Odborníci se shodují, že k zastavení šíření COVID-19 je potřeba dosáhnout 60-70% imunizace společnosti. Kolektivní imunity lze efektivně a nejrychleji dosáhnout jedině prostřednictvím očkování. Samovolné promoření by mělo za následek příliš velké množství obětí, ve hře by byla také neustálá hrozba kolapsu zdravotního systému.
Ovlivňuje je tlak dezinformací, ale i nedostatek srozumitelných, vědecky podložených informací ohledně vyvíjených vakcín. Svou roli v avizované neochotě nechat se očkovat hraje také dlouhá léta živený odpor proti očkování podložený nepravdivými údaji o jeho škodlivosti. „Dezinformace a hoaxy vzbuzují obavy. Lidé si pak nejsou jisti tím, co je a není skutečné. Pro mnohé, kteří nejsou a ani dosud nebyli v přímém kontaktu s problematikou klinického hodnocení, a kteří nesledují zahraniční zdroje či nejsou zvyklí si informace pečlivě ověřovat, je velmi jednoduché dezinformátorům ‚naletět‘. To může vést k vyššímu procentu odmítání očkování, kterého se odborníci oprávněně obávají. S jistotou totiž víme, že k úspěšnému zastavení šíření viru a návratu do běžného života bez lock-downů nám pomůže pouze dosažení 60–70% proočkovanosti populace,“ vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Už od jara mluvili někteří odborníci o kontroverzní strategii známé jako „promořování“ nebo „přirozená stádní imunita“. Jestliže před půl rokem šlo o ambiciózní sen, reálná čísla ze světa jej definitivně pohřbila. Promoření nikde nefungovalo a jeho cena by byla tragická.
Data ze zahraničí (Brazílie, Británie, Švédsko) ukazují, že nechat viru relativně volný průběh znamená ohromné ztráty na životech a vede k náporu na systém zdravotnictví. Podzimní data navíc ukazují, že ani to nezabránilo obávané druhé vlně infekce. Žádná země zatím nedosáhla takové míry nákazy, aby mohla těžit ze získané kolektivní imunity. Nemluvě o tom, že individuální imunita proti covid-19 s postupem času zřejmě odeznívá (dat je zatím málo).
I lidé, kteří covid-19 prodělají a nezemřou, mohou mít těžký průběh. Mezi známé komplikace patří dlouhodobá únava, problémy s dechem, problémy se soustředěním, poškození srdce, bušení srdce atd. A to zatím stále neznáme dlouhodobý dopad této nemoci. Existují opodstatněné obavy, že tyto efekty mohou trvat i několik let. Vystavení velkého množství lidí velké dávce viru s sebou nese významné komplikace, i kdyby se hypoteticky podařilo izolovat ohrožené skupiny. Navíc je nereálné předpokládat, že se nezmění chování lidí tváří v tvář narůstajícímu počtu úmrtí.
Plán promoření populace za účelem získání stádní imunity pracuje s myšlenkou izolace těch lidí, u kterých je riziko vážného průběhu covid-19. Jde především o seniory a lidi se sníženou imunitou. Takových je ale v populaci ohromné množství (pětina obyvatel ČR je starší 65 let). Kompletní izolace tak velké skupiny je nereálná, především s tím, jak stoupá nálož viru v populaci.