Na alternativních webech stále koluje text odvolávající se na dávno zesnulého profesora Hardina B. Jonese a uvádí se v něm, že „úspěšnost chemoterapie i podle konzervativních kritérií je jen asi 2%.“ Takový text publikoval například Czechfreepress, Legalizuj.to, Celostnívzdělávání a další.

Tak v prvé řadě. Články se odvolávají na zjištění Hardina B. Jonese, který zemřel v roce 1978. Jak informuje fact-checkingový web Snopes.com, celá teorie je založena na práci z roku 1956. Tedy více jak 60 let staré studii. Moderní chemoterapie, tak jak ji známe dnes, se datuje až od roku 1965.

Ačkoli chemoterapie má v mnoha případech vedlejší účinky, u některých forem rakoviny úplně správně nezabírá a může být některými lékaři nadměrně doporučována, její výhody jsou nepopiratelné. Například tato studie jednoduše představuje další z dlouhé řady studií, další část sítě důkazů, které ukazují účinnost chemoterapie u žen s rakovinou prsu. Není to dokonalé a má mnoho možných komplikací, ale funguje to. Toto je pouze jeden příklad.

Jak zdůrazňuje Vincent DeVita (jeden z průkopníků chemoterapie), kromě dobře prokázané úlohy při léčbě hematologických maligních nádorů má chemoterapie také roli v primární léčbě pokročilých maligních melanomů, jako je rakovina močového měchýře, rakovina prsu, rakovina děložního čípku, rakovina tlustého střeva a konečníku, rakovina jícnu, rakovina žaludku, rakovina hlavy a krku, rakovina nosohltanu, nemalobuněčná rakovina plic, rakovina vaječníků, rakovina pankreatu a rakovina prostaty.

Našemu webu se nepodařilo ani najít studii, která by dokazovala, že úspěšnost léčby chemoterapií jsou jen 2 %. Alternativní weby se odkazují na studii publikovanou v deníku Clinical Oncology v roce 2004, na webu však taková studie není k nalezení.

Na závěr je nutné dodat, že chemoterapie není většinou aplikována samostatně, ale je součástí komplexní léčby daného nádorového onemocnění.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.