyní se pro změnu šíří, že podle verdiktu soudu domobrana na Donbasu byla právoplatná, na Krymu nedošlo k porušení lidských práv a že Rusko nemůže za sestřelení letu MH17.

Na úvod, autoři si pletou Mezinárodní soudní dvůr OSN a Mezinárodní trestní soud. Ten, kdo rozsudek vydal byl Mezinárodní soudní dvůr. Žaloba se týkala především porušování Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu. Ukrajina tvrdila, že tím, že Rusko dodávalo na Ukrajinu od roku 2014 zbraně pro separatisty, porušilo tyto mezinárodní dohody. „Ukrajina se totiž odkazovala na situace, kdy podle ní docházelo k přímým, hmotným dodávkám zbraní nebo dalšího vybavení separatistickým skupinám (tedy i k údajným dodávkám raketového systému Buk), což do kategorie „financování” terorismu nepatří,“ shrnuje verdikt Demagog.cz. „Soud navíc upřesnil, že se dohoda nevztahuje na případy, kdy peněžní prostředky na financování terorismu poskytuje přímo stát. Úmluva totiž požaduje jen to, aby země zabraňovaly ve financování terorismu jakýmkoli „osobám“ – mezi které sice patří jednotliví státní úředníci, ale ne stát jako takový. Proto podle soudního dvora do působnosti úmluvy ICSFT nespadá ani ukrajinská stížnost na ruskou „státní“ politiku financování ozbrojených skupin na východě Ukrajiny,“ dodává český fact-checkingový web Demagog.cz.

„O tom, že by „domobrana na Donbasu byla právoplatná“, jak tvrdí facebookový příspěvek, se rozsudek (.pdf) ani jeho podrobné vysvětlení (.pdf) nijak nezmiňují. Stejně tak se v těchto dokumentech nepíše, že by Rusko „nemělo nic společného“ se sestřelením letu MH17, zasaženého raketovým systémem Buk,“ shrnují analytici.

Soud navíc Ukrajině vyhověl v části žaloby týkající se rasové diskriminace. „Druhá část ukrajinské žaloby se týkala stížností na porušování Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (CERD) na Krymu. Ukrajina poukazovala především na to, že podle ní Rusko „rasově diskriminuje“ Krymské Tatary a etnické Ukrajince – například vydáváním zákonů a restriktivních opatření namířených proti těmto skupinám obyvatel, rasově motivovaným násilím, stíháním osob nebo omezováním výuky v ukrajinském nebo krymskotatarském jazyce. V případě výuky v rodných jazycích soudní dvůr rozhodl (.pdf, str. 27–29), že Rusko skutečně porušilo úmluvu CERD, protože nedostatečně chránilo vzdělávání v ukrajinštině. Soud ve svém vyjádření poukázal na to, že mezi roky 2014 a 2016 strmě poklesl podíl žáků, kterým se dostávalo vzdělávání v jejich rodném jazyce. V roce 2015 se mělo jednat dokonce o 80% pokles, o rok později pak pokles o 50 %,“ doplňuje Demagog.cz.