V posledních letech v zemích Evropské unie pravidelně získává povolení k pobytu 2 – 2,5 miliónu lidí ze třetích zemí. Na špici přitom nejsou uprchlíci, o nichž dennodenně referují média, ale lidé z Ukrajiny, USA, Číny a Indie. Ostatně i česká vláda se shodla na udělování rychlejších pracovních víz pro Ukrajince.
Autor: Robert Břešťan, HlidaciPes.org
Vstřícnost k cizincům ukazují oficiální statistiky Evropské unie zaměřené právě na udělení povolení k pobytu (pro účely statistiky – jakékoli povolení umožňující cizincům z třetích zemí legální pobyt v délce nejméně tří měsíců) ať již z důvodu zaměstnání, studia, scelení rodin, ale i na základě mezinárodní ochrany uprchlíků.
V roce 2014, za nějž jsou k dispozici kompletní data, země Evropské unie v součtu vydaly 2,3 miliónu povolení k pobytu. Počet udělených povolení se v posledních osmi letech pohybuje setrvale v rozmezí dvou až dvou a půl miliónu lidí.
Je tedy zjevné, že aktuální problémy s příjímáním imigrantů nespočívají v pouhém faktu jejich počtu, ale v tom, z jakých zemích přicházejí, z jakých důvodů, z jakého zázemí pocházejí a nakolik jsou ochotní přizpůsobit se novému prostředí a začít v něm pracovat či studovat.
Ukrajinci do Polska a Česka
Nejotevřenější k cizincům (detailní tabulka níže) není podle údajů Eurostatu Německo či Švédsko, ale Británie. Na druhém místě je – možná poněkud překvapivě – Polsko. Hlavním důvodem jeho hranice s Ukrajinou; právě Ukrajincům Polsko udělilo 247 397 povolení k pobytu, 81 % lidí z toho získalo pracovní povolení.
Počty udělených povolení k pobytu a jeho důvody
(celkový počet/ scelování rodin/ vzdělávání/ zaměstnání/ ostatní – zahrnuje uprchlíky)
Ukrajinci získali v roce 2014 vůbec nejvyšší počet povolení k pobytu v Evropské unii: v EU se jich alespoň krátkodobě usadilo 302 772. Česká republika je ve vztahu k Ukrajincům druhou nejotevřenější zemí EU, Česko jich přijalo (udělilo právo pobytu) 12 867, třetí Itálie 8751.
Velká Británie v roce 2014 vydala celkem 568 tisíc povolení k pobytu, Polsko 355 tisíc, třetí Německo 238 tisíc. Spolu s Francií (218 tisíc), Itálií (204 tisíc) a se Španělskem (189 tisíc) tato šestice zemí udělila 75 % všech povolení k pobytu lidem z třetích zemí.
Česká republika v roce 2014 dala povolení k pobytu 35 458 lidem. Nejvíce Ukrajincům, s větším odstupem (viz tabulka) Rusům, Vietnamcům, Američanům a Kazachům.
V přepočtu na tisíc obyvatel tím Česko patří k evropskému průměru (na špici jsou v tomto ohledu Malta, Kypr, Švédsko a Polsko).
Studium, práce, rodina
Přitažlivost „jedničky“ v udělování povolení k pobytu, Británie, je do značné míry dána možností studia na tamních školách (37 % případů) – v roce 2014 získalo potřebné razítko 177 tisíc lidí. Právě Británie přijala tvrdá opatření vůči imigrantům a nově příchozí ze zemí mimo EU si pečlivě vybírá. Tomu nasvědčuje fakt, že v roce 2014 udělila povolení k pobytu 136 tisícům občanů USA, 74 000 Číňanům a 73 000 Indů.
Nejvíce povolení k pobytu získali v Evropské unii Ukrajinci (303 tisíc), občané USA (199 tisíc), Číňané (170 tisíc), Indové (135 tisíc) a Maročané (96 tisíc).
Jednotlivé země EU a národnost cizinců s uděleným povolením k pobytu
Důvody imigrace do EU jsou velmi různorodé. Zatímco v případě Rusů, Turků a Maročanů převládá scelení rodin, u Ukrajinců a Indů je to odchod za prací, u Číňanů a Brazilců vzdělávání (což je také důvodem, proč v Irsku z cizinců ze třetích zemí nejčastěji získávají povolení k pobytu Brazilci) .
“Jiné důvody” (kam statisticky spadají i uprchlíci) vedou především u Syřanů a Bělorusů.
Logickou námitkou, že data za rok 2015 budou s ohledem na migrační a uprchlickou krizi vypadat zcela jinak se zabývá čerstvá analýza známého bruselského think-tanku Centrum pro evropská politická studia:
„Není to tak jisté. Roky 2008 – 2014 zahrnují období Arabského jara i nárůst uprchlické vlny ze severní Afriky a ve statistikách a důvodech udělení povolení k pobytu se to neodrazilo,“ konstatuje analýza. Příčiny toho, proč lidé z třetích zemí do Evropy přicházejí, jsou podle ní překvapivě stabilní.
„Klasičtí“ uprchlíci tvoří jen 29 % z těch, kdo získají povolení k pobytu v EU, 21 % přichází za studiem, za prací 25 % a kvůli scelování rodin taktéž 25 %.
„I když téma uprchlíků má největší mediální pozornost, fakta ukazují, že tvoří pouze čtvrtinu z vydaných povolení k pobytu v EU,“ konstatují na základě dat Eurostatu analytici CEPS.
Omezí se scelování rodin?
„Celkově nejvíce lidí v zemí EU, 680 tisíc, získalo povolení k pobytu na základě rodinných důvodů, respektive scelení rodin, na druhém místě s 577 tisíci jsou „ostatní důvody“, kam patří například mezinárodní ochrana uprchlíků, 572 tisíc lidí dostalo povolení k pobytu pro účely zaměstnání, půl milionu povolení bylo uděleno pro účely studia,“ shrnuje statistická zpráva EU. V podobných poměrech se důvody udělení práva pobytu v zemích EU pohybuje dlouhodobě.
Data za rok 2015 budou ale nepochybně zajímavá. Podobně i další vývoj v ochotě přijímat v Evropské unii cizince ze třetích zemí. Například politici Rakouska a Německa veřejně hovoří o tom, že právo na scelování rodin uprchlíků by se mělo omezit.
Dánsko už dokonce schválilo nové zákony, které zpřísňují podmínky pro získání pobytu a posouvají lhůtu pro spojování rodin z jednoho roku na tři.
( článek původně publikován na HlidaciPes.org )