Předseda SPD Tomio Okamura použil ve svém středečním projevu v Poslanecké sněmovně obsáhlé pasáže z analýzy slovenského politika a publicisty Eduarda Chmelára. Zdroj informací ale neuvedl. „Zpočátku se do toho snažil dát nějaké vsuvky, ale nakonec to byl slovo od slova trochu kostrbatý český překlad mé analýzy,“ napsal Chmelár na facebooku s tím, že mu místopředseda sněmovny text ukradl. To přiznal nakonec i sám Okamura.
Chmelár uvedl, že předpokládá, že místopředseda Sněmovny disponuje aparátem placených poradců, kteří mu projevy připravují. „Nevím, jestli nemám žádat o honorář místo nich,” dodal s tím, že stačilo, aby jej Okamura uvedl jako autora, u něhož se inspiroval.
Slovenský publicista a politik Eduard Chmelár napsal do časopisu Argument komentář „O co jde v Bělorusku“, kde analyzuje současné dění v Bělorusku v jeho geopolitickém i vnitropolitickém kontextu. Článek vyšel na webu časopisu 17. srpna.
Zajímavé také je, že Okamura převzatou analýzu zakončil závěrem v úplně jiném vyznení, než jako napsal Chmelár. Zatímco Chmelár zakončuje svůj článek vystoupení takto:
„Navzdory všemu, co jsem řekl, není nejmenších pochyb o tom, že Lukašenkův režim je velmi nepříjemný a že by ho měl odmítnout každý demokrat a levičák zvlášť. Postoje některých mých levicových přátel jsou pro mě nepochopitelné a nevím, jestli je mám připsat na vrub neznalosti nebo záměrné snaze oslavovat vše protizápadní. Jenže levice má stát na straně pracujícího lidu, ne autokratického vládce. (…) Namísto podpory Lukašenka bychom měli oslabeným běloruským levičákům pomáhat vytvářet antikapitalistické hnutí. Protože levičák, který z obhajoby pracujících dezertoval k obhajobě autoritativní státní moci, již není levičákem, ale konzervativcem.“
Okamura svůj projev zakončil takto:
„Co ještě dodat? Není určitě nejmenších pochyb o tom, že Lukašenkův režim je autoritářský, to už jsem tady říkal. Takže to byla taková sonda do toho pohledu, do té historie, co vlastně předchází těm dnešním problémům, které jsou v Bělorusku. Není to podle našeho názoru zdaleka tak černobílé, jako je celkem jednostranně tady prezentováno některými médii, a já jsem vám tady chtěl trošku vysvětlit tento pohled, abychom se v tom o něco lépe orientovali.“
Jinými slovy, zatímco Chmelár v závěru Lukašenkův režim rezolutně odmítá, Okamura hovoří, o jaké si nutnosti věci nevidět černobíle, což je argument používaný příznivci běloruského vůdce.