Stálicí v hitparádě strašáků je již několik let vlna znásilňování muslimskými imigranty a azylanty ve Švédsku.
Dává do souvislosti rok od roku rostoucí, a v EU největší, počet nahlášených znásilnění ve Švédsku s otevřenou imigrační a multikulturní politikou. Tato zpráva, která se roky šíří po webech s protiimigrační tematikou, nedávno pronikla do veřejného prostoru prostřednictvím Tomia Okamury v pořadu Události, komentáře. Okamura uvedl: „Eritrejci jsou mimochodem na prvních dvou místech ve znásilňování ve Švédsku.” Podívejme se, jak je to ve skutečnosti s tímto údajným nárůstem znásilnění a národnostním složením pachatelů.
Častým způsobem tvorby hoaxu je překroucení reálné situace. K popisu kriminálních případů se přidávají informace, že pachatel byl muslim, imigrant, případně černoch, a naopak se vynechají informace, které situace vysvětlují.
Rostoucí počet znásilnění ve Švédsku
Švédsko již roky investuje prostředky do destigmatizace (odstraňování poškozujících hodnocení jednotlivců, skupin apod.) znásilněných žen a dlouhodobě se pomocí kampaní a osvěty snaží povzbuzovat oběti znásilnění, aby tyto případy hlásily na policii. To v kombinaci s intenzivním vzděláváním policie vede k růstu počtu nahlášených znásilnění ve statistikách. V roce 2005 byla navíc novelizována legislativa týkající se sexuálních zločinů. V ní se objevuje mnohem širší definice znásilnění než je běžná v legislativějiných evropských států. Například soulož s dítětem mladším patnácti let česká legislativa označuje za pohlavní zneužití, ale švédská v některých případech za znásilnění, při zvláštních okolnostech dokonce věkovou hranici posouvá na osmnáct let.
Dalším faktorem pro tak vysoká čísla je to, že se do švédských statistik zanáší sériová znásilnění jednotlivě. Tedy například opakované znásilnění partnerem se nezapočítá jako jeden případ, ale každý případ je posuzován jednotlivě. Pro srovnání různých zemí jsou proto oficiální policejní data nepoužitelná.
Z průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva snadno vyčteme, že procento žen, které jsou oběťmi fyzického a sexuálního násilí, se napříč zeměmi EU pohybuje mezi 19-52 %, kde je jistá míra rozdílů způsobena různým způsobem sběru dat.
Extrémně vysoký počet oznámených znásilnění ve Švédsku a velký nárůst počtu nahlášení po roce 2005 v porovnání s ostatními zeměmi je dán především rozdílným posuzovaním kriminality a způsobem statistického zpracování. Počet obětí znásilnění a počet pachatelů odsouzených za znásilnění ve Švédsku ve skutečnosti během let mírně stoupá, tak jako například v České republice.
Rostoucí počet znásilnění a imigranti
Zdánlivý růst počtu znásilnění bývá často dáván do souvislosti s otevřenou imigrační a multikulturní politikou Švédska. Imigrace bývá uváděna jako hlavní důvod vzrůstu kriminality a počtu znásilnění. Vraťme se zpět k Okamurově výroku o Eritrejcích na prvních dvou místech v žebříčku sexuálních násilníků podle národnosti ve Švédsku. Především je absurdní, aby jedno etnikum obsadilo první dvě příčky v pořadí. Krom toho od roku 1998 Zákon o nakládání s osobními údaji vylučuje existenci veřejných statistik založených na etnicitě. Na obhajobu Okamurova tvrzení, které nemá žádný reálný podklad, padly argumenty, že k dispozici jsou norské statistiky, a vzhledem k podobně otevřené multikulturní politice můžeme pro popis situace ve Švédsku použít právě je. I kdybychom na toto pochybné srovnávání přistoupili, podle dostupných dat mají v Oslu, kde je podle posledního sčítání lidu 70.4% obyvatel norské národnosti, 73% znásilnění na svědomí Norové.
Na podporu tvrzení, že za rostoucí kriminalitu ve Švédsku mohou imigranti, neexistují žádné použitelné statistiky nebo průzkumy. Naopak objektivní informace, které máme k dispozici, fabulace o množství znásilnění ve Švédsku a etnickém složení násilníků vyvracejí. Ve skutečnosti většina sexuálních násilníků bývají lidé z okruhu rodiny a známých.
Zpráva byla publikována na webu Hate Free Culture.