O příběhu Petra Michalů už náš web jednou psal. Petr Michalů je proruský aktivista, který se proslavil v roce 2016 tím, že napsal „Omluvu ruskému národu, ruskému lidu a prezidentu Putinovi“ a následně požádal (za pomoci české ambasády v Moskvě) v Rusku o azyl. Po pár textech, ve kterých se naváží do občanů ČR a obhajuje například okupaci Československa v roce 1968, se po něm slehla zem.
A vypadá to, že Petr Michalů zrovna nežije svůj ruský sen. Nyní si na sociální síti Vkontakte postěžoval, že byl zadržen ruskou policií. „Představte si celé to čtyřleté období mé snahy o zlegalizování mého pobytu zde v Rusku a to jakoukoliv formou (povolení k pobytu, dočasný uprchlík, pracovní povolení, až k trvalému pobytu a nejlépe občanství, což je na vrcholu vší té snahy). (…) A představte si, že den po této akci, tedy kolem poledne následujícího dne jsem byl zadržen, zatčen příslušníky migrační služby v civilu, kteří přišli do mého bytu. Ukázali mi své odznaky, a abych si vzal nějaké dokumenty a tak, šel a jel s nimi. Ihned mi vzali můj dosud platný český cestovní pas s migrační kartou, to pak předali orgánům policie. Věděl jsem, že to jednoho dne musí přijít, navíc jsem si dokonce i sám o to přímo napsal v dopise panu prezidentu. (…) Více jak 12 hodin jsem seděl na jedné lavici v jedné této místnosti a byl svědkem toho všeho. Hlídky přiváželi (hlavně večer a v noci) i mladé lidi, sotva 18 leté kluky, ale i holky, které byli přichyceni při pití alkoholu na veřejnosti (což je zde v Rusku trestné), jedna mladičká holčina, která šňupala marjánku, dále byl zadržen agresivní, přiopitý manžel, na kterého zavolala policejní hlídku sama jeho manželka, pak nějací zlodějíčci, federálně hledaný člověk – recidivista, cikánka obtěžující lidi na ulici a tak dále a tak dále. Nejčastějšími provinilci ale byli lidé právě bez dokladu, bez registrace, s propadlými vízy, bez povolení k pobytu v Rusku a to byli hlavně z bývalých středoasijských republik Sovětského svazu, tedy z Uzbekistánu, Kazachstánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu a tak. Těch bylo opravdu, opravdu hodně, moc. Většina všech těchto provinilců byla vyřízena na místě, zaplatili pokutu, většinou kolem 500 rublů, podepsali papíry a mohli potom odejít domů. (…) No v půl třetí v noci byla tedy řada na mně, vyndat vše z kapes, vyndat a zkontrolovat a zapsat vše v baťůžku, který sebou neustále nosím. Sepsat všechny věci, foťák, hodinky, prsteny, řetízky, léky, dokumenty, doklady, pěněženku (ale peníze s sebou do cely), vyndat tkaničky z bot, sundat z kalhot opasek… zaprotokolovat, podepsat (ostatně toto je i běžná praxe třeba z ČR). Hotovo, jdu na celu. Ne tak úplně v šoku, přece jenom mám praxi a zkušenosti z doby, kde jsem já sám dělal ve věznici dozorce. Temná, šedá místnost tak dva a půl metru krát šest metrů, podél zdí dvě dřevěné tvrdé lavice, široké asi 35 cm, šedá betonová zašpiněná podlaha, mdlý zápach, ocelové dveře s velkým zaskleným, ale nerozbitným oknem s mříží, nad dveřmi ostré světlo, které svítí celou noc, v rohu u dveří na stropě kamera. To je všechno. Spát (pokud se to dá tak nazvat) pouze na té tvrdé lavici beze všeho, žádná přikrývka, natož poduška pod hlavu, žádné umyvadlo, toaleta, nic. Tak v této komoře, cele jsem strávil dvě noci a vlastně více než těch povolených 48 hodin, ale jistě jich bylo více jak 55,“ píše zkušenosti Petr Michalů.
Následoval soud, jehož rozsudek Petr Michalů popisuje následovně: “Po více jak čtvrthodině přijde, povstáváme, čte rozsudek jménem Ruské federace. Uznává mě vinným z porušení ruských zákonů, z nelegálního pobytu na teritoriu Ruské federace. Proto mě odsuzuje k zaplacení pokuty ve výši 5.000 rublů (to již podruhé, a to se normálně nedělá!! Jen jednou!!) a k tomu, že ve lhůtě 10 dnů od vyzvednutí rozsudku, který si mám vyzvednout v pondělí na tomto soudu, musím zlegalizovat svůj pobyt zde v Rusku. Jinak pak opravdu deportace a zákaz do Ruska na 5 let.“
Petr Michalů se však nevzdává. „Celý ten můj článek, přesně tak, jak jsem ho napsal, přeložím do ruštiny a se všemi Vašimi komentáři pod ním i s Vašimi jmény poputuje, tedy odešlu doporučeně poštou prezidentu Ruské federace do jeho úřadu – Administrace prezidenta RF. Ale zrovna tak všechno i odešlu na ruské ministerstvo vnitra, pod které spadá jak Policie Ruské federace, tak i Federální migrační služba Ruské federace. Já nemám co ztratit, nebojím se ničeho a svůj boj dotáhnu do samého konce, ať je jakýkoliv. Tímto způsobem se snažím, nebo bojuji tak i za Vás za všechny, kteří byste chtěli v blízké, či vzdálené budoucnosti též legálně žít na území Ruska,“ píše v následujícím příspěvku. Na konci se přiznává, že dosud neumí dokonale rusky, když prosí o pomoc s překladem.
Připomeňme, že Petr Michalů působil jako zkušební komisař pro získání zbrojního průkazu a byl obviněn z napomáhání trestné činnosti týkající se podvodů u zkoušek. Vězení mu tedy hrozí i v ČR. Proč ČR nepožádá Rusko o vydání se pokusíme zjistit.