Jak nám můžete pomoci, se dozvíte zde.
Pražský hrad včele s prezidentem Milošem Zemanem dlouhodobě lobuje za dostavbu jederných elektráren Temelín a Dukovany, tedy o stavbu nový bloků. Prezidentu Miloši Zemanovi by nevadilo, kdyby stát zadal dostavbu dalších bloků dukovanské jaderné elektrárny bez výběrového řízení Rusům.
„Politická situace je věc krátkodobá a výstavba jaderné elektrárny je věcí dlouhodobou. Jinými slovy záleží na tom, kdo co konkrétně nabídne. Jedná se o cenu, financování, o příslušné další benefity. Osobně bych vůbec nebyl proti tomu, aby se u nás aplikoval podobný model, jako je v Maďarsku s elektrárnou Paks,“ prohlásil vloni prezident při návštěvě dukovanské elektrárny.
„Jaderné bloky? Zatím to vypadá tak, že bych uvítal dva nové bloky v Temelíně. A v Dukovanech se uvažuje o jednom bloku. Teď jen ‚maličkost’. Sehnat dodavatele,” řekl Zeman při návštěvě Horního Jiřetína.
Do Moskvy také vloni vyrazil prezidentův poradce Martin Nejedlý. „Schůzka proběhla v utajení, účastnil se jí ředitel ruského Rosatomu Alexej Lichačev – jeden z možných finalistů budoucího tendru – a za českou stranu vedl delegaci poradce prezidenta Martin Nejedlý. I když o jádru bude rozhodovat vláda, nebyla to ona, kdo cestu domlouval. Cestu do Moskvy i hotel si platil Nejedlý sám, z jednání neudělal žádný oficiální zápis, což se kvůli transparentnosti podobných jednání běžně dělá,“ informoval časopis Respekt, který se kauze dlouhodobě věnuje.
Před zakázkou pro Rosatom varují odborníci na bezpečnost. „Není překvapivé, že ruský stát potýkající se s ekonomickými problémy a vzrůstající izolací má nejvyšší zájem na udržení dobré reputace Rosatomu, aby maximalizoval jeho zisky, jež jdou do státní kasy. Je nicméně nutné mít neustále na paměti, že i přes současné tržní chování Rosatomu, má poslední slovo ohledně strategie této společnosti ruská politická garnitura, která v minulosti opakovaně využívala ekonomické převahy k prosazení svých politických cílů. Vzhledem k ruskému angažmá v konfliktu na Ukrajině, snaze ovlivňovat evropské i americké volby a obecné agresivitě a nepředvídatelnosti současné zahraniční politiky Ruské federace, je pak nynější ekonomicky motivovaná strategie Rosatomu do budoucna jen velmi slabou zárukou. To dává důvod k pochybám, zda Rosatom může být oním spolehlivým partnerem nabízejícím desetiletí bezproblémové spolupráce, jehož hledá česká vláda. Nové bloky Dukovan budou sloužit ještě v roce 2100, výběr jejich dodavatele je proto skutečně strategickou volbou,“ varuje Barbora Knappová z Prague Security Studies Institute.
„Pro zástupce tajných služeb a některých ministerstev jsou bezpečnostní rizika zejména v tom, že pokud zakázku získá Rusko nebo Čína, tedy nedemokratické režimy, které si ekonomickými nástroji zvyšují ekonomický a politický vliv, Česko by pak na nich skrze energetiku bylo více závislé. U autoritářských vlád navíc hrozí, že část prostředků na stavbu lze použít korupčním způsobem, uplácet politiky nebo ovlivňovat legislativu. Ministryně průmyslu a obchodu Martina Nováková potvrdila, že v otázce bezpečnosti je již hotova zhruba třicetistránková zpráva, která analyzuje geopolitická rizika. Její obsah ale odmítla komentovat kvůli speciálnímu režimu, v jakém zpráva vznikla, a také kvůli tomu, že se o ní teprve bude jednat na bezpečnostní radě státu,“ píše Respekt. Podobně hovoří na například bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR generál Petr Pavel.
Kromě toho zde nastává ještě jeden problém a to je sucho. „Jádro je ze všech způsobů výroby elektřiny největším konzumentem vody. Spotřebovává jí víc než uhelné i plynové elektrárny, protože při chlazení je třeba odvést větší množství tepla. Termoelektricky generovaná elektřina, především fosilní a jaderná, je ohrožena změnou klimatu v důsledku kombinovaných dopadů nižších letních průtoků řek a vyšších teplot říční vody. Modelování teplot v kombinaci s výrobou elektrické energie ukazuje na letní průměrný pokles kapacity elektráren o 6,3 – 19% v Evropě a 4,4 – 16% ve Spojených státech v závislosti na typu chladícího systému pro klimatický scénář v období let 2031-2060,“ píše odborník na energetiku Milan Smrž.
Nabízejí se tedy alternativy. „Alternativou číslo jedna je vsadit na zemní plyn místo uranu. Není to přitom žádné prozření po lahvi vypitého vína; stejný názor lze stále častěji zaslechnout mezi energetickými manažery, analytiky, poradci i dalšími odborníky. Ten názor zní, že dukovanské reaktory můžeme po jejich dožití nahradit plynovými elektrárnami. Výstavba je až desetkrát levnější a také náklady na jednotku vyrobené elektřiny vycházejí lépe. Dnes už není problém postavit výkonnou paroplynovou elektrárnu, která by svým výkonem zcela nahradila odstavené Dukovany. Příkladem může být plánovaná paroplynka Trafiord Power v Británii o výkonu 1930 megawattů. Odhadované náklady na její stavbu dosahují 1,2 miliardy liber (34 miliard korun). Na rozdíl od jaderné je taková elektrárna nejen o řád levnější, ale má také nižší nároky za zábor půdy a ochranné zóny,“ píše web Euro.cz.
To by se ale nelíbilo na hradě. Rosatom s vývojem plynových elektráren teprve začíná, zatímco „západní“ společnosti jsou s vývojem mnohem dál. Je tedy pravděpodobné, že by se ČEZ spolehl na někoho jiného, než ruskou firmu.