Devátého května zveřejnil portál iDNES v placené sekci Premium článek od Milana Vodičky, který se zabývá nedávno zveřejněnými dokumenty ve věci obvinění Michaela Flynna. Ten se stal po vítězství Donalda Trumpa ve volbách prezidentovým národním bezpečnostním poradcem.
Jedním z hlavních problémů článku je to, že je označen jako zpravodajství a přitom se jedná o názor, popřípadě komentář. Článek obsahuje různá subjektivní hodnocení a přehnané výrazy („bomba jim vybuchla v rukou, koronavirus americké politiky nebo právní vykopávky z doby napoleonských válek“), když autor potřebuje někoho pošpinit. Bohužel se však v článku uvádějí nepravdivé informace a manipulace. Jako odkaz pro časovou osu celé této kauzy doporučuji odkaz Politifact.
Po úvodu, že demokratům (politikům Demokratické strany USA) mělo uškodit zrušení stíhání Michaela Flynna a stručné rekapitulaci zrušení obvinění následuje odstavec:
‘Ještě nepříjemnější jsou však zveřejněné interní dokumenty FBI, která Flynna vyšetřovala. Například po poradě s ředitelem FBI si šéf vyšetřování jménem Priestap udělal poznámku s osnovou, kam má případ vést: „Co je náš cíl? Pravda/přiznání, nebo ho přinutit ke lži, abychom ho mohli stíhat nebo ho nechat sesadit?“
„Přinutit ho ke lži, abychom ho mohli stíhat“ zní jako z knih o činnosti tajných služeb v úplně jiném režimu, jiné době a jiné části světa.’
Šéf vyšetřování Bill Priestap tuto poznámku skutečně zapsal v lednu 2017 a spolu s dalšími dokumenty byla zveřejněna na konci dubna 2020. Obhájci Michaela Flynna tuto poznámku vydávají za důkaz, že se FBI snažila Flynna natlačit do lhaní záměrně, podobně jak píše pan Vodička. Na druhou stranu bývalí zaměstnanci FBI a nebo lidé obeznámení s vyšetřovací praxi tuto poznámku označují za důkaz diskuze mezi agenty FBI, jak v případu Flynna postupovat a jakým způsobem vést rozhovor. Tento pohled také podporuje rozbor celého dokumentu a ne jen několika řádek, které byly zveřejněny.
‘Ale ani z dalších okolností to nevypadá, že FBI šlo o to, zjistit pravdu. Flynna agenti přepadli po inauguraci v kanceláři. Neinformovali o tom právníky Bílého domu, jak bylo pravidlem, aby jim advokáti nebránili namotávat si Flynna podle potřeby. Přesto byl výsledek nula: Nelhal nám, řekli agenti.
Výslech se týkal Flynnových setkání s ruským velvyslancem, při nichž ještě před jmenováním do funkce měl údajně diskutovat o zrušení amerických sankcí vůči Rusku.’
Že by FBI nešlo o zjišťování pravdy je jen dojem Pana Vodičky, neříká totiž pravdu. Agenti jej totiž nepřepadli po inauguraci, protože Donald Trump složil prezidentský slib 20. ledna, Flynn složil přísahu do funkce poradce 22. ledna a ve stejný den vychází v Wall Street Journal článek, že dvě Flynnovy konverzace s ruským velvyslancem kolem Vánoc 2016 jsou předmětem vyšetřování. Rozhovor s agenty FBI se konal 24. ledna a Flynn mohl být těžko překvapen něčím, co se dočetl o dva dny dřív v novinách.
Je pravda, že si agenti rozhovor domluvili přímo s Flynnem a nikoli přes Bílý dům a nedoporučili mu přítomnost právníka. Jakkoli je tento postup neobvyklý, je legální a FBI postupovala v souladu se zákonem. Že by byl výsledek nula a že by agenti vyslýchající agenti přišli se závěrem ‘nelhal nám’ je manipulace. Agenti v dokumentech tvrdili, že si nebyli jisti, zda jim Flynn lhal. Co je však podstatné, že si byla jista FBI jako instituce, už o dva dny později 26. ledna informuje ministryně spravedlnosti Sally Yates právníka Bílého domu McGahna, že Flynn o rozhovoru s ruským velvyslancem lhal.
