Petr Štěpánek z Trikolóry aneb „Ukrajinská protože“

Petr Štěpánek z Trikolóry poslední dny jasně ukazuje, že stojí na straně Ruska. Na svém Facebooku například publikoval příspěvek s názvem „Malé osvěžení paměti aneb Ukrajinská protože“. V něm opakuje narativy šířené Ruskem. Pojďme si jeho příspěvek rozebrat.

„Protože Evropská unie nutila Ukrajině nepřijatelnou asociační dohodu, ukrajinský prezident Janukovyč ji odmítl podepsat.“

Evropská Unie nikoho nenutila. Je pravdou, že Asociační dohoda, respektive její odmítnutí ze strany bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, stálo u zrodu ukrajinské revoluce, tzv. Euromajdanu. Viktor Janukovyč však byl zvolen jako proevropský politik a sám původně Asociční dohodu vyjednal. Pod nátlakem Moskvy však náhle změnil názor. Ostatně, že to bylo pod nátlakem Moskvy bylo zřejmé po revoluci. Rusko Janukovyče evakuovalo ze země a schovává ho. 24. ledna 2019 byl ukrajinským soudem odsouzen ke 13 letům vězení za trestný čin vlastizrady a napomáhání při vedení války proti Ukrajině.

„Protože nastal Majdan, vlády nad Ukrajinou se s podporou EU a USA zmocnily ultranacionalistické síly.“

Toto není pravda. Na dění na Majdanu měly vliv ultranacionalistické bojůvky, jejich vliv na chod země je však minimální. Ve volbách v roce 2014 kandidovaly dvě nacionalistické strany: Svoboda a Pravý sektor. Méně radikální, ale pravicově nacionalistická Svoboda získala 4,71 % hlasů. Radikální až fašistický Pravý sektor 1,8% hlasů. Ve volbách v roce 2019 pak obě nacionalistické strany pak vyloženě propadli.

„Protože se vlády nad Ukrajinou zmocnily ultranacionalistické síly, okamžitě přišly s návrhem na zrušení ruštiny jako úředního jazyka. Protože ultranacionalistické síly přišly s návrhem na zrušení ruštiny jako úředního jazyka, začaly se východní ukrajinské regiony bouřit.“

Toto není pravda. Východní ukrajinské regiony se s podporou Ruska začali bouřit okamžitě. Zákon „O zajištění fungování ukrajinštiny jako státního jazyka“ schválil ukrajinský parlament až v dubnu 2019. Podle zákona musejí ukrajinštinu plynně ovládat úřední osoby, například poslanci, diplomaté, soudci, učitelé nebo lékaři státních zdravotnických zařízení. Povinné je užívání ukrajinštiny v armádě, policii a soudech, stejně jako na školách všech stupňů. Poskytovatelům služeb ukládá zákon povinnost mluvit s klienty pouze v ukrajinštině, pokud zákazník nepožádá o komunikaci v jiném jazyce.

„Protože se východní ukrajinské regiony začaly bouřit, poslala na ně ukrajinská vláda armádu. Protože ukrajinská vláda poslala na východní ukrajinské regiony armádu, akcelerovaly tam separatistické tendence. Protože akcelerovaly separatistické tendence, ukrajinská vláda namísto nabídky rozumné autonomie dál harašila zbraněmi a přitápěla pod kotlem. Protože ukrajinská vláda dál harašila zbraněmi a přitápěla pod kotlem, došla po osmi letech Rusům na obou stranách hranice trpělivost.“

Příspěvek Petra Štěpánka dělá z Ukrajiny výhradního agresora. To samozřejmě nekoresponduje s realitou. Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika jsou samozvané státy, které měly vzniknout jako reakce na dění na Ukrajině. Například 24. ledna 2015 se separatisté z DNR podle dostupných informací pokusili o ofenzivu na přístavní město Mariupol, při bombardování raketami Grad zabili přes 30 lidí a 93 zranili. Separatisté pak s podporou Ruska útočili i na další ukrajinská města. Přes četná různorodá svědectví Rusko svou vojenskou přítomnost a pomoc proruským teroristům od začátku ruské války v Ukrajině popíralo. Světoví politici ji naproti tomu ostře kritizují, například v souvislosti s porušováním druhé minské dohody o příměří v únoru 2015. Ruské jednotky a vojenská technika navzdory příměří dále operovaly především v bojích o Debalceve. Pomohly povstalcům dobýt toto strategicky důležité území a ukrajinské armádě byly způsobeny silné ztráty na lidech, těžkých zbraních a munici.

Tyto oddíly jsou českými soudy vnímány jako teroristická organizace.