Psychologie konspirací a pavědy

Všechno je jinak! Média a vlády nám lžou! Všechno je to spiknutí! Sdílejte, než to smažou! Zní vám to povědomě? Určitě jste se s alternativními výklady světových i domácích událostí už setkali. Je jich fakt spousta.

Tajné spolky, spiknutí korporací, mimozemšťané, přistání na Měsíci, očkovávání, chemtrails nebo třeba teorie ploché země a vraždící mikrovlnky. Tyhle všechny věci jsou populární hlavně proto, že poskytují jednoduché odpovědi na složité otázky – a nesejde přitom na tom, že jde jen o bláboly. Stojí za nimi to odvěké lidské sklony hledat za vším skryté síly, které se prostě nemůžou smířit s tím, že svět je nesmírně složitý a o náhody v něm není nouze.

Vtip je v tom, že svět je přesně takový, jaký věříme, že je. Vnější i vnitřní. A vždy v něm najdeme to, v co věříme, že v něm je. No a to je to, o čem mluví sociální psycholog Jonathan Haidt, když říká, že „jakmile se lidé přidají k nějakému politickému týmu, začnou se zaplétat do přediva jeho morální matrice. Kam pohlédnou, všude vidí potvrzení svého velkého narativu..“

A naše názory a přesvědčení, když si je tak shrneme na hromádku, jsou výsledkem let, kdy jsme pozornost věnovali informacím, které nás utvrzovaly v našem přesvědčení, a zároveň jsme zcela ignorovali ty, které nabourávaly předem vytvořené dojmy a představy. Musíme do téhle rovnice započítat ještě jednu věc. Odkud jsme, kdo nás vychovával a s kým žijeme a přátelíme se. Skupiny stejně smýšlejících lidí se totiž vzájemně ovlivňují víc, než jsou si jejich členové ochotni připustit. Narodíte-li se, vyrůstáte-li a žijete-li v prostředí, v němž převládá katolický, liberální, levicový, konzervativní nebo třeba nacionální, podezíravý a xenofobní pohled na svět, je pravděpodobné, že i vy budete katolíky, liberály, levičáky, konzervativci anebo nacionalisty, xenofoby a nedůvěřivci. A pokud jsou vaši přátelé vášnivými sportovci, luštiteli křížovek, horolezci či fanoušky metalové hudby, nejspíše vás strhnou ke stejné aktivitě.
Náhoda? Ani náhodou.

Konspirační teorie (spiklenecká teorie, teorie spiknutí) je původně neutrální označení pro jakékoli tvrzení o kriminálním nebo politickém spiknutí. Termín ale časem nabyl pejorativního významu a je používán téměř výlučně pro odkazování na okrajové teorie, které vysvětlují historické nebo současné události jako výsledek tajného spiknutí skupiny mocných činitelů.

Jak moc jsou ale konspirace a alternativní výklady reálně rozšířené?

To se pokusila v roce 2013 změřit americká agentura Public Policy Polling¹ na vzorku 1247 registrovaných voličů – tedy na dospělých lidech, kteří jsou politicky aktivní. Předložila jim soubor 26 otázek, ve kterých se kromě zjišťování aktuálních politických preferencí zaměřovala právě i na konkrétní konspirační teorie. Výsledky byly velmi zajímavé – viz výběr níže.

Objevují se ale i nové konspirační hvězdy, témata, která nabývají na síle. V posledních letech jde například o teorii ploché země. Ta říká, že nežijeme na kouli, nýbrž na placce, vědcům a NASA se nedá věřit a že je všechno podvod.

Příznivců tohoto přesvědčení přibývá. Viz graf z Economist.com².

Ať už se vám to může zdát sebe-bláznivější, jde o vcelku populární názor. Plochozemci se objevili samozřejmě i v ČR (viz web https://www.placata-zeme.cz/ , na kterém najdete „100 důkazů, že naše Země není rotující Zeměkoule a naše Země je placatá“) a daří se jim tu a tam proniknout i do mainstreamových médií.

