Sociální sítěmi, se za pomoci účtů převážně obhajující politiku Kremlu, šíří statistika, která má ukázat, že ruští sportovci nejsou na tom tak zle, jak se uvádí. Tabulku vytvořila už v červenci 2016 Nina Kouprianova. Nyní se šíří jako aktuální relevantní statistika. Ve skutečnosti se jedná jednak o starou statistiku z roku 2014, tedy před tím, než vypuknul dopingový skandál v Rusku, a za druhé uvádí údaje ruské antidopingové komise, přičemž sama WADA (Světová antidopingová agentura) po vypuknutí skandálu požádala zrušení moskevské antidopingové laboratoře a suspendaci jejího ředitele Grigorije Rodčenka.
Statistika se nyní tváří jako aktuální díky účtu paní Vaska Tumir. Šířen je pak i v českých proruských skupinách, přesídlel ho například Tomáš Haas. Jak jsem již bylo napsáno, statistika byla vytvořena z údajů z roku 2014 z tabulky na straně 20. „Data navíc nejsou za jednotlivé země, ale za jednotlivé antidopingové komise zemí. V Rusku konkrétně za Russian National Anti-Doping Organization. To má vypovídací hodnotu jako, kdybychom se komise v KLDR zeptali, jak hodnotí jejich demokracii v zemi. A vyšlo by to ve srovnání tak, že v KLDR je největší demokracie a také nejvyšší svoboda lidí,“ píše v komentářích Arsen Lazarevič.
Zpět tedy k faktům. Celý skandál se dostal na povrch v roce 2015, tedy až po vzniku této „statistiky“. Původně se měl týkat jen ruských atletů. Následně ovšem agentura WADA zjistila, že se netýká zdaleka jen atletiky. Dopingový skandál ruské atletiky odstartovala Světová antidopingová agentura (WADA), která vydala 9. listopadu 2015 zprávu o systematickém dopingu v ruské atletice, v níž doporučila vyloučit Všeruskou federaci lehké atletiky z Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF). Za dopující sportovce byly označeny Marija Savinovová, Jekatěrina Poistogovová, Kristina Ugarovová, Anastasija Bazdyrevová a Taťjana Mjazinová. WADA doporučila udělit doživotní zákaz činnosti pěti sportovcům a pěti trenérům či funkcionářům, zrušení moskevské antidopingové laboratoře a suspendaci jejího ředitele Grigorije Rodčenka. Následně mezinárodní atletická federace IAAF suspendovala ruské sportovce ze všech mezinárodních soutěží a ruská antidopingová agentura RUSADA byla zbavena pravomocí. V červnu 2016 pak rada IAAF rozhodla o zákazu startu ruských atletů na letní olympiádě v Riu. Skupina ruských atletů požádala o výjimku, ale Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS) v červenci jejich odvolání zamítla s výjimkou dálkařky Darje Klišinové a běžkyne Julie Stěpanovové.
V roce 2016 WADA zveřejnila druhou část zprávy o dopingových praktikách v Rusku. Podle ní se potvrdilo, že v zemi fungovala dopingová politika s cílem vybojovat co nejvíc medailí na velkých akcích včetně olympijských her v Londýně 2012, atletického mistrovství světa v Moskvě 2013 či zimních olympijských her v Soči 2014. Systém byl podle vyšetřovatelů řízen ministerstvem sportu, podílela se na něm antidopingová agentura RUSADA, moskevská laboratoř a tajná služba FSB. Zasaženo bylo asi 30 sportů ze zimních i letních odvětví (včetně fotbalu), a také sporty handicapovaných.
Na základě toho bylo Rusko vyloučeno ze zimních olympijských her v Pchjongčchangu. Jeho sportovci mohou startovat jen pod neutrální vlajkou, pokud prokážou, že nebyli zapleteni do systematického dopingu v zemi. Pod neutrální vlajkou bude moci nastoupit i hokejový výběr.
Po vypuknutí skandálu ruský ministr sportu Vitalij Mutko, který měl dle zprávy WADA dávat příkazy k manipulaci se vzorky z dopingových kontrol, nejprve všechna obvinění rázně odmítl a pohrozil, že Rusko přestane financovat ruský antidopingový program. Později ale prohlásil, že většina z informací ve zprávě ho nepřekvapila. Dále uvedl:„Jsme si plně vědomi problémů v Ruské atletické federaci a podnikli jsme kroky k nápravě situace: federace má nového šéfa i hlavního trenéra, kteří se v současnosti snaží osvěžit i zbytek trenérského týmu.“ Nyní se však opět proruské kruhy snaží z celého vyloučení udělat politickou záležitost.