Jihočeský kraj na svém Facebooku publikoval 1. srpna téměř poplašnou zprávu, ve které varuje před katastrofálními následky kůrovcové kalamity na Šumavě. „Jsme přesvědčení, že momentálně uplatňovaná strategie boje proti kůrovci má nenávratné dopady na Šumavu, která doslova mizí a hrozí, že příští generace ji poznají už jen jako měsíční krajinu,“ varuje Jihočeský kraj.

To se ovšem nelíbí ochranářům. Kromě ochranářů má však jiný názor například i Správa národního parku Šumava, který vždy vystupoval ve vztahu k ochranářům v opozici. Podle obou stran již žádná kůrovcová kalamita na Šumavě nehrozí, protože tamní lesy se regenerují rychleji, než je stíhá napadat lýkožrout smrkový.

„Jsem vedoucí Katedry environmentálních studií na Masarykově univerzitě. Narodil jsem se v Českých Budějovicích a na Šumavě prožil snad všechny své prázdniny. Jihočeský kraj by se měl za tuto kampaň stydět. Hodně. Je to ryzí manipulace, v místech kůrovcové kalamity dochází k velmi rychlé obnově a neexistuje výzkum, který by naznačoval, to, co se snažíte nabalamutit veřejnosti. Fakt skoro na to se stydět,“ napsal hned pod příspěvek doc. Mgr. Bohuslav Binka, Ph.D..

Jiný uživatel upozorňuje na zprávu Bavorského národního parku, který se šumavským národním parkem tvoří jednotný celek. Podle něj se les zotavuje. To dokazují i informace týkající se situace v souvislosti s výskytem lýkožrouta smrkového na území Národního parku Šumava z roku 2015. Zatímco v roce metrů krychlových kůrovec napadl 347 000 metrů krychlových stromů, v roce 2014 to už bylo jen 22 900 m3. Tedy pokles o 93,4%. Pokud si myslíte, že za tu dobu se situace změnila, sami správci hovoří o opaku. Za posledních 23 let tak na Šumavě více dřeva přirostlo, než se vytěžilo nebo odumřelo. „Data vypovídají, že každoročně v průměru vytěžíme a současně odumře sedm kubíků dřevní hmoty na jednom hektaru lesa. Naproti tomu každý rok dorůstá osm metrů krychlových dřeva na hektaru,“ vysvětluje v článku Idnes.cz náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel.

Přesto kraj chystá masivní mediální kampaň, za kterou utratí přes 2 miliony korun. „Pokud máte o Šumavu starost jako my, sledujte nás. Velmi brzy spustíme speciální web, kde budeme shromažďovat všechny potřebné informace,“ píše v příspěvku. Podle Hlídače státu kampaň zpracovává Ewing Public Relations, s.r.o. podnikatelky Pavlíny Rieselové. Kampaň má přesně stát 2 127 180 Kč vč. DPH.

Bojovat s kůrovcem navíc do budoucna bude mnohem jednodušší. A to díky kolínské firmě Draslovka, která vyvinula látku EDN. Látka s názvem EDN se na stromy napadené kůrovcem aplikuje pomocí takzvané fumigace, kdy se poražené dřevo pokryje plachtou a pod ni se začne vhánět insekticidní plyn. Jeho malé molekuly prostupují dřevem a hubí při tom všechna vývojová stadia kůrovce, tedy vajíčka, larvy, kukly i dospělé jedince.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.