Tady je potřeba ještě připomenout, že Flynn lhal o rozhovorech s ruským velvyslancem také americkému viceprezidentovi Mike Pencovi. Pence potom v mediích 15. ledna 2017 nevědomky zalhal, když hájil Flynna, že žádné zákony neporušil. To byl také hlavní důvod pro zbavení Flynna funkce a jeho odchod z místa poradce prezidenta pro národní bezpečnost 13. února 2017.
‘Zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, který měl Russiagate na starosti, Flynnovi proto přišil porušení takzvaného Loganova zákona, právní vykopávky z doby napoleonských válek, který zapovídá americkým občanům při jednání s cizinci předstírat, že zastupují vládu. Podle tohoto zákona byli dosud obviněni jeden farmář z Kentucky vroce 1803 a jeden podnikatel, který chtěl v roce 1852 přetnout nejužší místo Mexika železnicí. Ani jeden neskončil u soudu.’
Pan Vodička se tu snaží shodit Loganův zákon jako právní vykopávku a bagatelizovat tak porušení zákona. Flynn však nebyl obviněn z porušení Loganova zákona, ale za lhaní FBI. Flynn se do lhaní Viceprezidentovi a FBI nahnal sám, protože nechtěl přiznat, že by jako soukromá osoba jednal za americkou vládu s ruským velvyslancem a tedy, že by Loganův zákon porušil.
‘Flynn vzdoroval, ale pak na něj přitlačili tím, že s ním bude obviněn i jeho syn, takže generál kapituloval a šel na dohodu: prohlásil, že lhal FBI, tím vykoupil syna a získal slib, že nepůjde do vězení.’
Napřed je potřeba vysvětlit, jak se najednou do případu přimotal syn Michaela Flynna. Michael Flynn totiž během roku 2016 spolupracoval s tureckou vládou a dělal pro ni zakázky za více než 500.000 dolarů. Ta spolupráce byla v takovém rozsahu, že Flynnova společnost jednala v zájmu Turecka a proti zájmům USA, což ale podle zákona musí být nahlášeno úřadům. A vyšetřovatelé na toto přišli a mohli Flynna obvinit. Ve společnosti pracuje na pozici náčelníka štábu (Chieff of staff) syn Michaela Flynna. Flynnův syn byl také vyšetřován a je možné, že by byl posléze obviněn. Jak závažná byla obvinění v tomto případě si můžeme odvodit podle reakce soudce Emmeta Sulilvana. Ten se po seznámení s dokumenty spolupráce s Turky zeptal vyšetřovatelů, zda uvažovali, že obviní Flynna ze zrady. Potom přímo Flynnovi rekl, že prodal svou zemi – ‘Arguably you sold your country out’ a že jeho činy podrývají vše, co reprezentuje vlajka USA.
Zda FBI na Flynna tlačila a nebo ho vydírala nevíme, zde je jednostranně podáván pohled Flynnových právníků a naprosto vypouští důležité detaily a okolnosti. Že Flynn lhal FBI a Viceprezidentovi je zdokumentovaný fakt, článek iDNES to podává jakože se Flynn přiznal k něčemu, co neudělal, aby ochranil rodinu, což neodpovídá faktům. Jak je to se slibem, že nepůjde do vězení, si ukážeme v zápětí.
‘Jenže to druhé se nesplnilo, hrozilo mu půl roku. Flynn dvakrát přiznal, že lhal, ale už delší dobu tvrdí, že přiznání byla součástí dohody, a chtěl je vzít zpátky. Nakonec vyrazil dveře s právníky, kteří ho zastupovali, a vzal si jiné. Ti tlačili na stát mnohem víc, získali nyní zveřejněné dokumenty a dovedli případ k nynějšímu rozuzlení.’
