Důvody si tyranie může najít kdekoliv a jakýkoliv. Záleží jaké podmínky jí vytvoříme svým občanským aktivizmem nebo naopak rezignovanou apatií.
V ruce držím útlý spisek, nebo možná spíš 20 bodový manifest amerického historika a veřejného intelektuála Tymothy Snydera, známého především historickým bestsellerem Krvavé Země, při jejichž čtení člověk nabývá pocit, že tohle šílené běsnění se snad ani nemohl stát ve 20. století na civilizovaném Evropském kontinentu. V knize dokázal naprosto autenticky vylíčit ideologické vraždění fašistického (hitlerovského) a komunistického (stalinistického) režimu v zemích jako Polsko, Ukrajina či Bělorusko, tak, že by i Stephen King, při vší úctě k jeho fantazii, mohl sklopit zrak, nebo spíš svoje pomyslné pero a odejít na důchod.
Snyder tak dal tragickým příběhům zabitých jednotlivců lidský rozměr a vymanil je z „pouhých“ miliónových statistik anonymních čísel civilních obětí války. Ukázal bestialitu a zrůdnost režimů, kdy se vlády chopí menšina psychopatických a mocichtivých osobností a nastolí paranoidní režimy strachu a násilí. Tyto pak dokážou zmanipulovat davy pod záštitou obrany národa a „nadřazené“ rasy v případě Hitlera či vítězství proletariátu v případě Stalina, který však v jeho zemi chyběl stejně jako buržoazie, proti které tak urputně bojoval. Diktátoři jako Polpot, Mao či Pinotchet už dílo zkázy jen dokonali. Zvrhlá ideologie je také ideologie. Marx ani Nietzsche, kteří poskytli výchozí ideový materiál už se nemohli bránit překroucení a deformaci svých původních myšlenek. Byli už po smrti.
Ve svém aktuálním Manifestu s podtitulem 20 lekcí z 20 století nám Tymothy Snyder v krátkosti, srozumitelně a bez zbytečných akademických kotrmelců shrnuje možné nástrahy současného politického dění, které by mohl v krajnosti sklouznout až k opakování této hrůzné historie. Poměrně často zmiňuje i český kontext. Snyder píše “spějeme rychle k fašismu”. Možná je to záměrně alegoricky nadsazené, ale určité společenské tendence tomu napovídají. Vzpomeňme v blízké minulosti vítězství Donalda Trumpa v USA, pokus o nastolení autokratického režimu Erdogana v Turecku, vzestup nacionálních stran v Evropě či islamistický teror ISIS v Sýrii.
I Hitler tvrdil, že chce především mír a prosperitu pro svůj utlačovaný, ale výjimečný národ a nakonec, když vyhrál demokraticky volby, zrušil a pozatýkal veškerou opozici a rozpoutal válečné peklo. I on velmi dobře ovládal současné sdělovací prostředky a propagandu, které lidé uvěřili, i když byla založená na lži a dezinformacích, stejně jako dnešní proruská propaganda. Za nenáviděné Židy si dnes můžete v Evropě dosadit “nekompatibilní” muslimy a genocida “cizí” kultury může být za dveřmi. Samo sebou fanatický a sebedestruktivní islamistický terorismus je vážná nástraha z druhé strany. Jedno zlo může vystřídat druhé. Dnešní vítěz může být zítřejší obětí. Koneckonců Hitler a Stalin byli původně spojenci, než první z nich započal válečnou řež.
Je však třeba si uvědomit, že systémová demokracie neimplikuje automaticky svobodu a ani blahobyt pro všechny občany, ale primárně možnost podílení se nás všech na rozhodování o směřování dané země. Záleží jen na aktivitě každého jednotlivce. Totalitní režimy zas naopak leckdy mohou vykazovat vysoký stupeň prosperity, ale většinou na úkor občanských svobod, které lidé často bohužel rádi vyměňují za domnělý pocit vnuceného bezpečí či populistické sliby o lepší budoucnosti bez cizího vlivu.
Bylo by škoda zopakovat nedávnou historii, která byla opravdu děsivá a přinesla miliony nevinných obětí a mnoho obyčejných lidí se tak stali slepými ovcemi v rukou propagandy samolibých autokratů, které bezhlavě vykonávali rozsudky smrti. Důvody si tyranie může najít kdekoliv a jakýkoliv. Záleží jaké podmínky jí vytvoříme svým občanským aktivizmem nebo naopak rezignovanou apatií. Nakolik za sebe necháme rozhodovat jiné, ať už z pohodlnosti nebo zbabělosti. Zkusme se s Tymothym Snyderem zamyslet nad jeho varováním a zkusit běh událostí ještě obrátit jiným směrem, než k vypjatému návratu nacionalismu či zaslepené xenofobii, jak ji často vidíme kolem sebe. Ještě je čas.
(Knihu vydalo v roce 2017 nakladatelství Paseka.)