Časopis Šifra vydal další článek zabývající se koronavirovou pandemií s názvem „Podle vědců z Oxfordu je koronavirus podobný obyčejné chřipce, není vážný a již dříve se jím nakazila velká část populace.“ Jak je pro tento konspirační časopis zvykem, jedná se o směsici pravdivých, zavádějících a vyloženě nepravdivých tvrzení.
Tak po pořádku. Je pravdou, že existuje studie britských vědců z Oxfordu, kteří tvrdí, že velká část lidí – konkrétně až polovina Britů – se už koronavirem nakazila. Co Vám však časopis Šifra už nenapíše, sama studie varuje, že „tento článek je předtiskem a nebyl recenzován. Uvádí nový lékařský výzkum, který nebyl dosud vyhodnocen, a proto by neměl být používán do klinické praxe.“
Časopis Šifra také neseriózně zachází s tvrzeními fyzioterapeuta a jednoho z nejuznávanějších expertů na lidské tělo profesora Pavla Koláře, který sice vyzývá, abychom to s opatřeními proti COVID-19 nepřeháněli, zároveň však jasně pro Reflex píše: „Rozhodně nechci situaci bagatelizovat a srovnávat onemocnění COVID-19 s epidemií chřipky, i když i při ní umírají stovky a tisíce pacientů. Naopak, uvědomuji si a velmi respektuji rozdíly. I když úmrtnost (podíl zemřelých na celé populaci) je u koronaviru stejná jako u chřipky, tak smrtnost (podíl zemřelých z celkového počtu nakažených) je vyšší, nakažlivost je také vyšší a průběh plicních komplikací je horší. Na straně druhé to není onemocnění, jež by mělo přinášet přehnanou obavu, až hysterii. Jinak se budeme chovat iracionálně jak na úrovni vlády, tak i individuálně, což může přispívat k negativním společenským, psychologickým, ekonomickým i jiným dopadům.“
Podobně nesprávně časopis Šifra zachází i s tvrzeními profesorů z Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK Nemocnice Na Bulovce. Ti v článku pro Český rozhlas skutečně píší, že nemoc COVI-19 má podobné symptomy jako chřipka, jasně však vyzývají i k dodržování karantény. Autor článku Milan Vidlák opět jen používá argumenty, které se mu hodí.
Typickým příznakem onemocnění COVID-19 je suchý kašel a teplota. Nejhorší komplikací je pak zápal plic, ten se u vážných případů vyvíjí někdy kolem osmého, devátého dne. Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí se inkubační doba pohybuje mezi dvěma a čtrnácti dny, některé případy nicméně ukázaly, že tato doba může být delší. To je další zrádnost viru. Chřipka má inkubační dobu 18-72 hodin. Dosud nejsou k dispozici žádné léky ani vakcíny a pravděpodobně nikdo v populaci není vůči této infekci imunní. Průběh onemocnění COVID-19 může být asymptomatický (bez příznaků) až závažný s pneumonií a úmrtím. Analýzou dostupných dat od pacientů s COVID-19 bylo zjištěno, že u přibližně 80 % případů onemocnění probíhá s lehkým průběhem, bez pneumonie nebo s nezávažnou pneumonií a většina nemocných se zotavuje.
Poměrně vysoká letalita (smrtnost) už je i v zemích, které dosud pandemii zvládali, jako například Německo. Ve středu 25. března činila smrtnost v Německu necelých 0,5 %, za týden překonala tzv. letalita jedno procento. Podle serveru local.de za to může především rozšíření nákazy mezi starší populací, která je nejohroženější skupinou.
Itálie je v počtu úmrtí na nemoc COVID-19 nejhůře postiženou zemí, registruje už na 13 155 obětí koronaviru a na 110 574 případů nákazy od prvního potvrzeného případu v zemi 31. ledna. Skutečný počet mrtvých z řad nakažených koronavirem je ale nejspíš v Itálii vyšší, než udávají oficiální statistiky, protože Itálie, stejně jako například Francie či Španělsko neeviduje v této tragické bilanci lidi, kteří nemoci podlehli doma či v domovech pro seniory, ne všem těmto obětem se totiž dělají testy na koronavirus.