Tady chybí detail, že za přiznání viny lhaní FBI a spolupráci s vyšetřovateli navrhl 4. prosince 2018 hlavní vyšetřovatel Mueller pro Flynna podmíněný trest a tedy by nešel do vezení. Soudce Emmet Sullivan však zareagoval, že uvažuje o trestu, který by vězení zahrnoval. Flynn následně zrušil spolupráci s tehdejšími právníky a v červnu 2019 najal si nové, ti přišli s tím, že Flynn byl do přiznání viny vmanipulován a neférově nalákán FBI. Teto výklad v prosinci 2019 odmítl soudce Sullivan. Na změnu přístupu zareagovali také vyšetřovatelé, kteří pro Flynna v lednu 2020 navrhli 6 měsíců vězení. K odsouzení ale nedošlo, protože 30. dubna 2020 americke ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo nové dokumenty k případu. Následně 7. května zrušilo celé vyšetřování ve věci Michaela Flynna.
‘Ministerstvo spravedlnosti tedy případ smetlo s tím, že vyšetřování bylo neopodstatněné, což mělo za následek explozi v obou rojnicích americké politické války. Republikáni se ptají, kolik dalších případů bývalých Trumpových lidí bylo takto křiklavě zmanipulováno a zničeno, aby tím byl ničen Trump, a slibují vyšetřovatelům vězení. Demokraté tvrdí, že jde o křiklavé ohýbání práva, a slibují vězení ministru spravedlnosti Barrovi.’
Ministerstvo spravedlnosti tento případ dohlíželo od samotného počátku a až nyní po jej ukončilo v době, kdy mělo dojít k vynesení trestu pro Michaela Flynna. Podobně se ministerstvo spravedlnosti vložilo do případu jiného Trumpova spojence, kterým je Roger Stone. Tomu ministerstvo zajistilo nižší trest, než navrhovali vyšetřovatelé. Takové zasahovaní do práce vyšetřovatelů ze strany ministerstva spravedlnosti je v USA výjimečné. Je pravda, že okamžitě po zrušení vyšetřování došlo ke slovním přestřelkám mezi stoupenci a odpůrci prezidenta Trumpa a jeho přivrženci.
‘Důkazy? Nebyl jediný. Ale Flynn není jediná špatná zpráva pro demokraty těchto dnů. Současně bylo zveřejněno 6 000 stran dosud tajných dokumentů z výslechů provedených kvůli Russiagate v Kongresu, kde i nejdůležitější svědci říkají, že o žádných důkazech nevědí ani o nich neslyšeli. Přesto demokraté v médiích tlačili na kauzu dál s argumentem, že „důkazy jsou pevné“. Pak odmítali zápisy z výslechů zveřejnit. Ale teď jsou venku. Russiagate znovu ožívá v nové podobě. Zatímco dříve o ní demokraté mluvili jako o nové Watergate, kde prezident chtěl prznit systém, ale ten se nedal, teď to vypadá jako Watergate naruby.’
Poslední odstavec manipuluje se závěry Muellerova vyšetřování. Na základě práce FBI a tajných služeb bylo obviněno 37 lidí, kteří se zapojili do ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016. Donald Trump se podle závěrečné Muellerovy zprávy snažil v deseti různých případech bránit spravedlnosti. Syn prezidenta Donald Trump junior nebyl obviněn za setkání s ruskou advokátkou v Trump Tower v červnu 2016 jen kvůli tomu, že dotyčný nevěděl, že jde o ilegální činnost.
Závěr patří slovům o ‘Watergate naruby’, ale o čem pan Vodička vlastně mluví? Pro demokratickou stranu USA nemají informace v článku žádné negativní dopady, demokratická strana nevede ministerstvo spravedlnosti ani FBI. Že se političtí oponenti navzájem napadají je běžná praxe, ale žádná kriminální obvinění, která by opodstatnila zmínku o Watergate naruby nejsou na pořadu dne. A přesto se tato dvě slova dostala i do titulku..
Milan Vodička byl už na našem serveru jednou zmíněn a to když psal nepravdy a manipulace v jiném svém článku, kde opět napadal Muellerovo vyšetřování a šířil konspirační teorie o kriticích prezidenta Donalda Trumpa. iDNES Vodičků nový článek o ‘Watergate naruby’ označuje jako zpravodajství, místo korektního označení názoru nebo komentáře. Tímto budí dojem, že v článku jsou potvrzené informace a fakta, což však neodpovídá realitě.