Novinář a bývalý šéfredaktor Extra.cz Pavel Novotný v rozhovoru o mediální manipulaci, ohýbání charakterů a radikalizaci české společnosti.  

Ondřej Fér: Kdo kolem dnešních médií jsou manipulátoři? Jsou mezi těmi, kdo píší noviny, nebo mezi těmi, o kterých píšou?

Pavel Novotný: Manipulátoři jsou zkorumpovaní šéfredaktoři. Ti, kdo do novin fyzicky píšou, reálně nemají možnost nic moc ovlivnit. Přesto jsem si v posledním půlroce uvědomil, jak svobodná naše média ale při tom všem jsou. V téhle věci jsem dlouho žil v omylu.

Když srovnáme minulost a současnost, dá se říct, že dnešní média jsou zmanipulovanější a manipulativnější než dřív?

Určitě ano a souvisí to s prolínáním politické a mediální moci. Spousta mých kamarádů šéfredaktorů se zapletla s politikou. Totéž se týkalo jako šéfredaktora mne. Moje žena mi říkala, že vidí, kam stoupám, a že až udělám ten poslední krůček, tak se mnou už nebude šťastná. Je to svod, kterému je těžké odolat a to říkám s vědomím, že bych sám neodolal. Je těžké tomu čelit. Dokud tomu člověk nestojí tváří v tvář, může si vykládat co chce, ale když to přijde, neodolá.

Když jsem se stal šéfredaktorem Super.cz, připadal jsem si jak v Pánovi prstenů a byl jsem ten s tím prstenem. Trvalo to pár měsíců a najednou jsem se přistihoval u toho, že ubližuju lidem, kterým jsem chtěl ublížit, že si vyřizuju účty.

Ale zpátky k manipulativnosti médií. Dřív se někde objevily plytké PR články, dneska jsou média regulérním nástrojem sloužícím k přetváření a vytváření veřejného mínění. A to je taky asi tak jediný důvod, proč dneska média vlastnit.

Nicméně dokud si večer můžu sednout k počítači, napsat článek a někdo mi ho vydá, není to tak v prdeli jak to vypadá. Každopádně i takovej hajzl jako já má vydavatelství, pro které bych pracovat prostě nešel. Není to o charakteru, prostě nechci. Naštěstí umím hrát poker, takže až bude v médiích fakt zle, hlady neumřu. Ale nevím, jestli to samý budu říkat i za půl roku.

Co tedy člověka v médiích ohne tak, že najednou začne dělat něco, o čem si dřív myslel, že by nikdy neudělal?

Peníze a doba, která je nekompromisní. Žijeme ve velmi prosperující části světa, ale daní je, že vedeme velmi tvrdý boj ne o to zvítězit nebo být nejlepší, ale přežít. Stejně si ale myslím, že jsme se nemohli narodit v lepší části světa než v jaké jsme se narodili – akorát to nevíme. A co s tím může dělat novinář ve vysoké funkci? Je velký rozdíl třeba dvě stě tisíc platu mít a nemít.

V tuhle chvíli někteří politici, zdůrazňuji někteří, potřebují média ke svému politickému fungování, ale jak říká můj táta, to nebude trvat věčně a nakonec půjdou do prdele. Zůstávají novináři a těm říkám – pište příběhy a vyserte se na PR. Jenže se mi to dobře říká, jsem inteligentní a schopný člověk a umím peníze vydělat. A stejně vím, že kdyby na to přišlo, že bych se od Babiše asi nechal uplatit.

Měl bych taky poznamenat, že z Prahy vidíme všechno o hodně jinak, než to vidí Morava, což je všechno kromě Prahy. Nám se líbí pan Pohlreich a máme rádi pana Schwarzenberga, ale média se dělají pro Moravu. Pro venkov, pro malá města… pro Moravu, která o téhle zemi rozhoduje.

Vytvořila se v Česku skupina profesionálních spin doktorů, kteří odněkud zpozadí vrtí psem?

Nemyslím si to. Dneska jsem hodinu a půl seděl se svým kamarádem Jardou Pleslem, šéfredaktorem MF Dnes, a říkal jsem mu, že vím, že mu Babiš denně nevolá. Babiš má jiné starosti, řídí stát, řídí svoje impérium. Stačí prostá autocenzura. Strategie majitelů je nechat redakce být – autocenzura to obstará.

