Hypotéza Davida Formánka

Hlavní náplní práce pana Formánka z webu Otevři svou mysl jsou překlady různých dezinformačních videí. Sem tam se ale pokusí i o vlastní tvorbu. Konkrétně se to stalo celkem dvakrát. V prvním případě se jednalo o nepovedený projekt Kulový blesk, který jsem řešil mj. i zde.

Nedávno přišel pan Formánek s druhým pokusem o vlastní tvorbu. Tentokrát to je hypotéza o riziku vakcíny proti onemocnění covid-19. Příspěvek naleznete zde. Dnes se podíváme na to, zda je tato hypotéza platná a o co se vlastně opírá.

Nejprve si pojďme obrázek rozebrat na jednotlivá tvrzení.

• V USA bylo do 29. 1. 2021 (u OSM 2020) očkováno cca 30 milionů lidí proti covidu-19
• systém VAERS oznámil 501 úmrtí a 11 249 NÚ po očkování ⚰
• podle studie 📉 se do VAERSu hlásí pouze 1 % NÚ
• pokud by se hlásily všechny, došlo v USA !TEORETICKY! k 50.100 úmrtí po vakcíně + 1 124.900 NÚ po vakcíně
• úmrtnost po očkování je cca 0,16 %
• šance na nepříznivé účinky po vakcíně je 3,7 %
• úmrtnost na covid-19 je 0,23 % (ve věku pod 70 let dokonce 0,05 %)

Nejprve se podíváme na pravdivá tvrzení. Ta jsou v tomto obrázku pouze dvě. Jedno – že se nejedná o fakt, a to druhé – že k uvedenému datu (po mé korekci roku) bylo opravdu v USA očkováno kolem 30 milionů lidí. Tím ale náš výčet pravdivých tvrzení končí.

A nyní k těm nepravdivým.

Tvrzení: „Systém VAERS oznámil 501 úmrtí a 11 249 NÚ po očkování.“

Nepravda. Systém VAERS sice opravdu vydává pravidelně statistiky ohledně hlášených „adverse events“ vakcíny proti covidu-19. V rámci CDC například zde.

Bystřejší z vás již zahlédli problém. Jak můžeme vidět v prezentaci výše, do systému VAERS se hlásí jakékoliv doprovodné jevy po aplikaci vakcín včetně těch, které se samotnou vakcinací nijak nesouvisí! Viz slide 12 z prezentace výše.

Výsledný počet skutečných případů, které souvisí s vakcínou, není momentálně znám a zatím probíhá validace hlášených „adverse events“. Z toho lze usoudit, že vzhledem k této skutečnosti bude výsledný počet skutečných vedlejších účinků daleko nižší!

Tvrzení: „Podle studie se do VAERSu hlásí pouze 1 % NÚ.“

Jedná se o velice častou miskoncepci kterou jsem se zabýval již zde. Tento údaj se totiž týká systému FAERS (a i tak je zavádějící).  Do systému VAERS může NÚ hlásit kdokoliv a jeho záznamy jsou veřejné. Toto tvrzení je tedy nepravdivé a nemůžeme tvrdit, že je hlášeno „pouze“ 1 % všech účinků.

Tvrzení: „Pokud by se hlásily všechny, došlo teoreticky v USA k 50 100 úmrtím po vakcíně + 1 124 900 NÚ po vakcíně“ + „Úmrtnost po očkování je cca 0,16 %“ + „Šance na nepříznivé účinky po vakcíně je 3,7 %“

Na základě předešlého vysvětlení jsou pak tyto výpočty zcela nepravdivé a zavádějící… Pokud tedy budeme počítat čistě s hlášenými „adverse events“ bez validace (jak je vysvětleno výše), tak nám vyjde, že šance na úmrtí po vakcíně je cca 0,00167 % a obecná šance na nežádoucí účinek je 0,03749 % (z toho 89 % NEZÁVAŽNÝCH dle prezentace výše). Nezapomeňme však, že po validaci budou výsledná procenta pravděpodobně ještě nižší!

Tvrzení: „Úmrtnost na covid-19 je 0,23 % (a ve věku pod 70 let jen 0,05)“

Opět se jedná o velmi častou chybu – v ČR rozšířenou kvůli Lence Zlámalové. Tímto jsem se rovněž v minulosti zabýval. Ve studii pana Loannidise se jednalo o medián (nikoliv průměr) a počítalo se se souhrnnými daty z JARA 2020! Vzhledem ke stále probíhající pandemii ve skutečnosti nelze momentálně určit, jaká je přesná smrtnost covidu-19.

V odkazu výše pak můžeme vidět, že smrtnost se liší v závislosti na konkrétním státě. V nejnižším případě se bavíme o 0,2 % a v nejvyšším o 28,9 %. V průměru se pak jedná o 3% smrtnost (jak můžeme vidět, uvádět průměr je značně zavádějící). V ČR se uvádí smrtnost 1,7 %.

Závěr

Po značných úpravách zde tedy máme konečně relevantní výsledek. Oproti riziku úmrtí 1,7 % v ČR na covid-19 zde máme „riziko“ 0,00167 % smrti a “riziko” 0,03749 % na nežádoucí účinek vakcíny.

Slovy pana Formánka tedy „posuďte sami“, zda to stojí za ten risk, a mezitím si ověřujte informace a nebuďte jako pan Formánek.