Tzv. Parlamentní listy zveřejnily 7. dubna 2019 rozhovor s ekonomkou Markétou Šichtařovou vedený dezinformátorem Jiřím Hroníkem. Zpovídaná ekonomka se hned na začátku rozhovoru dopustila zásadních manipulací.
Uvádíme klíčovou část textu:
Hroník:
Pondělní rozhodnutí vlády zvýšit od 1. ledna 2020 průměrný důchod o 900 korun měsíčně směřuje podle Andreje Babiše k plnění koaličního slibu, že v roce 2021 bude průměrný důchod 15 tisíc korun měsíčně. Ale byly slyšet hlasy, že vzhledem k vývoji rozpočtu a zpomalování ekonomiky je takové tempo růstu penzí nad poměry českého hospodářství. Co si o adekvátnosti nejnovějšího zvýšení myslíte, a jak může ovlivnit tvorbu státního rozpočtu na příští rok?
Šichtařová:
Víte – důchody sice rostou hodně, to je fakt, sociální dávky jsou největším výdajem rozpočtu. Stát na ně vynaložil během prvního kvartálu 149 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 8 procent, z toho důchody se prodražily o 8,5 procenta. Ale i přes to všechno tady ten hlavní problém s veřejnými financemi nevidím. Vidím ho v položkách, kterých si většina lidí nevšimne, neb jsou dobře schované pod různými jinými nadpisy. Tak třeba:
- Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím: meziročně +58,9 procenta.
- Odvody vlastních zdrojů EU do rozpočtu EU: +67,6 procenta.
- Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům: +28,6 procenta.
- Platy a podobné výdaje státního rozpočtu: meziroční nárůst o 8,4 procenta.
A tak dál. To jsou položky, které jsou dobře „ukryté“ pod jinými nenápadnými hlavičkami, takže si jich málokdo všimne. A přitom tady je velký problém.
[Konec citace]
Na článek jsme narazili náhodně, ale pokud někdo hledá nějaké nesmysly a překrucování, pak v případě paní Šichtařové je každý její text trefa do černého. Nejinak je tomu i zde. Ač nejsme vystudovaní inženýři ekonomie, jevilo se nám jako nesmysl, že by se o tolik zvyšovaly platby do EU a také transfery neziskovým organizacím. Vyžádali jsme si proto k inkriminovanému článku vyjádření Ministerstva financí. Stanovisko tiskového oddělení MF, které potvrzuje náš názor, uvádíme v plném znění.
Vyjádření Ministerstva financí ČR k rozhovoru „Markéta Šichtařová za vás prostudovala státní rozpočet. Objevila spoustu nenápadných skrytých kolonek, ve kterých létají miliardy“ (PL, 7. dubna 2019) z 21. 5. 2019
Paní Šichtařová ve svém článku používá a porovnává údaje za první čtvrtletí roku 2019 s prvním čtvrtletím roku 2018. Závěry, které uvádí paní Šichtařová, jsou mylné a zcela zavádějící a MF s nimi nesouhlasí. Je třeba rozlišovat meziroční porovnání kvartálního plnění výdajů (tato čísla jsou vedena v článku) a meziroční porovnání celkového rozpočtu na daný účel, případně plnění celoročního rozpočtu v rozpočtovém roce na daný účel. Tyto dva (tři) pohledy je třeba uvádět vedle sebe. Z vývoje kvartálního porovnání nelze vyvozovat závěry pro vývoj celoročních výdajů. Tento problém lze dokumentovat na příkladu:
Skutečnost k 31. 3. 2019 u položky „Odvody vlastních zdrojů EU do rozpočtu EU“ činila 17,42 mld. Kč a k 31. 3. 2018 činila 10,4 mld. Kč. Tedy meziroční kvartální nárůst o 67,6 %, tj. o 7 mld. Kč, což však bylo způsobeno vyšší splátkou za měsíc únor 2019. Nebyla poskytnuta 1/12 schváleného rozpočtu, ale částka vyšší, a to na základě požadavku EU.
Zdroje dle DPH a HND jsou hrazeny z národních rozpočtů členských států a jsou rovněž odváděny jednou měsíčně (první pracovní den v měsíci), obvykle ve výši 1/12 roční částky, kterou stanoví Evropská komise na základě výše schváleného ročního rozpočtu EU a odhadu vyměřovacích základů pro zdroj z DPH a zdroj z HND. Evropská komise má možnost měsíční platby upravovat (tj. požadovat naráz odvod více tzv. „dvanáctin“, zejména na začátku roku), a to dle potřeby proplácet z rozpočtu EU žádosti o platby.
Pro rok 2019 jsou rozpočtovány výdaje na „Odvody vlastních zdrojů EU do rozpočtu EU“ ve výši 43,6 mld. Kč a v porovnání s rozpočtem na rok 2018 dochází k nárůstu o 10,2 % (v porovnání SR 2019/skutečnost 2018 nárůst o 2 %, plnění ročního rozpočtu roku 2019 pak činí 40 %), což jsou zcela jiné nárůsty, než uvádí paní Šichtařová.
Podobná specifika lze najít i u ostatních výdajových titulů.
Současně MF nesouhlasí s názorem, že rozpočet obsahuje skryté výdajové položky, které jsou uvedeny pod různými nadpisy či nenápadnými hlavičkami a občan si toho ani nevšimne. Státní rozpočet je zcela transparentní a MF žádné výdajové položky neskrývá.
[Konec citace]
Dodatek
Na doplnění uvádíme zkopírované výňatky z tiskové zprávy MF Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až březen 2019, odkud čerpala i paní Šichtařová.
Závěr
Rozhodně si nemyslíme, že by se snad Markéta Šichtařová svých tvrzení dopustila omylem a že by snad nevěděla, že čerpání výdajů za jedno čtvrtletí nelze automaticky aproximovat na celý rok. Naopak, tvrdíme s naprostou jistotou, že autorka ve svých článcích zcela úmyslně překrucuje a lže (v tomto případě proto, aby stavěla do špatného světla EU i neziskové organizace). O to horší je, že přitom zneužívá svou autoritu ekonomky. Markéta Šichtařová totiž na neziskové organizace útočí opakovaně a opakovaně na základě nesmyslů a manipulací. Rovněž je známé její „věštění“ ekonomické krize.