Na přelomu milénia se v Jugoslávii uskutečnil konflikt, který je znám jako “Válka v Kosovu”. Do ní se zapojila i vojska NATO, když jejich mírové síly IFOR a SFOR byly napadány ze strany Srbska. Zapojila se i Armáda České republiky. O této operaci existuje i řada mýtů a polopravd. Jako ta o výroku o humanitárním bombardování, který měl údajně říci Václav Havel. A kdo vlastně českou účast v operaci odsouhlasil?
Válka v Kosovu byl ozbrojený konflikt na území jihosrbské provincie Kosovo. Probíhal od 28. února 1998 do 11. června 1999. Konfliktu se účastnily ozbrojené síly Svazové republiky Jugoslávie na jedné straně a albánské Kosovské osvobozenecké armády. Konflikt doprovázely časté útoky na civilní obyvatelstvo, masakry, vyhánění a přesuny obyvatelstva.
Součástí války byla i Operace Spojenecká síla (Operation Allied Force) měla za cíl zastavení násilí a represí proti kosovským Albáncům, umožnění dodávek humanitární pomoci a vyřešení statutu Kosova na základě dohod z Rambouillet a zastavit opakované porušování příměří ze strany Srbska a napadání mezinárodních mírových sil NATO IFOR a SFOR.
Za vládu odsouhlasil letecké útoky NATO na vojenské cíle v Jugoslávii premiér Zeman
Letecké útoky Severoatlantické aliance na vojenské cíle v Jugoslávii odsouhlasil za vládu její předseda Miloš Zeman, zásah aliance konzultoval pouze s ministrem zahraničí Janem Kavanem. Zeman to takto oznámil novinářům. “Vzhledem k tomu, že celá záležitost byla operativní, a že vyžadovala rozhodnutí v intervalu dvaceti až třiceti minut, po konzultaci s ministrem zahraničí jsem se rozhodl tak, jak jsem rozhodl, a to v sobotu ’20.března) odpoledne s tím, že jde o útoky na ryze vojenské, nikoli civilní cíle, a že se jedná o ty vojenské akce, které mají zabránit humanitární katastrofě,” odpověděl Zeman na dotaz, zda vláda o útocích NATO na Jugoslávii hlasovala.
Havel o humanitárním bombardování nikdy nemluvil, upozorňuje Jan Jandourek
V listopadu 2014 v časopisu reflex vyšel článek, od Jana Jandourka, který zpochybňuje slova Václava Havla, kterými prý měl schvalovat tzv. Humanitární bombardování.
“Václav Havel poskytl v roce 1999 před svou cestou do USA agentuře Reuters rozhovor, kde řekl: “Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů. Ale na základě své osobní zkušenosti jsem stejně silně přesvědčen, že jen čas dovolí objektivně zhodnotit to, co se děje v těchto dnech v Jugoslávii a dopad na NATO.”
Později označil pojem “humanitární bombardování” za obskurní a říkal, že ho nikdy ani nevymyslel, ani nepoužil, “a použít nemohl, neboť mám – troufám si tvrdit – vkus”. Souvislost toho, co Havel řekl, je celkem jasná,” píše v článku.
I sám Havel ostře odmítl, že by byl autorem tohoto termínu. „Obskurní pojem ‚humanitární bombardování‘ jsem samozřejmě nejen nevymyslel, ale nikdy ani nepoužil a použít nemohl, neboť mám – troufám si tvrdit – vkus. (Něco jiného je postoj k Miloševičovi a jeho genocidním praktikám, v tom se asi opravdu s panem senátorem rozcházíme.) Jinými slovy: co pan Falbr říká, je čistá a zlovolná lež. Mohu k ní dodat jen to, že lidé, kteří lžou, nepatří do Evropského parlamentu. Později pojem označil za „ptákovinu, kterou nemohl říct ani kdyby byl při pominutí smyslů“ a „spleteninu novinářů.“ Na jeho vyjádření se můžete podívat zde.
Zdroje: wikipedia, Reflex, Český rozhlas
Jan Cemper, iniciativa Proti projevům nenávisti