Tak nějak jsme si asi zvykli, že falešné zprávy jsou doménou médií, která se prohlašují za alternativní. Zpravodajství v Česku občas poznamená senzacechtivý titulek, nepřesnost v textu a nebo ignorování kontextu. Avšak vyloženě falešné zprávy, které by všechny tyto faktory obsahovaly a kombinovaly dohromady se objevují naprosto výjimečně.
A právě takovou falešnou zprávou je článek na portálu iDNES, který vyšel v neděli 12. května večer.
Švédové chtějí své obyvatele, hlavně děti, lépe integrovat a tak část výuky mají děti cizinců možnost absolvovat ve svém rodném jazyce. Toto se netýká jen arabštiny, ale všech jazyků, přičemž největší zastoupení mají dále somálština, angličtina, srbochorvatština, perština, kurdština, španělština, finština, albánština a polština. Tato výuka ale probíhá v odpoledních hodinách, kdy jsou děti už unavené po dni ve škole a koliduje s jejich zájmovými kroužky.
Proto byl podán návrh a ten zatím nebyl schválen, aby tato výuka byla v dopoledních hodinách a v menších skupinkách.
Začneme už u titulku ‘Švédové vzdávají integraci. Žákům přidají intenzivnější výuku arabštiny’, který je obyčejný clickbait. Švédové chtějí dětem cizinců pomoci, aby se jim lépe dařilo ve škole. Hodin nebude víc, ale v jiném čase a v menších skupinkách. Nejde jen o arabštinu.
Velmi zajímavý je také text ‘Třináctiletý Amez Ardalan, který se před pár lety přistěhoval s rodiči na stockholmské předměstí Rinkeby, hovoří mnohem víc svou kurdštinou než švédsky.’ Je to proto, že žádná zmínka o chlapci tohoto jména se nikde na internetu nevyskytuje mimo tento článek iDNES. Zkomolil autor jeho jméno tak moc, že se nedá dohledat a nebo si ho úplně vymyslel? Dokonce si můžeme přečíst slova chlapce v uvozovkách. ‘„Švédštinu slyším jen od učitelů, jinak se bavíme se spolužáky každý ve svém jazyce,“ říká Ardalan.’
Dále se v článku píše ‘Podle nedávné studie organizace OECD nesplňují ve Švédsku plné dvě třetiny studentů z imigrantských rodin ani základní studijní nároky. V ostatních evropských zemích přitom tvoří žáci, kteří takto ve výuce pokulhávají, jen zhruba desetinu všech studentů.’
Studie OECD skutečně zjistila, že děti imigrantů zaostávají za srovnatelnými dětmi cizinců v jiných zemích a navrhla, aby se Švédové inspirovali v Německu, Rakousku, Nizozemí, Kanadě a nebo USA. Autor však prezentuje Švédy jako amatéry a za příklad jim dává Dánsko a ještě ve zcela zmanipulovaném případě. Dánské opatření se týká dospělých, kteří se odmítají učit dánsky, nikoli dětí.
‘Podle Nihada Bunara, poradce vlády pro výuku jazyků, je jedním z důvodů slabšího zájmu zařazení výuky rodných jazyků až na konec výuky. Studenti jsou v tu dobu již unaveni, také nepřiřazují odpoledním předmětům takovou váhu. V průměru navštěvovalo tyto jazykové hodiny pět žáků z každé třídy.’ Tady autor článku chybně přeložil text z angličtiny, který říká, že školy nemají povinnost vyučování v rodném jazyce poskytovat, pokud by se týkalo méně než pěti studentů. Že by se tento počet vztahoval ke studentům, kteří vyučování podstupují je výmysl autora.
‘Zbývá také jiný problém. Rozmařilé švédské školství si zvyká na to, že se musí v posledních letech uskrovňovat. Chybí peníze. Například mezinárodní škola v Malmö, přístavním městě s početnou přistěhovaleckou komunitou, musela sáhnout k masivnímu propouštění. „Chtěli jsme se tomu vyhnout, musíme ale zachovat finanční stabilitu,“ řekl listu Sydsvenskan ředitel Magnus Wahlberg.’ Zde autor argumentuje, že kvůli propouštění na jedné škole v Malmö je v problémech celé švédské školství. Pokud si přečteme originální text, ze kterého autor čerpá, tak žádné zmínky o uskromňování napříč švédským školstvím nenalezneme. Pokud se podíváme do švédských rozpočtů a jak je financováno školství, tak v roce 2017 Švédsko schválilo masivní investice. Do roku 2021 má Švédsko vytvořit 3600 nových pozic pro učitele. Investiční programy ve školství mají rozpočet 2,4 miliard švédských korun na rok 2018, 4,6 miliard na rok 2019 a v roce 2020 má jen na investice a reformy 7 miliard švédských korun. Jaký dramatický rozdíl oproti chybějícím penězům, o kterých píše iDNES. Kéž by financování českého školství skomíralo jako to švédské. Pro ilustraci, švédská koruna je asi 2,37 korun českých.
V článku autor píše nepravdivé informace o tom, kolik dětí ve třídě se vyučování v rodném jazyce účastní. Třináctiletý chlapec Ardalan neexistuje nikde jinde než v článku na iDNES. Dánská legislativa nemá s dětmi nic společného. Argumentovat potápějicím se švédským školstvím, protože jedna elitní škola musí stabilizovat rozpočet je minimálně přehnané. S přihlédnutím k švédským výdajům na školství jsou tyto informace v článku lživé.
A ještě jednou na stejné téma od Tomáše Hečka: