V souvislosti s odhalením památníku v Řeporyjích se řetězovými maily šíří texty, které velmi zjednodušeně zacházejí s historií. Například s děním při osvobozování Prahy. Čeští elfové se to v jenom svém fact-checkingovém příspěvku snaží trochu napravit. Co vám říkají pojmy jako KONR, ROA či kozáci? A jaký byl mezi nimi rozdíl? Zároveň se poslední dobou množí kritika ČT, která nazvala ve svém článku pachatele masakru ruskými kozáky.
Text řetězového e-mailu:
„Je to o to smutnější, že o postavení pomníku Vlasovcům prý rozhodlo zastupitelstvo Řeporyjí jednomyslně. Takže ta ohavnost nepochází jen z jedné hlavy – Žida Pavla Novotného (ODS), starosty pražské obce Prasoryje… ZÁKŘOVSKÁ TRAGEDIE V ROCE 1945 Blížící se porážka fašismu vedla vedoucí nacistické zločince k těm nejbestiálnějším činům. Jedním z mnoha takových u nás je i tragedie devatenácti zákřovských občanů. Pod záminkou, že Zákřov je střediskem partyzánů a obyvatelstvo je podporuje, podnikli němečtí fašisté – se zrádci Vlasovci – proti Zákřovu vražednou akci. Gestapem z Velkého Újezda byl vypracován plán akce proti Zákřovu a to tak, že celá vesnice bude obklíčena Vlasovci a pod záminkou střelby partyzánů na Vlasovce bude provedeno zatčení partyzánů a jejich pomocníků podle předem připraveného seznamu. Akce Zákřov byla provedena 18. dubna 1945. Zúčastnil se jí celý prapor Vlasovců. Navečer odjela horda Vlasovců přes Výkleky k Zákřovu. Po 21. hodině obklíčili gestapáci a Vlasovci obec a provedli prudký útok na severní část vesnice. Používali pušky, kulomety, pancéřové pěsti a ruční granáty. Zakrátko vyšlehly ze stavení rolníka – pana Frant. Švarce – plameny, ale občané požár lokalizovali. Tato usedlost však byla vzápětí znovu zapálena. Když se občané znovu pokoušeli hasit nebo zachraňovat dobytek, bylo na ně stříleno. Někteří byli zadrženi a odvlečeni do jednoho stavení, kde byli střeženi. Aby bylo znemožněno hašení požáru, naházeli Vlasovci do ohně ruční granáty, které postupně vybuchovaly. Pod ochranou palby prováděli Vlasovci drancování, loupení a zatýkání osob – hlavně mužů a chlapců – až do ranních hodin. Na druhý den ráno byli propuštěni bez výslechu muži starší 50 let. Ostatní – v počtu 23 – byli v trojstupech odvedeni do Velkého Újezda. Tam je Vlasovci zavřeli do malé místnosti ve dvoře radnice – bývalého chléva. Zde byli dva dny „vyslýcháni“, biti a týráni. Čtyři z uvězněných byli propuštěni. Ostatních 19 mužů po dvoudenním mučení, přeraženými údy a rozbitými obličeji, naházeli do nákladního auta a odvezli do lesa k samotě Kyjanice. Stalo se tak v podvečer 20. dubna. Nad samotou Kyjanice u dřevěné boudy (o rozměrech asi 150×210 cm) zastavili, přivezli německého faráře p. Schustera ze Slavkova a vyzvali ho, aby dřevěnou boudu vykropil jako hrob. Když farář uviděl zakrvácené a zohyzděné obličeje a těla přivezených mužů, zhroutil se a odmítl výkrop provést. Němci a vlasovci nalili pak do boudy dehet, naházeli poloubité české mučedníky do boudy, obložili je dřívím, na těla nalili ještě benzín a pak vše zapálili… Dlouho se plížil dusivý dým lesy a údolím. Místo bylo střeženo ozbrojenými barbary a nikdo tam nesměl. Doma zatím příbuzní mrtvých marně – po prožitých hrůzách – čekali na návrat svých manželů, otců, synů a bratrů. Ti se však nevrátili.
BYLI TO: Calábek Josef (45 roků) Zákřov, Marek Josef (43 roků) Zákřov, Marek Drahomír (17 roků) Zákřov, Švarc František (43 roků) Zákřov, Švarc Vladimír (16 roků) Zákřov, Ohera Jan (40 roků) Zákřov, Plánička Jan (35 roků) Zákřov, Závodník Miroslav (23 roků) Zákřov, Závodník Jaroslav (21 roků) Zákřov, Glier Antonín (18 roků) Zákřov, Ohera Oldřich (37 roků) Zákřov, Bém Vlastimil (19 roků) Tršice, Wolf Otto (18 roků) Tršice, Pazdera Jan (32 roků) Doloplazy, Přikryl Klement (32 roků) Doloplazy, Jahn Josef (18 roků) Velká Bystřice, Švec František (26 roků) Velká Bystřice, Musil Josef (30 roků) Bystrovany, Žák Jaroslav (24 roků) Brno Vrahům těchto lidí staví pomník Praha – Řeporyje.