Jak už jsem psal v jednom z předchozích článků, jde v principu o hlubokou nedůvěru v oficiální výklad světa či vědecké poznatky. Což může mít i reálné důsledky, například odmítání očkování…

Psychologie pseudovědy

Možná že všechny tyhle iracionální fenomény jsou psychologickou variací na reakci anglických dělníků devatenáctého století, kteří se organizovali a rozbíjeli stroje v továrnách, ze kterých je masová výroba vytlačovala, a to v marné naději, že jejich zničením se vrátí starý dobrý svět…

Podíváme-li se z větší výšky, zdá se, jako by přibývalo lidí, kteří nevěří vědě a jejím poznatkům. Jedno z možných vysvětlení, proč k tomu dochází, uvádí ve své přednášce o pseudovědě a konspiracích Filip Tvrdý³. Jde o to, že z hlediska psychologie tyto naše tendence a sklony k pseudovědeckému vidění světa odpovídají naší intuici lépe, než teorie skutečně vědecké. „Povšimněte si toho, že mnoho vědeckých teorií je naprosto protiintuitivních, jako je například kvantová mechanika, teorie relativity nebo evoluční teorie“, říká Tvrdý a dodává, že „to je skutečně obtížné zpracovat naším přirozeným zdravým rozumem. Pseudovědecké teorie, ve kterých lidé figurují jako trošku důležitější aktéři a agenti, mohou být prostě pro mnohé velice přitažlivé. Spousta zastánců pseudovědeckých a konspiračních teorií tak činí z určitého pocitu individuální výjimečnosti, to znamená, že oni, tito zastánci jsou těmi, kdo se vymanili z vymývání mozků a jsou tedylepší, něco extra.“ Tvrdý uvádí, že za rozmach pseudovědy může podle některých teorií informační exploze na sociálních sítích ve spojení s nízkou vědeckou gramotností.

Což je pěkná kauzální konstrukce, na které něco je, obávám se ale, že jde o teorii, ze které bychom si (pokud bychom chtěli mít celý problém rychle z krku, vzhledem k našim obvyklým a přirozeným inklinacím k jednoduchým řešením) mohli vyvodit, že tedy asi stačí naučit lidi něco o tom, jak nakládat s informacemi a vybavit je vědeckou gramotností. A protože takový mentální vývod je velmi snadný, vlastně i logický, dost pravděpodobně se k němu upne i pozornost, granty atd. Vlastně se to i děje. Obávám se ale, to jednak není univerzální řešení a že nás dále neposune, pokud se nepokusíme o překrok a přemostění individuálního rozumu (vědomí) a iracionálních tendencí, jak vlastních, tak i kolektivních (nevědomí). Naše famózní vědecká realita nás ani v nejmenším neochrání před takzvanou irealitou nevědomí. I sebelépe vzdělaný člověk se může stát fanatikem, blouznivcem, k smrti bát pavouků nebo chemtrails.

Mohlo by se také zdát, jako by se věda a její jazyk vymkl z lidského rozměru, z lidského chápání, jako by vývoj předběhl spolu s technologiemi a globalizačním smršťováním světa osobní zkušenost, s níž jedině je nakonec reálně možno poměřovat věci a události a vypořádávat se s nimi. A tak se potkáváme s pavědou, s bláznivými konspiracemi a blouznivou šeptandou o tom, jak nás svět klame a jak je to doopravdy. Po halasném (a mylném) vyhlášení „konce dějin“ se zpod praskajícího nátěru optimistických ideologií znovu na světlo vracejí nacionalismy, totalitářské tendence, hluboké proudy, které jsme možná dokázali nějaký čas ukrývat a přehlížet, nikoli se s nimi však vypořádat.. A my jsme dnes uprostřed čtvrté průmyslové revoluce a stejně jako kdysi dávno v oné Anglii, se zase zdá, že jsme opět konfrontováni se situací a úkolem, jemuž jsme zatím nedorostli.

Možná že právě v těchto letech a desetiletích znovu narážíme na aktuální skleněný strop vývoje našich myslí, na fyzické hranice nás samých, kdy se snažíme ze všech sil odtrhnout od toho zvířecího v nás. Jak moc jsme ale adaptabilní? Jak moc rychle se dokážeme přizpůsobovat, měnit svou podstatu a vyvíjet se? A nečeká nás náhodou místo střemhlavého letu vzhůru náhodou zas pro jednou pád do regresu? Kdo ví.

„Když jste mrtví, nevíte o tom, že jste mrtví. Je to bolestivé pouze pro ostatní. To samé platí o hlouposti.“

Ricky Gervais

Zdroje:

1Democrats and Republicans differ on conspiracy theory beliefs, dostupné online: https://www.publicpolicypolling.com/wp-content/uploads/2017/09/PPP_Release_National_ConspiracyTheories_040213.pdf

2America’s flat-Earth movement appears to be growing, 2017, dostupné online: https://www.economist.com/graphic-detail/2017/11/28/americas-flat-earth-movement-appears-to-be-growing

3Mgr. Filip Tvrdý, Ph.D., Pseudovědci, konspirátoři a hranice kritického myšlení / https://youtu.be/U4mYncH0378