Proč lidé věří hoaxům?
To, proč jsou lidé ochotni věřit i těm největším nesmyslům, má co dělat s hlavně s tím, jak náš mozek vyhodnocuje informace.
To, proč jsou lidé ochotni věřit i těm největším nesmyslům, má co dělat s hlavně s tím, jak náš mozek vyhodnocuje informace.
Každý z nás se spolupodílí na podobě světa, ve kterém žijeme. A stejně tak jsme za něj i svým dílem spoluzodpovědní.
K úpadku tradiční žurnalistiky, vzniku a šíření narůstajícího množství falešných zpráv, stejně jako bulvarizujícího obsahu přispívají nebývalou měrou sociální sítě, především pak nejrozšířenější z nich – Facebook.
Skupina středoevropských think-tanků dnes zveřejnila Index zranitelnosti proti ruskému vlivu (v originále „Vulnerability Index: Subversive Russian influence in Central Europe“), který hodnotí slabá místa zemí Visegrádu v kontextu této hrozby.
K poznání, že řada českých „vlastenců“ jsou ve skutečnosti vlastenci ruští resp. kremelští, netřeba ve vodách internetu dlouhého bádání. Mnozí z nich jsou rovněž aktivní v proruských paramilitárních „domobraneckých“ uskupeních.
Dokážou se mladí lidé orientovat v internetové džungli? Jak se v praxi vyučuje mediální gramotnost na středních školách? A proč je důležité věnovat se právě studentům? Nejen na tyto otázky odpovídal Ondřej Chlupáček, tiskový mluvčí projektu Zvolsi.info.
Sázím na jedince, na každého z vás. Na nezávislou, individuální inteligenci, která může svobodně zkoumat i sebevětší pitomost.
Už se nebojíme tanků, letadel a raket, nýbrž trollů a propagandy – zhruba v tomto duchu se ubírá uvažování naší vlády, když na místo reformy armády a jejího posílení zřídila Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám.
Česko spolu s dalšími evropskými zeměmi hledá recept, jak bojovat s ruským vlivem. Co pro to můžete udělat vy?
Mrazí v zádech, když při sledování filmu Věčný žid z roku 1940 všímáme, jak moc jsou si tehdejší antisemitská a dnešní antiislámská rétorika podobné. Vlastně se dají použít celé dlouhé komentáře z filmu, jen zaměnit některá slova a nikdo nic nepozná.
Jak se vyznat ve světě plném lží a absurdit? Proč je lež pravděpodobnější než zázrak a proč bývá vrahem manžel? A jak nám s tím mohou pomoci trpaslíci?
Senátor Doubrava si připsal další šíření falešné zprávy.
Po období fascinace internetem se dostáváme do období „pastfaktuality“ a „postpravdy“, kde emoce je důležitější, než fakty podložená konvenční pravda.
Ušlechtilá věda má však dvě nebývale mrzké rodné sestry – pavědu a pseudovědu. Hranice mezi nimi je nebezpečně tenká. Pavěda i pseudověda se rády označují za vědu, jenže to je nebezpečná lež a manipulace.