Fact-checking Českých elfů:
Pokud v samotném článku nahradíme všechna slova „vlasovci“ označením „kozácký prapor 574“, pak lze samotný článek převzít jako pravdivý. To ostatní jsou prostě historická fakta.
Kozácký prapor 574 s krycím označením Feuermittel pod vedením kapitána Panina byl specialistou na protipartyzánské akce od Ukrajiny, přes Dukelský průsmyk až po Moravu, kde se ocitl na konci války. Šlo o vojáky vycvičené především k brutálnímu potlačování partyzánského a odbojového hnutí. S „vlasovci“ ale neměli nic společného.
18. až 20. 4. 1945, tedy v době Zákřovského masakru, všechny kozácké síly roztroušené po Evropě formálně spadaly (stejně jako ROA, lidově „vlasovci“) pod KONR a tedy jejího velitele Vlasova. Prakticky s nimi ale neměly nic společného. Nikdy společně nebojovali, pro své účely kozáky využívaly jednotlivé složky SS.
Označovat kozácké vojáky jako „vlasovce“ je tedy nepřesné. Shodují se na tom historici i novináři.
S „vlasovci“, tedy ROA, mají kozácké síly společného pouze to, že na samém sklonku války byly formálně přiřazeny pod KONR, v jehož čele stál generál Vlasov.
Zdroje:
Cílek/Richter/Veverka – Hlasy z hořících domů; nakladatelství XYZ, 2011
Stanislav Auský – Kozáctvo: Poslední nástup a zánik; Mladá fronta 2003 http://fremd.sweb.cz/c26.htm
https://www.vojsko.net/armady/122-jednotky/1490-organizace-kozackych-jednotek https://echo24.cz/a/iyPSd/kozaci-slavili-hitlerovy-narozeniny-muze-ze-zakrova-strileli-do-tyla
Důležité pojmy: KONR, ROA, kozáci
KONR (Komitét pro osvobození národů Ruska) byl výbor složený z vojáků a civilistů ustavený 14. listopadu 1944 v Praze. Základním dokumentem přijatým na ustavujícím zasedání na Pražském hradě byl Manifest osvobozeneckého hnutí národů Ruska známý též jako Pražský manifest. Z podnětu komitétu oficiálně vznikla ROA (Ruská osvobozenecká armáda).
Zdroj: https://www.wikiwand.com/cs/Komit%C3%A9t_pro_osvobozen%C3%AD_n%C3%A1rod%C5%AF_Ruska
ROA (Ruská osvobozenecká armáda): ROA byla souhrnným pojmenováním ruských oddílů, bojujících v sestavě Wehrmachtu. Jádro tvořili ruští váleční zajatci v opozici k bolševickému režimu. V létě 1944 souhlasili Adolf Hitler a Heinrich Himmler se soustředěním oddílů ROA pod velením generála Vlasova. 16. 9. 1944 se ve štábu Reichsführera-SS ve východním Prusku konala schůzka Himmlera a Vlasova a Vlasov byl povýšen do hodnosti generálplukovníka a velitele armády. Odtud pochází neformální název pro ROA „vlasovci“. 14. 11. 1944 se sešel během setkání Hitlera a Himmlera zakládací sjezd Výboru osvobození národů Ruska (KONR), jehož předsedou byl vybrán Vlasov. Na sjezdu bylo také jednáno o vytvoření Vojenských sil KONR, nyní už reálně ROA v čele s generálem Vlasovem.
Zdroj: https://www.wikiwand.com/cs/Rusk%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_arm%C3%A1da
Kozáci: Část kozácké populace se nikdy nesmířilo se sovětským režimem. Po revoluci v roce 1917 hledali politickou autonomii a bojovali na straně bělogvardějců. Asi milion jich zahynul během odporu proti komunistickému systému. Sověti rozpustili armádní jednotky donských kozáků (byly obnoveny během války) a od roku 1929 rozpouštěli jejich komunity během kolektivizace. To byly hlavní důvody, proč kozáci během války bojovali na straně Němců. Byli většinou zapojeni do protipartizánské války a prokázali německé armádě neocenitelné služby.
Když se v létě 1942 fronta dostala na Kavkaz a k Volze, německé armády zabraly území obývané po stovky let kozáky. Příchod wehrmachtu brali kozáci jako požehnání. Vlastními silami si vyřídili účty s exponenty bolševického režimu. Této situace využila část představitelů kozácké emigrace v Německu a nabídla své služby Hitlerovi. V létě 1943 byla zformována.
Podřízení všech kozáckých sil pod KONR bylo přijato 24. 3. 1945 bylo na Všekozáckém sjezdu ve Virovitici (Chorvatsko).
…a ještě k pomníku v Řeporyjích: Řeporyje nestaví pomník vrahům ze Zákřova, tedy příslušníkům 574. kozáckého praporu. Staví pomník příslušníkům 1. ruské divize Ozbrojených sil KONR. Tito „vlasovci“ dorazili 6. 5. v nočních hodinách na pomoc pražskému povstání a 300 jejich příslušníků při pomoci Praze padlo.
Zdroj: Pavel Žáček – Vlasovci v boji za Prahu, Academia 2017