Na internetu je velmi populární článek blogera Roberta Kaliny „Očkováním k rakovině?“. Nepodařilo se nám zjistit, zda bloger má nějaké zdravotnické nebo jiné příbuzné vzdělání. Fotografie pochází z databáze Pixbay. Článek je však zajímavý v tom, že cituje (ale nelinkuje) některé studie. Ale jak moc přesně?
Z vědeckého hlediska mRNA nejsou experimentální. Kalina s odkazem na vědecký článek tvrdí, že uvedení vakcín „předcházela pouze předběžná studie jejich efektivity“. To samozřejmě není pravda. Vakcíny mRNA prošly běžnými klinickými studiemi, nikoliv předběžnými studiemi efektivity. Klinické studie už byly dávno dokončeny. Pro příklad uvádíme klinické studie vakcíny Pfizer: Studie na zvířatech, 1. a 2. fáze, 3. fáze. Po dokončení závěrečných klinických studií 3. fáze bylo vakcínám Pfizer-BioNTech uděleno schválení pro nouzové použití regulačními orgány USA v prosinci 2020 a následně byly podmínečně schváleny v EMA. Podmínečné schválení léčiva není nic nového. Například EMA takto schválila řadu léků. Rozdíl mezi schválením a podmínečným schválením je pouze ten, že společnost, která podmínečně schválený léčivý přípravek uvádí na trh, o něm musí reportovat další údaje. Pravdou je, že teprve až v průběhu jejich „ostrého“ nasazení doplňuje a upřesňuje o další zjištění. To však rozhodně neznamená, že klinické zkoušky nejen orientované na bezpečnost nejsou prověřeny. Problém je, že článek vypracovaný vědci z renomované americké univerzity MIT ve spolupráci s onkologickým pracovištěm Immerson Health v Portlandu se věnuje variantě delta, která se objevila až po klinický studiích vakcín. Článek řeší, že je nutné, aby výrobci doplňovali údaje i v návaznosti na nové varianty.
Článek dále cituje studie Lyons-Weiler, Carter 2020 a Gao a kol. Zde by nás měl už zaujmout rok vydání všech těchto studií. Tedy rok 2020. Vakcíny proti COVID-19 byly schváleny až na konci roku 2020 a studie probíhaly dříve. Z logiky věci tedy autoři studií nemohli mít přesné údaje o nových vakcínách. Studie Lyons-Weiler z roku 2020 se týká virů a jen s dodatkem tvrdí, že podobné problémy teoreticky může způsobit i vakcína. Třetí studie se týká možných variant viru a tím, jak vakcíny proti nim mohou chránit. Zde je zajímavé, že Kalina již tyto studie nemá nalinkované.
Že fragmenty RNA obsažené ve vakcínách nemohou rozvinout případy prionových chorob, Alzheimerovy nemoci nebo ALS se náš web již věnoval. Zajímavé také je, že článek hovoří o dokumentaci, kterou poskytla spol. Pfizer pro účely schválení ze strany Evropské medicínské agentury (EMA), ale neodkazuje na ni, natož na místo, kde se údajně o věci hovoří. Absolutním nesmyslem je ovlivněni lidské DNA mRNA technologiemi. Lidské DNA nelze přepsat ani nijak jinak ovlivnit. O to se snaží lidé vyvíjející genovou terapii, ale jak již bylo napsáno mnohokrát, mRNA nejsou genovou terapií. Neumí s lidskou DNA pracovat, natož ji jakkoliv opravovat.
Článek tedy velmi tendenčně pracuje s některými studiemi, které však pojednávají o něčem jiné. V jiných případech cituje studie, které se vůbec vakcíny proti COVID-19 nevěnují. Robert Kalina autorům vnucuje něco, co v studiích není uvedeno.
Podrobně se článku věnoval i projekt Iluminátor.
AKTUALIZACE 8. PROSINCE 2021: Redakce iDNES stáhla nejprve článek, následně i celý blog “Roberta Kaliny”.