Výzkum vakcín proti covid-19 a očkování jsou v posledních týdnech a měsících terčem intenzivní dezinformační kampaně. Dozvídáme se celou řadu nepravd a hoaxů, pravdivé informace jsou zavádějícím způsobem „ohýbány“, kontextuálně upravovány a míchány s polopravdami.
Přestože se úřady státní správy, neziskové organizace i mnohá média snaží dezinformace odhalovat, je velmi složité se v situaci orientovat. Proto vám přinášíme odborné, ověřené informace, jejichž pomocí uvádíme na pravou míru nejčastější mýty, které se vztahují k očkování obecně i k aktuálně vyvíjeným vakcínám proti covid-19. Přikládáme i odkazy na další zdroje, jež vám mohou pomoci se v situaci zorientovat.
Funguje kolektivní imunita?
Příkladem může být pokles proočkovanosti dětí proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám ve Velké Británii v letech 2003–2004 a související nárůst případů spalniček. Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO) doporučuje proočkovanost ve výši alespoň 95 %, ve sledovaném období ale dosahovala ve Velké Británii pouze 80 %. Během 2–3 let se tak opět začaly množit případy spalniček. Jen v roce 2006 bylo nahlášeno nejen 773 případů onemocnění, ale také 1 úmrtí dítěte. Jednalo se o první úmrtí na spalničky v UK za 14 let. V roce 2012 bylo detekováno 2016 případů spalniček. Situace vygradovala v květnu roku 2013, kdy ve Walesu propukla spalničková epidemie, kterou zažehnalo až masové očkování. Příčinou byla nízká proočkovanost, tj. slabá kolektivní imunita. A důvod poklesu proočkovanosti? Prozaický: podvržená studie o souvislosti mezi očkováním a autismem. Studie byla po vyšetřování britskou lékařskou komorou (General Medical Council) označena za podvrh.
Snížilo zavedení vakcinace výskyt infekčních nemocí?
Účinky vakcín lze pozorovat nejlépe v praxi. V ČR můžeme vidět zásadní snížení výskytu až vymizení onemocnění, proti kterým se očkuje, např. dětské obrny, záškrtu, tetanu, invazivních Hib infekcí a dalších. Příkladem může být i vymýcení pravých neštovic, jež mohou být dnes považovány za vymýcené především díky očkování a úsilí Světové zdravotnické organizace.8 O vymýcení závažného onemocnění, které během 20. století zapříčinilo 300–500 milionů úmrtí na celém světě, se zasadili i přední čeští epidemiologové, zastoupení například prof. MUDr. Karlem Raškou.
Stačí k potlačení infekčních nemocí dodržování hygienických standardů?
Na snížení výskytu nemocí má vliv mnoho různých faktorů, včetně úrovně hygieny. Klíčovou roli však jednoznačně hraje očkování. Podívejme se například na dětskou obrnu. Je dokázáno, že bezprostředně po zahájení vakcinace se frekvence výskytu dětské obrny v mnoha rozvinutých zemích výrazně snížila. V roce 1961 se tehdejší Československo stalo díky očkování dětí dokonce první zemí na světě, kde byla obrna vymýcena na národní úrovni. Jiným příkladem může být výše zmíněné vymýcení neštovic.
Ovlivní zrychlení výzkumu vakcín proti COVID-19 jejich kvalitu, bezpečnost a účinnost?
Vývoj vakcín proti covid-19 probíhá akcelerovaně, urychlují se ale pouze administrativní kroky, což se netýká opatření k posouzení bezpečnosti. Zrychlení je možné díky zkušenostem s vakcínami proti SARS, MERS, Ebole a dalším onemocněním a zařazení dostatečného množství účastníků do klinického hodnocení. Někdy dochází ke slučování fází studií a k rychlejší realizaci placebem nebo komparátorem kontrolovaných fází, aby se umožnilo dřívější sledování účinnosti a bezpečnosti při dodržení maximální bezpečnosti vyplývající z mezinárodně platných pravidel Správné klinické praxe (Good Clinical Practice, GCP).
Rozhodnutí o registraci budoucích vakcín bude podloženo všemi potřebnými údaji (jako v případech kterýchkoliv jiných nových vakcín), aby byla zajištěna bezpečnost, kvalita a účinnost očkovací látky. Samotné registraci vakcíny bude standardně předcházet posouzení nezávislými regulačními autoritami. V USA se jedná o Úřad pro kontrolu léků a potravin (Food and Drug Administration, FDA), v Evropě o Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (European Medicines Agency, EMA). Pouze vakcíny, které prokáží bezpečnost, kvalitu a účinnost budou re- gistrovány a uvedeny na trh.
Bude k vymizení viru SARS-CoV-2 stačit promoření populace?
Odborníci se shodují, že k zastavení šíření viru covid-19 je potřeba dosáhnout 60–70% imunizace společnosti. Samovolné promoření není akceptovatelné, neboť by hrozilo velké množství obětí a pravděpodobně také kolaps zdravotního systému. Jedinou cestou k návratu k normálnímu životu a opětovnému nastartování koronavirem ochromené ekonomiky je dosažení kolektivní imunity prostřednictvím očkování.
Budou vakcíny fungovat u všech věkových skupin?
Klinického hodnocení budoucích očkovacích látek proti covid-19 se účastní desítky tisíc dobrovolníků. Když se podíváme jen na společnosti sdružené v AIFP, jejichž některé koronavirové vakcíny jsou ve třetí neboli poslední předregistrační fázi, plánuje se zařadit 154 tisíc dobrovolníků z celého světa. Hodnocení se obvykle účastní lidé různého věku z různých světadílů, aby byla ověřena účinnost a bezpečnost vakcín na co nejrozmanitějším vzorku.
Ale. Jako u většiny vakcín bude nutné provést klinické studie, jejichž cílem bude ověřit účinnost covid-19 vakcín u dětí a těhotných žen. Studie probíhají odděleně a většinou až v případě, kdy jsou vakcíny schváleny pro použití nezávislými úřady (viz výše).