Zastupitel v Ústeckém kraji Jiří Madar tvrdí, že počty hospitalizovaných neklesají kvůli bonusům od pojišťoven. Web Mix24 vydal dokonce článek: „Proč neklesají počty hospitalizovaných, podle kterých se řídí PES? Nemocnice drží na lůžkách lehké případy kvůli bonusům od pojišťoven, tvrdí lékař.“ Jedná se však o nepravdu. Od 1. 1.2021 platí změna vyhlášky, pro kterou je možné si příplatek za COVID-19 pacienty účtovat jen 10 dní u lehkých případů a 20 dní u vážných případů.
„Onemocnění COVID-19 má dle současných poznatků dobu infekčnosti 10 dní u pacientů s lehkým nebo středním průběhem onemocnění a 20 dní u pacientů s těžkým průběhem onemocnění zpravidla u pacientů na JIP nebo ARO. Pouze po tuto dobu existují zvýšené náklady na péči o tyto pacienty (spotřeba osobních ochranných pomůcek; odměny a příplatky personálu, který se stará o COVID-19 pozitivní hospitalizované pacienty) a po skončení infekčnosti je možné k pacientům s onemocněním COVID-19 přistupovat jako k neinfekčním, tedy jim poskytovaná zdravotní péče by měla být hrazena již ve standardním režimu za vykázanou péči bez bonifikačních příplatků. Zároveň díky vytvoření nových výkonů pro PCR testy na COVID-19 č. 82301 a 82302 bude možné z vykázané péče jednoznačně určit datum začátku infekčnosti pacienta, tj. datum provedení PCR testu s pozitivním výsledkem vykázáním výkonu č. 82301,“ říká platná vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR.
„Přestože počet COVID pacientů v ČR mírně klesá, naprostá většina nemocnic je nadále zatížena prakticky na maximum svých kapacit. Stále jsou realizovány mezikrajové transporty z krajů, kde je vytížení kapacity lůžek nejvyšší (Karlovarský kraj). Na tomto místě je nutno jednoznačně dementovat informace v některých mediích, že dochází k umělému udržování obložnosti nemocnic z důvodu zneužívání navýšených úhrad pro pacienty hospitalizované na JIP/ARO. Omezení odkladné péče trvá a zahájení jejího obnovení ve většině nemocnic nelze očekávat dříve než za 3 týdny, to vše za podmínky účinnosti přijímaných protiepidemických opatření,“ říká náměstek ministra zdravotnictví, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.
A dokonce se věci mají naopak a zdá se, že je zkreslována statistika hospitalizovaných. Podle statistik Ministerstva zdravotnictví ČR to vypadá, že situace v nemocnicích se pozvolna uklidňuje. Na povrch však se vynořují informace, že uvedená čísla jsou zavádějící.
Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková upozornila na slova krajského koordinátora lůžkové péče Jana Žižky z mladoboleslavské nemocnice, jimiž překvapil na jednání krizového štábu: statistika klame. Člověk, který je evidován jako již vyléčený, může ve skutečnosti ležet ve špitále na ventilaci. Žižka totiž vysvětlil, jak se čísla počítají: „Když uplyne 20 dnů od prvního pozitivního testu, každý nakažený se začne vykazovat jako vyléčený. Automaticky. Bez ohledu na fakt, že třeba zrovna bojuje na JIPce o život. Bez ohledu na to, že těžké případy zůstávají v nemocnici i dlouhé týdny. I bez ohledu na to, že do nemocnice se pacient dostává zpravidla až 10–12 dnů po testování. Skutečnost je tedy horší než udávané hodnoty, jež by se od ní mohly odlišovat odhadem o 30–40 procent.“ Ministerstvo zdravotnictví se k věci i přes naše urgence nevyjádřilo.
Faktem je, že nemocná osoba s COVIDem je infekční zhruba 11 dní od nákazy. To však neznamená, že po 11 dnech je osoba zdravá. Virus nebo autoimunitní reakce těla může v těle vyvolat škody i na měsíce, nebo způsobit i trvalé následky. Je tedy velkou otázkou, kdy lze daného člověka prohlásit za zdravého. Velký rozdíl ovšem je mezi diagnózou COVID-19 a statistikou vytížení lůžek. Pokud by ministerstvo skutečně takto uměle snižovalo počet lidí v nemocnici, jde na věc nahlížet jako na manipulaci se statistikami. Připomeňme, že ministr Blatný se snažil situaci bagatelizovat i nedávno, když prohlásil, že na COVID-19 zemřelo jen 30% uvedených v statistikách. Čísla nadúmrtí však hovoří o opaku, tedy, že situace je ještě horší jak statistiky ministerstva.