Na webu „Život v Česku”(dále jen ŽVČ) se před pár dny objevil malý rozhovor s prof. MUDr. Jiřím Beranem, CSc. ŽvČ. publikuje několik citací pana Berana o nadcházejícím očkování proti onemocnění covid-19, které se rozšířily po sociálních sítích jako lavina. S tvrzeními pana prof. Berana je ale několik problémů.
„Prodělané onemocnění covid-19 v jakékoliv podobě zanechá mnohaletou imunitu v buněčné paměti,“ tvrdí profesor. Tato zpráva v minulém týdnu obletěla internet a psalo o ní hned několik velkých médií. Za všechny pak mohu uvést například NY Times, který dále citují další média, jako je například studii, ze které pak články vychází najdete zde. Problémem této studie ale je, že byla provedena na pouze 185 pacientech, z čehož většina prodělala onemocnění mírnou formou bez nutnosti hospitalizace a pouze 41 z nich bylo po infekci déle jak 6 měsíců.
Na základě takto malého vzorku pak nelze tvrdit, že se jedná o jistou věc. Je třeba další výzkum. Toto tvrzení bych tedy vyhodnotil jako „Zajímavé… Ale pozor!“ Existuje řada studií, které se shodují na přirozené imunitě, která trvá mezi 3 až 7 měsíci v průměru.
„Ještě bych upozornil na drobný rozpor ze strany ministerstva zdravotnictví, které trvá na premise, že prodělané onemocnění nás ochrání jen na 3 měsíce. Toto uplatňuje i u opakování karantény u osob, které onemocnění prodělaly. Všichni výrobci vakcín ale trvají na výroku, že za měsíc po aplikaci dvou dávek vakcíny jsme chráněni na dobu skoro stejnou jako prodělání infekce. Kombinací obou výroků zjistíme, že ochrana po aplikaci dvou dávek vakcíny nemůže být v ČR delší než jeden měsíc,“ tvrdí Beran. K tomu několik bodů:
- Ministerstvo zdravotnictví na této premise nijak netrvá. Dobu pro opětovné zařazení do karantény (3 měsíce) opírá právě o konzistentní nálezy ostatních studií na větších vzorcích, kdy dolní hranice je uváděna na 3 měsíce od prodělání onemocnění.
- Porovnání domnělé “premisy” MZČR s tvrzením výrobců vakcín je tak zcela zavádějící, protože staví pouze na spodní hranici přirozené imunity.
- Společnost Pfitzer (pro příklad) uvádí, že jejich vakcína dokáže plně (!!!) chránit již po 28 dnech od podání první dávky vakcíny. Propočet pana prof. Berana, že vakcína může chránit maximálně na jeden měsíc je tak chybný jelikož do 3 měsíců zbývají dva, nikoliv jeden. A to nepočítáme s tím, že v této rovnici Prof. Beran operuje pouze se spodní hranicí 3 mesíců, nikoliv s tou horní tj. 7 měsíců popř. pak s jejich průměrem.
Zde pak dochází k protimluvu pana prof. Berana. V případě, že by tvrzení pana prof. Berana bylo pravdivé a imunita by po prodělání nemoci byla skutečně na několik let, tak dle jeho vlastních slov by musela i vakcína chránit několik let.
„Ten, kdo ji vyvine (vakcínu, která by chránila déle než prodělání samotné nemoci. pozn. autora), dostane Nobelovu cenu,“ tvrdí dále lékař. Nebudu uvádět vakcíny proti nemocem, jako je tetanus, tuberkulóza nebo rakovina děložního čípku, kde se imunita po prodělání nevyvíjí, ale vakcíny obecně poskytují lepší ochranu, než imunita po prodělání infekcí. Toto tvrzení bych tak hodnotil jako “jakž takž” pravdivé, ale pro použitý narativ irelevantní.
Jak sám článek uvádí, jedná se o názor pana prof. Berana, který plně respektuji a chápu, o co je tento názor opřený. Je však třeba si uvědomit, že tento názor se opírá o studii na velmi malém vzorku, který byl ještě panem prof. Beranem misinterpretován („Prodělané onemocnění covid-19 v jakékoliv podobě“) a není možné ho brát jako rozhodující pro něco, na čem by se měl stavět přístup k vakcínám proti onemocnění covidem-19. Cesta přirozené imunizace, kterou tak pan Beran nepřímo naznačuje, by stála miliony životů po celém světě. Miliony životů, které právě vakcína může zachránit a pomoci nám vrátit se k normálnímu způsobu života.