Akce StB s názvem Kámen byla jednou z nejotřesnějších a nejpodlejších provokací, které tajná komunistická policie v poúnorovém Československu zorganizovala.

Akce Kámen (pohraniční kameny) začala podstrčením tajných spolupracovníků, konkrétně příslušníků StB v roli převaděčů přes hranici, zájemcům o emigraci z Československa. Tyto osoby byly dovezeny do pohraničí přímo z Prahy ve vozidlech StB nebo byly v oblasti vyzvednuty na dohodnutém místě a posléze dovedeny na „státní hranici“, která byla ale jen zinscenovaná, v bezpečné vzdálenosti od skutečné hranice. Přitom StB využívala noční tmu a neznalost terénu převáděných osob.

Pro účely akce Kmáen byla využívána například lokalita v okolí Všerub u Domažlic. Zde u zinscenované „hranice“ došlo buď k předstírání dopadení celé skupiny pohraniční hlídkou, při kterém se podařilo převaděčům náhodou „uniknout“ do zahraničí, nebo akce pokračovala složitým divadlem. Uprchlíci po „překročení“ fiktivní státní hranice byli zastaveni falešnou hlídkou německé pohraniční policie a dovedeni do falešné úřadovny polního důstojníka americké vojenské kontrarozvědky.

Zde byli v naaranžovaném prostředí údajné americké kanceláře podrobeni zpravodajskému výslechu, při kterém vypovídali o své činnosti proti režimu, o spolupracovnících při této činnosti žijících dosud v ČSR a předali případné zbraně. Po výslechu na úřadovně uprchlíci odcházeli do tábora, přitom však „zabloudili“ na území ČSR, nebo byli na „německém území“ přepadení hlídkou SNB, byli zatčeni a „uneseni“ do ČSR.

Poté byli „uprchlíci“ vyšetřováni StB s využitím informací, které o sobě sami dobrovolně vypověděli na fingované úřadovně a odsuzováni k vysokým trestům odnětí svobody.

„Příslušníci StB jako údajní převaděči nabízeli vytipovaným osobám za menší úplatu přechod přes československé hranice na Západ. Své oběti pak namísto toho dovedli přes uměle vybudovanou hranici k hlídce „německé pohraniční stráže“. Ta je předala do falešné úřadovny americké kontrarozvědky CIC, jejíž osazenstvo bylo oblečeno do amerických důstojnických uniforem, zapůjčených údajně z plzeňského či pražských divadel. Ve věrně vybavených místnostech, včetně portrétu amerického prezidenta na zdi a láhve americké whisky, byli běženci podrobeni zpravodajskému výslechu. Většinou dobrovolně dopodrobna popsali svou ilegální činnost proti režimu a uvedli samozřejmě i jména svých spolupracovníků a přátel a také vyplnili podrobný dotazník se žádostí o politický azyl,“ píše se na webu projektu Skryté město.

„Mimochodem, tu a tam se StB nezadařilo – když si Oldřich Maláč všimnul, že vojáci USA nemluví moc dobře anglicky, a navíc poznal psací stroj československé výroby, odmítl vypovídat. Přesto jej čekal patnáctiletý trest.

Do akce Kámen byly zapojeny oblastní úřadovny StB v Plzni, Karlových Varech i Českých Budějovicích. Známé byly Všeruby na Domažlicku i lokalita u Chebu, “americká” stanice vznikla také v bývalé hájovně v Kamenci (Tři Sekery) u Mariánských Lázní. Během operací si příslušníci i spolupracovníci přilepšovali okrádáním zadržených, občas podobné akce prováděli na vlastní pěst. Při nečekaném průběhu někdy došlo i k vraždám,“ píše Tiscali. V roce 2013 byl policii obviněn jako strůjce 92letý Evžen Abrahamovič (krycí jméno Dr. Breza), který ale rok na to zemřel, dřív než byl souzen. Zároveň byl obviněn i jeho komplic Emil Orovan, po kterém pátrá Interpol. V roli amerického důstojníka často vystupoval agent IV. Sektoru Amon Tomašoff

Počet provedených akcí Kámen jde pravděpodobně do desítek, ale dosud se podařilo doložit a zdokumentovat průběh jen některých. Dosud nebyly objeveny informace StB obecnější povahy nebo souhrnné vyhodnocení.

Zpracoval: Jan Cemper

administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.