Měl jsem tu čest nějakou dobu spolupracovat s Romanem Janouškem a jeho prostřednictvím jsem nahlédl do toho, že média jsou o velkých dohodách velkých kluků. Podívejte se, kolik kritických reportáží odvysílala televize Nova o Babišovi za poslední dva roky. Ani jednu – a přitom se mluví o tom, jak Babiš ovlivňuje svoje, zdůrazňuju svoje média.

A co nově vzniklá malá média jako třeba Svobodné fórum nebo Echo24?

To jsou projekty, které řeší něco, co Moravu nezajímá. Že Zeman málem poblil korunovační klenoty? No a co, tak by je poblil, to točí jenom pražskou kavárnu. Říkal jsem své ženě, která je z jednoho zastrčeného koutu Moravy, že jsem nikdy neviděl voliče Miloše Zemana. Zavolala nějakou ženskou a zeptala se jí, jestli jí nevadí, že Zeman říká v rádiu kunda. Nevadilo. Mně vadí, že Zeman jezdí do Číny a co tam předvádí. Já každý rok vyvěšuju tibetskou vlajku a vysvětluju svým dětem, že to je od Číny anexe cizího území. Morava slyší na to, že nám to pomůže ekonomicky, když tam přijede Zeman šaškovat s krtečkem. Moravě je jedno, co se v Číně děje disidentům a my, kterým to není jedno, se můžeme ze Zemana leda tak posrat.

Zeman je ostatně mimořádně schopný člověk. Rusové mu zaplatili prezidentskou kampaň, mimochodem přes hokejový tým Lev Praha, a on jim teď dělá propagandu. A to není ani náhodou v polovině mandátu, je ve čtvrtině, protože jestli bude znovu kandidovat, zvolí ho. Všechno, co bude Zeman v zahraniční politice dělat, si obhájí s tím, že to je ekonomická nutnost. Což mě jako člověka, který si myslí, že jediné, co udržuje svět v rovnováze, jsou americké jaderné hlavice, nesmírně trápí. Chápu, že si Zemana Morava zvolila, chápu, že si ho zvolí znovu, ale není to můj prezident.

Existuje pro konzumenta médií nějaký stručný návod jak se neutopit ve výkladu současnosti, podle kterého je to, co Rusko udělalo na Ukrajině jedno, protože to stejně jsou Rusové a podle kterého máme nad vším přivřít oči, protože se to zrovna vyplatí?

Obsah médií vytvářejí příjemci a příjemce je většinově debil. Češi jsou jenom věčně nespokojení, protože se nikdy nedívají přes hranice. Už i v Americe je hůř než u nás, není odsud kam emigrovat. Lidi si neuvědomují, jaké mají štěstí, že jim teče teplá voda a že se můžou domoct práva. Potřebují zaplatit půjčku na auto a chtějí mít jistotu, že si na ni vydělají. Co se děje za hranicemi, je jim úplně u prdele, s výjimkou Islámského státu, toho se bojí. Kromě vlastního života je nic nezajímá, jsou ke všemu lhostejní. Žijí v jednoduchém světě a já jim to závidím. Taky bych chtěl být debil.

A přitom se těch debilů, kteří se u nás radikalizují, děsím. Nebojím se muslimů, bojím se agresivních bílých hovad.

V tomhle by nejspíš měla sehrát roli ta pověstná pražská kavárna. Vysvětlovat, že se není tak hystericky čeho bát…

Pražská kavárna by si měla uvědomit, že Morava není tak chytrá, že to jsou lidi, kteří nemůžou mít rádi Pohlreicha, protože nemají ani na to, aby si koupili jeho kuchařku, natož krevety na jeho recepty. Jsou to lidi, kteří mají rádi Láďu Hrušku, protože vaří jídlo za dvacet korun, stejně jako oni. Pražská kavárna by se měla přestat chovat nadřazeně a zbytečně ty lidi urážet.

Měli bychom si uvědomit, že to neskutečné množství informací, které je na trhu, obyčejného člověka v podstatě odřízlo od informací, protože i kdyby o to stál, nebyl by si schopen z nich vybrat. Lidi jsou ve většině líní a lhostejní a tak hloupí, že si ani neuvědomují, jak dobře se vlastně mají.


editor

Žurnalista, autor literatury faktu, publisher Manipulátoři.cz.