“Brusel povolí jen dvě igelitky týdně” – jestli máte taky hned po přečtení pocit, že žijeme v totalitě a že chcete z Unie pryč, zabrzděte.
A jestli si myslíte, že by titulek měl odpovídat obsahu článku, tak vás MF Dnes opět vyvede z omylu.
Totiž když se dáte do čtení, tak zjistíte, že článek je o konci rozdávání igelitek zadarmo. Což mimochodem dělá už jen opravdu málokterý obchod i dnes. Pomineme, že i předtím jste si je stejně zaplatili v ceně nákupu, o to nejde.
Smyslem opatření Unie je snížení produkce plastového odpadu – chce docílit, aby se spotřeba snížila maximálně na 90 tašek za rok, tedy v prostém přepočtu na cca dvě týdně. Každopádně, o žádném povolení dvou igelitek na týden v článku nenajdete nic.
Namísto toho v něm ale je vyjádření českého ministerstva ŽP, zcela popírající titulek: “Evropská unie dala vlastně tři možnosti. Buď úplný zákaz igelitových tašek, ale o tom jsme ani neuvažovali. Druhou možností bylo stanovit limit tašek na obyvatele a rok. Třetí alternativou byl zákaz bezplatného předávání. To nám přišlo jako optimální.”
Takže víme, že se tu zas na první signální jen straší zlým Bruselem – otázka ale je, proč MF Dnes prezentuje téma “konec igelitek zdarma” jako “Brusel povolí jen dvě igelitky týdně”?
Především proto, že mediální obsahy jsou v prvé řadě zbožím a tak by na ně mělo být i nahlíženo. Titulek prodává. Na tom není nic extra špatného, dělá to kdekdo a jen je dobré o tom vědět. MF Dnes ví, že Unie je skvělý terč, protože Merkelová, uprchlíci, tuzemák a pomazánkové máslo.
Pes je ale zakopaný jinde. Intuitivně totiž posuzujeme věci podle toho, jak snadno nám přijdou na mysl. To je například důvod, proč se bojíme létat, ale jezdit autem nám nevadí, i když statisticky jsou letadla mnohem bezpečnější dopravou.
Takže závěrem otázka pro chytré hlavy – jaký obraz EU a Bruselu vám asi tak jako první přijde na mysl, když dnes a denně budete číst právě takové titulky?