Už náš web o tom jednou psal. Internetem se šíří fámy o tom, že někdo z jejich známých byl poslán na test COVID-19, vzdal to a následně mu přišla sms zpráva, že je pozitivní. Z příběhu se stal tzv. „Urban legend“ kdy téměř každý odmítač roušek údajně zná člověka, kterému se toto stalo.

Fámy vypadají zhruba takto (tato má přes 4 tisíce sílení):

„Moje mamka je praktická lékařka. Když někdo volá, že má třeba jen rýmu nebo trochu kašle, musí ho poslat na test. To se stalo i v případě dvou manželů. Mamka odeslala elektronicky žádanku a manželé se šli nechat otestovat. Nicméně po asi 3 hodinách čekání ve frontě to vzdali a odešli. K testování tedy vůbec nedošlo. Jaký byl jejich údiv, když jim přišla sms, že jsou covid pozitivní… A není to prý jediný případ… Co si o tom máme myslet? Opravdu máme věřit, že u nás každý den přibývají tisíce nově nakažených? Nebo jen někdo chce, abychom si to mysleli??? Ty čísla si nemáme jak ověřit… Díky předem za sdílení!“

Náš web usilovně se snažil dohledat tu danou osobu, které se tento (nebo podobný) příběh stal. Žádali jsme po dotyčných důkaz, například sms zprávu, protože by na ní bylo buď číslo testu nebo alespoň jméno laboratoře, která údajný test provedla, respektive neprovedla. Bez úspěchu.

Příběh má však několik nelogických chyb:

  1. Pokud někdo je poslán na test přes elektronickou žádanku, nečeká na test hodiny. Čekací doba je obvykle maximálně do jedné hodiny, ale většinou je mnohem kratší.
  2. K zaregistrování, poučení a přiřazení konkrétní osoby ke konkrétnímu testu dochází až těsně před testem (po vystání fronty). Až tehdy se zadává vaše rodné číslo do systému a jste vyřazen ze systému žádanek. Než k tomu dojde, zůstáváte v systému a nemůžete dostat zprávu o pozitivním či negativním testu z nějakého střediska, protože je jen na vás na jaké odběrné místo se objednáte (nebo se dostavíte bez objednání). E-žádanka není fixována na konkrétní místo. Je nelogické, že by někdo vystál údajné hodiny ve frontě, zaregistroval se k testu a pak již nevydržel jen maximálně několik minut na test.
  3. Pokud je člověk vyzván hygienou, že se setkal s rizikovým kontaktem, nebo je zaregistrován lékařem v systému e-žádanek, absolvovat test musí povinně. „Představme si situaci, kdy hygienici pošlou potenciálně nakaženého člověka na test a zanesou ho do systému Chytré karantény. On ale na odběr nedorazí. V tom případě to zjistíme ve chvíli, kdy karanténu ukončujeme. Pokud neuposlechne, tak se může vystavit pokutě. Karanténa je povinná,“ popsala mluvčí středočeské hygieny Dana Šalamunová. Není možné se jen tak nedostavit.

Tento scénář popřelo i tiskové oddělení Ministerstva zdravotnictví. “Zajímavé” také je, že naprosto totožný příběh se stal i jiným lidem. A velmi podobný příběh se šíří i na Slovensku.

S největší pravděpodobností se tedy o tzv. urban legend. Městská legenda (urban legend), též současná pověst (contemporary legend) nebo městský mýtus (urban myth) je součástí soudobého folkloru. Příběh je předáván ústně nebo prostřednictvím psaných textů či masových komunikačních médií a internetu. Struktura městské legendy je stavěna tak, aby posluchač uvěřil, že příběh je skutečně pravdivý, a jako pravdivý je také předáván dál.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.