Chřipka i koronavirus jsou infekční choroby, které se přenášejí z člověka na člověka. Příznaky jsou často velmi podobné – vysoké teploty, bolesti kloubů. Není jednoduché je od sebe rozeznat. Pro odlišení nemocí se musí posuzovat také cestovatelská historie. Zatímco ale chřipka v nás běžně nevyvolává strach, koronavirová infekce děsí svět.

Hlavním důvodem je jeho letalita. Chcete-li smrtnost. Ta je u nakažených nemocí COVID-19 mnohem vyšší jak u běžné sezónní chřipky. „Na důvěryhodných zpravodajských webech v zahraničí se konečně začala objevovat tabulka s daty ze CDC srovnávající letalitu u jednotlivých věkových skupin pro sezonní chřipku a COVID-19. Vyrobil jsem její českou verzi. Až vám zase bude někdo povídat o tom, jak je COVID-19 takové lehčí chřipkové onemocnění, tak mu tabulku ukažte a více pak už agumentovat nemusíte,“ píše 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy na svém Facebooku.

Typickým příznakem je suchý kašel a teplota. Nejhorší komplikací je pak zápal plic, ten se u vážných případů vyvíjí někdy kolem osmého devátého dne. Běžná chřipka zápal plic nezpůsobí. Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí se inkubační doba pohybuje mezi dvěma a čtrnácti dny, některé případy nicméně ukázaly, že tato doba může být delší. To je další zrádnost viru. Chřipka má inkubační dobu 18-72 hodin.

Na stranu druhou, expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Gabriel Leung ujistil, že současná epidemie COVID-19 není srovnatelná s pandemií španělské chřipky z let 1918 a 1919, která měla 50 až 100 milionů obětí. Leung zmínil i rozdíly od nemoci SARS z roku 2003. Tam nebyli nakažení a přenašeči, u nichž by nemoc nepropukla. Nakonec každý nakažený měl středně vážné nebo vážné symptomy a musel být hospitalizován. „Není to pandemie z roku 1918. Na druhou stranu to není ani pandemie prasečí chřipky z roku 2009. Ve srovnání s ní je mnohem vážnější a mnohem smrtelnější,” uvedl Leung na tiskové konferenci k aktuální epidemické situaci v Hongkongu.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.