Jak nám můžete pomoci, se dozvíte zde.
Po e-mailech, hlavně mezi seniory, ale i jinde se šíří hoax, vychvalující čínskou ekonomiku. Opomineme-li fakt, že text chválí popravy lidí, za mnohdy jen údajnou korupci, a zamlčuje další fakta ohledně Číny,jako například dětská práce, velmi dlouhá pracovní doba, mizerné bydlení, dostupnost zdravotnictví, v textu se objevuje i mnoho nepravd co se týká čínské ekonomiky.
„V Číně nepotřebovali nic privatizovat, ani “reformovať” a už 2 roky jsou nejsilnější ekonomikou světa. Do Číny si nepustili žádnou Rotschildovu, Morganovu, Rockefellerovu či GoldenSachsovu banku a to ani přes bílé koně, navzdory nabízeným výhodám,“ píše se v hoaxu. Hoax sdílí například Jarmila Matulová Sobotková a publikován byl i na dezinformačním webu Infokurýr.cz.
A jak je to s tím nereformováním doopravdy? „Čína zrušila limit pro výši podílu, který může mít zahraniční investor v domácí bance nebo správci majetku. Formálně tak potvrdila dříve oznámené kroky, které mají otevřít čínský finanční sektor, jehož hodnota činí 40 bilionů dolarů (890 bilionů korun). Doposud mohl mít zahraniční investor v čínské bance podíl nejvýše 20 procent a skupina investorů 25 procent,“ uvedla agentura Bloomberg. „Je zde skutečná touha otevřít finanční sektor z řady důvodů, včetně potřeby většího objemu zahraničního kapitálu,“ uvedl spoluzakladatel výzkumné firmy Trivium China Andrew Polk.
„Čína do pěti let zruší limity výše podílu zahraničních investorů ve firmách v automobilovém průmyslu. Umožní tak zahraničním společnostem plně vlastnit výrobce aut v Číně. Ukončí tak omezení, které vyvolávalo napjaté vztahy s Washingtonem a dalšími obchodními partnery. V současnosti mohou zahraniční investoři provozovat v Číně v automobilovém průmyslu společný podnik s místní firmou, ve kterém mohou vlastnit podíl nejvýše 50 procent, což znamená, že zahraniční automobilky musejí sdílet svou výrobní technologii s čínským partnerem. Vládní plánovací komise dnes oznámila, že v letošním roce zruší limit zahraničního vlastnictví u výrobců elektrických aut a tzv. plug-in hybridních vozů, které mají hybridní pohon a dobíjejí se ze zásuvky. Následovat budou výroba komerčních vozů v roce 2020 a výroba osobních vozů v roce 2022,“ píše ekonomický zpravodajský server E15.cz.
Ekonomické reformy jsou základem ekonomiky Čínské lidové republiky už od roku 1989. Komunistická strana Číny umožnila zahraničním firmám v jistých předem vymezených zónách zvláštního hospodaření (od roku 1993) založit vlastní průmyslové závody a využít tak relativně velký potenciál země v oblasti pracovní síly. Tyto oblasti byly výhodně zdaněné a staly se pro investory velmi atraktivními. Čína se také začala zapojovat, ač pomalu, i do mezinárodních organizací. 11. prosince 2001 vstoupila do WTO. Stále však hlavně autorská práva jsou ohrožena, převážně kvůli pirátům a plagiátorům.
Čínský růst ekonomiky, na počátku 21. století dlouhodobě překračující hranici deseti procent, se stal symbolem úspěchu a zároveň ohrozil již zavedené ekonomiky v Evropě, Asii i Severní Americe. Ty se totiž obávají konkurence, které nebudou schopné čelit. Přesto i ČLR samotná se musí potýkat s problémy (označované jako tzv. přehřívání ekonomiky). Více průmyslu i vyšší kupní síla obyvatelstva znamenají větší spotřebu surovin a energií, což vede k jejich zdražování na světových trzích (roste poptávka). To může ohrozit jednak hospodářství samotné ČLR, jednak ale i jejích obchodních partnerů. Čína proto navázala hospodářskou spolupráci s africkými zeměmi a Kazachstánem, odkud uvažuje čerpat hlavně ropu a zemní plyn. Mezi další suroviny, o které má zvýšený zájem, jsou barevné kovy.