Tenhle příběh je důkazem, jak nechutná byla komunistická propaganda. Smyšleným příběhem byla masírována i ta nejmenší mládež. Skutečným cílem této kampaně bylo vyzdvihnout výhody kolektivizovaného zemědělství. Řeč je samozřejmě o Mandelince bramborové.

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) podobně jako brambory pochází ze severní Ameriky. Poprvé byla popsána roku 1824 v americkém Coloradu. Dále se šířila kontinentem. Do Evropy se dostala spolu s americkým zbožím roku 1825 a postupně se od přístavů šířila dále do vnitrozemí. Od dvacátých let 20. století se objevuje se ve Francii, Belgii, Nizozemsku a Německu. Po druhé světové válce s nárůstem transportu brambor došlo k jejímu masivnímu přemnožení. Jednotlivé státy se v zájmu zachování úrody snažily varovat obyvatelstvo a organizovat informační kampaně. V Československu byla poprvé objevena v červenci 1945. K vážnému ohrožení dochází o dva roky později, ještě před únorem 1948 je na ministerstvu zemědělství ustaven Výbor pro potírání mandelinky bramborové.

Komunistická propaganda ji prohlásila za imperialistický útok (např. pohádka O zlém brouku Bramborouku) a obvinila Západ, že mandelinku na českém území uměle vysazuje z letadel nebo prostřednictvím diverzantů (úplně byly ignorovány ve stejnou dobu propuknuvší podobné kalamity po celé Evropě); občas tak byla propagandisticky zvána imperialistický či americký brouk nebo šestinohý vyslanec Wall Streetu.

Téhle odporné propagandě se nevyhnul v roce 1950 ani Ondřeje Sekora, autor Ferdy Mravence. Možná vás překvapí příběh “O zlém brouku Bramborouku”, který tento autor sám napsal a ilustroval. Vypráví o americkém brouku Bramborouku, kterého, podle dobové propagandy, nad našim území rozšiřovala americká imperialistická letadla, aby zničila naši úrodu brambor. V pozdějších letech už se o tomhle nechutném činu dál nezmiňoval, a tak se o tom skoro neví.

Podtitul knihy je „O mandelince americké, která chce loupit z našich talířů“. Jak již název napovídá, jedná se o komunistickou agitku, kde se Sekora, který byl členem KSČ, aktivně podílel na komunistické propagandě, která přirozené šíření mandelinky bramborové vykreslovala jako imperialistický útok Západu a USA, které mandelinku měly na českém území uměle vysazovat z letadel nebo prostřednictvím diverzantů. Shazování mandelinky z amerických letadel je v knize i názorně vyobrazeno. Je také vyobrazen životní cyklus mandelinky a děti jsou vyzývány, aby se do boje proti americkému brouku zapojily. Kniha končí větou: „Naše talíře budou v bezpečí, až vyhubíme poslední mandelinku. A svět, ten si oddychne, až budou také zneškodněni poslední nepřátelé míru.“

Podívejte se! Tolik hostí k nám přichází ze západu! Jen se sypou. A nějak se jim u nás líbí. Už se ohlížejí po našich brambořištích, aby se usadili.
Rychle nasadit vajíčka někam, kde budou jako pod střechou! Však už samička klade na rub listu první hromádku. Na sousední nať naklade druhou a vedle naklade další hromádky
Za chvíli už je na každé nati z jednoho páru mandelinek plno dětí. Z vajíček se vylíhly červené larvy a hned se pasou na listech. Ty jim chutnají! Však také larvy rostou jako z vody.
Dobré to bylo, říkají si, když se vykrmily. A pak se jdou zahrabat do země, aby se proměnily v kukly.
Z kukel se už líhne pěkná záplava dospělých brouků. Už se rozlétají, aby se napásli na bramborové nati. Co nesežerou, to pokryjí spoustami svých vajíček.
Och, kdyby se jim tak povedlo zničit všechnu úrodu našich brambor. To by zajásali: “Splnili jsme úkol, který nám dali páni ze západu. V ČSR nebudou brambory!”
Ne, nedáme se! Celé výpravy dětí půjdou zachránit naši úrodu. Zespodu si prohlédnou všechny bramborové keříčky, zda nenajdou na rubu listů vajíčka.
Nevynechají jediný trs. Najdou každé místo, kde sedí larvy. Každou mandelinku seberou do své láhve. Každé napadené místo označí a ohlásí.
Nedáme se. Uděláme všechno, abychom mandelinku vyhubili. Budeme ji stříkat, pálit, prášit, i pod zem za ní půjdeme a znovu a znovu ji budeme hlídat, jinak bychom se jí nezbavili.
Naše talíře budou v bezpečí, až vyhubíme poslední mandelinku. A svět, ten si oddychne, až budou také zneškodněni poslední nepřátelé míru.

Zdroje:

Wikipedie

Americké centrum

SDS

administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.