V souvislosti s vakcínami se znovu objevuje i argument, že vakcíny mohou mít vliv na naše DNA a změnit ho. Například video známého dezinformátora Michala Sharka Haška se týká vakcíny nazvané ChAdOx1 nCoV-19, která je vyvíjena společností AstraZeneca a Oxfordskou univerzitou pod označením AZD1222. Vývoj vakcíny se v současné době nachází ve třetí fázi z celkových tří.
Autor vychází z údaje uvedeného na obalu vakcíny proti covidu-19, konkrétně ze slova recombinant. Autor cituje z anglické verze Wikipedie a vysvětluje, co to je recombinant: Molekuly rekombinantní DNA (rDNA) jsou molekuly DNA, vytvořené laboratorními metodami genetické rekombinace jako je molekulární klonování.
Z toho nesprávně dovozuje, že vakcína obsahuje cizí molekuly DNA (lidské, zvířecí, nebo dokonce DNA “nějakého mimozemského druhu”), které po očkování mohou změnit DNA naočkovaného člověka. Nová vakcína ChAdOx1 nCoV-19 však žádné takové molekuly DNA neobsahuje. Označení recombinant znamená, že se jedná o tzv. rekombinantní vakcínu.
Ta spočívá ve vložení genového vektoru viru (v tomto případě viru SARS-Cov-2, způsobujícího covid-19) do jiného, člověku neškodného, viru. V případě vakcíny ChAdOx1 nCoV-19 se do oslabené a nereplikující se verze viru běžného nachlazení (adenovirus) získané od šimpanzů vloží genetická informace SARS-CoV-2. Takto upravený virus (nazvaný ChAdOx1) je pak zaveden člověku, jehož tělo po přečtení genetické informace upraveného viru vytvoří tzv. spike protein viru SARS-CoV-2, který stimuluje tvorbu protilátek a tzv. T-lymfocytů. Podle předběžných studií u vakcíny společnosti AstraZeneca tento postup vede k silné imunitní reakci. Zjednodušeně tedy ona rekombinace se netýká změny DNA člověka, ale RNA viru. To, že se do těla dostane nějaký neškodný virus se změněnou RNA neznamená, že změní DNA lidských buněk.
Tvrzení o možné změně DNA způsobené očkováním se objevují opakovaně, zejména v souvislosti s tzv. mRNA vakcínami. Ani ty však nemohou žádným způsobem změnit DNA člověka. Tato tvrzení v souvislosti s covidem-19 vyvrátily fact-checkingové organizace Poynter, Full Fact, či agentury AP a Reuters.