Je toho plný internet. Spousta lidí srovnává COVID-19 s chřipkou. Zavádějícím způsobem například argumentováno chřipkou epidemie z roku 1995.
Na úvod. Chřipka není ta „rýmyčka“, kterou má člověk pětkrát za rok. Chřipka je poměrně agresivní virus s poměrně závažným onemocněním. Proč se tedy proti chřipce nedělají tak zásadní opatření jako proti koronaviru nyní?
Důvodů je několik. Existuje celá řada vědeckých studií, které popisují dlouhodobé dopady koronaviru na člověka. Onemocnění podle nich poškozuje hlavně srdce a plíce, způsobuje však i únavu a má vliv i na psychiku. I chřipkový virus dokáže například onemocnění srdce čas od času vyvolat, není to tak časté.
Obávanou komplikací je zápal plic. “Koronavirus je takzvaný oportunní patogen. To znamená, že když napadne organismus, který má dobře fungující imunitní systém, tak mu ve většině případů není schopen ublížit,” uvedl pro server Aktuálně.cz epidemiolog Rastislav Maďar. “Když ale narazí na organismus, jehož imunita je oslabená dlouhodobou nemocí, věkem nebo nějakými akutními okolnostmi – to může být teoreticky i jiná akutní viróza-, dokáže lépe proniknout do dýchacích cest.”
Chřipka je infekční několik hodin před klinickými příznaky a takřka téměř nezná bezpříznakový průběh, kdy jsou lidé „pouze“ infekční. Covid-19 je infekční 2 dny před klinickými příznaky, které u nemalé skupiny lidí nemusí vůbec nastat.
Důležitým rozdílem mezi chřipkou a koronavirem je rychlost přenosu. Chřipka má kratší průměrnou dobu inkubace (čas mezi infekcí a projevem prvních příznaků) i kratší sériový interval (čas mezi dvěma pacienty v řetězci přenosů) než SARS-CoV-2. Sériový interval koronaviru se odhaduje mezi 5-6 dny, chřipka má interval 3 dny.
Mezi další faktory patří míra infekčnosti (známé jako písmeno R). Chřipka má pouze asi 1,5, což znamená, že každý nemocný infikuje v průměru 1,5 dalších. Naproti tomu covid-19 bez sociálního distancování má faktor R asi 2,5. Dalším měřítkem viru je, jak často musí být infikovaní lidé hospitalizováni. Se sezónní chřipkou je to zhruba 1 procento; u koronaviru jde přibližně o 5% (v ČR momentálně 4%). Vyšší infekčnost a vyšší míra hospitalizace dokáží vyvolat ve společnosti chaos. Jediná osoba s chřipkou může během dvou měsíců infikovat dalších 386 lidí a jen velmi málo z nich by bylo hospitalizováno. Ale jeden pacient s covidem-19 by za stejné období infikoval 99.000 lidí, z nichž asi téměř 5.000 by muselo být hospitalizováno. Dalším důležitým faktorem je smrtnost, „míra úmrtnosti na případy nakažených“, nebo procento lidí, kteří nemocí onemocní a nakonec na ni zemřou. U chřipky je to asi 0,1 procenta. U covidu-19 je to stále nejisté, ale i za optimálních okolností může být smrtnost i desetkrát větší, zhruba 1 procento – ačkoli v některých zemích, jako je například Itálie, se starší populací a přetíženými nemocnicemi, byla smrtnost mnohem vyšší. Čili chřipka se šíří rychleji jak COVID-19. To ovšem znamená, že také řetězec nákaz v určité komunitě lidí můžete rychleji u chřipky zastavit. COVID-19 se šíří nepozorovaně.
V neposlední řadě, proti COVID-19 zatím není dostupné očkování, proti chřipce ano. Očkování proti chřipce mají hrazené senioři nad 65 let a další zákonem vyjmenované skupiny zdravotně oslabených a rizikových pojištěnců, tedy rizikové skupiny.
